Město České Budějovice významně ovlivňuje hodnotu demografických ukazatelů v kraji, neboť počet jeho obyvatel představuje 15 % celkového počtu obyvatel kraje a téměř čtvrtinu počtu městského obyvatelstva. Městské obyvatelstvo rychleji přejímá nové modely chování. Změny demografického chování mladých lidí po roce 1990 se tedy projevily i u obyvatel Českých Budějovic. Tyto změny se dotkly všech základních demografických jevů a odrazily se v počtu a složení obyvatel města.

V nových ekonomických a společenských podmínkách po roce 1989 se pro mladé lidi objevily nové možnosti realizace a založení rodiny přestalo být prioritou. Postupně se prodlužovalo období přípravy na zaměstnání širší nabídkou škol všech stupňů i studijních oborů, otevřely se možnosti cestování a získávání profesních zkušeností v zahraničí, rozšířila se nabídka možností trávení volného času. Docházelo proto k odsouvání sňatku do vyšší věku, případně volbě jiné formy soužití, odpovědnější přístup k mateřství a vyšší dostupnost antikoncepce se projevily v poklesu počtu narozených dětí, nové trendy v bydlení vedly k odlivu obyvatel z města do sousedních obcí s rozsáhlejší výstavbou rodinných domů.

Tyto změny v posledních 15 letech se projevily nejprve ve snižování přírůstku a později v úbytku počtu obyvatel města. K obratu došlo až v posledních dvou letech, kdy vlivem příznivého vývoje přirozeného přírůstku se počet obyvatel města nepatrně zvýšil. Na dlouhodobý vývoj počtu obyvatel měl vliv především úbytek počtu obyvatel stěhováním, když od roku 1995 se z města více lidí vystěhovalo, než se do něj přistěhovalo.

Základními tendencemi ve vývoji demografických ukazatelů ve městě České Budějovice byly stejně jako v celé republice zejména pokles počtu uzavíraných sňatků a pokles počtu narozených dětí. Pokles počtu narozených dětí se při téměř stabilní úmrtnosti projevil v úbytku počtu obyvatel přirozenou měnou. Po celé období se zvyšoval celkový objem migrace. V průběhu 90. let výrazně klesal počet přistěhovalých do města, teprve v posledních letech se počet přistěhovalých přibližuje počtu vystěhovalých.

Přes výkyvy v některých letech počet uzavíraných sňatků ve sledovaném období klesal, což odpovídalo vývojovým tendencím za celý kraj i ČR. Zatímco v období 1992 – 1996 bylo v průměru ročně uzavřeno přes 600 sňatků, v letech 2002 – 2006 to bylo téměř o 100 méně. Patrný je jak pokles zájmu o vstup do prvního manželství u svobodných snoubenců, tak i do sňatků vyššího pořadí u snoubenců rozvedených či ovdovělých. Přesto je v Českých Budějovicích podíl sňatků vyššího pořadí větší než v průměru za kraj.

Dalším charakteristickým rysem je zvyšování věku snoubenců při vstupu do manželství jak u prvního, tak i opakovaných sňatků. Zatímco v roce 1992 představovaly nevěsty do 24 let téměř 70 % jejich celkového počtu, v roce 2006 to bylo již pouze necelých 20 %. U ženichů této věkové skupiny došlo k poklesu jejich podílu na celkovém počtu ženichů z 50 % na pouhých 6,3 %. Nevěsty a ženichové jsou nyní nejčastěji ve věku 25 – 34 let. To se odrazilo i v průměrném věku, který se zvýšil u ženichů o 4,5 roku na 33 let, a u nevěst o více než 5 let na 30,4 roku. Ještě o něco výraznější je zvýšení průměrného věku ženichů a nevěst vstupujících do prvního manželství. Ženichové vstupují do prvního manželství téměř o 5 let později ve věku 29,5 roku a u nevěst znamenalo pětileté zvýšení posun na více než 27 let. V Českých Budějovicích vstupují snoubenci do manželství ve vyšším věku než činí průměr za kraj.

Sňatečnost, definovaná jako počet sňatků připadajících na 1 000 obyvatel středního stavu, se ještě na začátku 90. let udržovala nad hranicí 7 ‰, postupně klesala a v posledních letech se pohybuje mírně nad 5 ‰. Téměř po celé sledované období byla sňatečnost ve městě nepatrně vyšší než činil průměr za kraj.

Počet rozvodů v jednotlivých letech sledovaného období kolísal. Výraznější pokles byl na počátku 90. let v důsledku společenských změn, od roku 1994 však počet rozvodů opět stoupal. Novelizace zákona o rodině, která přinesla zpřísnění podmínek rozvodu manželství s nezletilými dětmi a manželství kratších než 1 rok, se odrazila v přechodném snížení počtu rozvodů v letech 1998 a 1999.

Nejvyšší podíl na celkovém počtu rozvodů si udržují rozvody manželství trvajících 15 a více let, a sice více než jednu třetinu. To se odráží i ve struktuře rozvodů podle počtu nezletilých dětí, když většina rozvedených manželství je bez závislých dětí nebo s jedním závislým dítětem. Převládající důvodem rozvodu po celé sledované období zůstává rozdílnost povah, názorů a zájmů, i když podíl rozvodů z tohoto důvodu se snížil téměř na polovinu. Snížil se rovněž podíl rozvedených manželství, které byly uzavřeny neuváženě, nebo těch, kde byl důvodem alkoholismus jednoho z partnerů.

I přes určité zlepšení tvoří více než polovinu rozvody manželství s nezletilými dětmi. V roce 2006 zůstalo po rozvodu pouze s jedním z rodičů 243 dětí. Na jedno rozvedené manželství s nezletilými dětmi tak připadlo v průměru 1,4 dítěte.

Rozvodovost, tedy počet rozvodů na 1 000 obyvatel středního stavu daného roku, byla v Českých Budějovicích po celé sledované období vyšší než činila průměrná hodnota za celý kraj. Nejvyšší byla rozvodovost ve městě v roce 2002 s hodnotou téměř 5 ‰.

Hrubým ukazatelem rozvodovosti může být i index rozvodovosti, který porovnává počet sňatků a rozvodů v tomtéž roce. Jeho hodnota je proto výrazně ovlivněna vývojem počtu sňatku a rozvodů v jednotlivých letech. Nejméně příznivou hodnotu měl tento index v roce 2001, ve kterém na 100 uzavřených sňatků připadlo více než 80 rozvodů. Naproti tomu v roce 1992 to bylo necelých 40 rozvodů na 100 uzavřených sňatků.

Změna demografického chování mladé generace se vedle poklesu počtu sňatků odrazila i v poklesu počtu narozených dětí. Mladým lidem se otevřely nové možnosti seberealizace a ženy odkládají mateřství do vyššího věku. To se odrazilo v poklesu porodnosti. K oživění dochází až v několika posledních letech, kdy realizují svou plodnost silné ročníky žen narozených v 70. letech. Zatímco v období 1992 – 1996 se rodilo v průměru ročně kolem 1 000 dětí, v dalších 5 letech to bylo již jen kolem 840 dětí. Díky příznivému vývoji v letech 2005 a 2006 se za posledních 5 let zvýšila tato průměrná hodnoty na téměř 900 dětí. Stále je to ovšem průměrně ročně o 100 dětí méně než v první polovině 90. let. Historicky nejméně dětí se ve městě narodilo v roce 1996, a to 780 dětí.

Odkládání rodičovství do vyššího věku se projevilo ve struktuře narozených dětí podle věku matky. Zatímco na počátku 90. let se 14 % dětí narodilo matkám do 19 let a více než 40 % matkám ve věku 20 – 24 let, v současnosti největší počet narozených dětí připadá na matky ve věku 25 – 29 let a velmi posílila i věková skupina matek mezi 30. a 35. rokem věku. To se odrazilo ve zvyšování průměrného věku matky při narození dítěte. Ten se během 15 let zvýšil o více než 4,5 roku a v roce 2006 činil 29,6 roku let. Posun nastal i v průměrném věku matek, kterým se narodilo první dítě. Ten v roce 2006 překročil 28 let a byl o více než 5,5 roku vyšší než v roce 1992. Věk matek ve městě je vyšší než činí průměr za celý kraj.

Liberálnější postoj společnosti k neprovdaným matkám a jejich dětem spolu se sociálními výhodami se projevily ve výrazném zvýšení podílu dětí narozených mimo manželství z necelých 11 % v roce 1992 na 31 % v roce 2006. Přesto je tento podíl o 2 procentní body nižší než činí průměr za kraj.

Počet zemřelých v jednotlivých letech sledovaného období kolísal, změny nebyly tak výrazné jako v počtu narozených. Přes určité zvyšování úmrtnosti (počet zemřelých na 1 000 obyvatel) v posledních letech zůstává hodnota tohoto ukazatel v Českých Budějovicích pod průměrnou úrovní za celý kraj. I přes zlepšování úmrtnostních poměrů u mužů ve středním věku existují stále ve struktuře zemřelých podle pohlaví a věku rozdíly mezi muži a ženami. Ženy umírají v pozdějším věku než muži. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy (okolo 50 % zemřelých) a novotvary (okolo 30 % zemřelých).

Výrazný je pokles kojenecké úmrtnosti V roce 1992 zemřelo z 1 000 živě narozených dětí do jednoho roku 14 dětí, v roce 2006 to bylo pouze 5 dětí.

K porodnosti i úmrtnosti se váže potrat jako zvláštní druh úmrtí. Lepší dostupnost antikoncepčních prostředků a osvěta se od počátku 90. let odrazily v postupném snižování počtu potratů. V roce 1992 skončilo potratem téměř 1 500 těhotenství, v posledních letech je to méně než jedna třetina tohoto počtu. Na snížení se podílí umělé přerušení těhotenství, ke kterému se ročně uchýlí v průměru 300 obyvatelek města. Ve struktuře potratů se při poklesu počtu umělých přerušení zvýšil podíl samovolných potratů. Ty dnes tvoří již jednu třetinu celkového počtu potratů, zatímco na začátku 90. let to byla pouze jedna desetina.

Potratovost (počet potratů na 1 000 obyvatel) se snížila z 15 ‰ na 5 ‰. Hodnota tohoto ukazatele ve městě je však dlouhodobě vyšší než činí průměr za kraj.

Vývoj v počtu narozených a potratů se odráží v jejich vzájemném poměru. V roce 1992 připadalo na 100 živě narozených 120 potratů, postupně se počty srovnávaly a od roku 2000 se začíná poměr výrazně obracet ve prospěch narozených. V posledních letech tak připadlo na 100 živě narozených mezi 50 a 60 potraty.

Vývoj porodnosti a úmrtnosti ovlivnil dosažený přirozený přírůstek počtu obyvatel města. Na začátku 90. let počet narozených převyšoval počet zemřelých, v dalších letech byl vývoj nerovnoměrný.

Výrazným způsobem ovlivnilo v posledních 15 let vývoj počtu obyvatel v Českých Budějovicích stěhování. Zatímco do roku 1994 se do města více lidí přistěhovalo než se z něj odstěhovalo, dochází od roku 1995 k úbytku počtu obyvatel stěhováním. Obyvatelé města se stěhovali převážně do jiných obcí okresu a dále do obcí v jiných okresech Jihočeského kraje. S ostatními kraji ČR mělo město v celém sledovaném období kladné saldo migrace. K hlavním důvodům stěhovaní patřily bytové důvody, následování rodinného příslušníka a stěhování za prací. Hlavní důvody stěhování se promítly také ve struktuře přistěhovalých a vystěhovalých podle věku, kdy se zhruba o 10 procentních bodů zvýšil podíl osob v produktivním věku na úkor dětí do 15 let i osob starších 64 let.

Objem stěhování je ovlivněn i rozsahem bytové výstavby. Oživení bytové výstavby v Českých Budějovicích s větším počtem dokončených bytů se projevilo v posledních 2 letech i ve zvýšení počtu přistěhovalých do města. Proto také i při stále vysokém počtu osob, které se z města vystěhují, došlo v posledních letech k poklesu úbytku počtu obyvatel stěhováním a v roce 2006 se dokonce počet vystěhovalých rovnal počtu přistěhovalých.

Největší byl úbytek počtu obyvatel stěhováním v letech 2000 – 2004, když převýšil počet vystěhovalých počet přistěhovalých za těchto 5 let o více než 3 700 osob. Vystěhovalí z města směřovali ve velké míře do okolních obcí s rozsáhlejší bytovou výstavbou, které nabídly obyvatelům města klidnější způsob života a lepší životní prostředí, a přitom existuje dobré dopravní spojení s Českými Budějovicemi, kde tito lidé pracují a navštěvují školy nebo sem směřují za kulturou či jinými volnočasovými aktivitami. K obcím, které se ve větší míře staly novým bydlištěm obyvatel Českých Budějovic, patří například Litvínovice, Boršov nad Vltavou, Srubec, Staré Hodějovice, Včelná, Dobrá Voda u Českých Budějovic, Dolní Třebonín, dále města Borovany a Hluboká nad Vltavou.

Od roku 2001 se sleduje též stěhování cizinců s dlouhodobým pobytem. To se projevilo ve struktuře stěhování, kde získává zahraniční stěhování výraznější podíl. Největší část přistěhovalých i vystěhovalých představují občané Ukrajiny a Slovenska, kteří do města přijíždějí za prací.

Vývoj přirozené měny a salda migrace se odrážejí v počtu obyvatel města a jeho složení podle věku a pohlaví. Na úbytku počtu obyvatel města se podílel jak vývoj přirozené měny, kdy po roce 1994 docházelo k úbytku nebo pouze malému přírůstku, tak zejména stěhování, když obyvatelé města začali využívat nabídky moderního bydlení v nově postavených rodinných domech ve venkovských obcích v okolí Českých Budějovic. Až v posledních letech se tento úbytek zastavil vlivem zlepšení vzájemného poměru narozených a zemřelých i vyrovnáním poměru mezi vystěhovalými a přistěhovalými.

Složení obyvatelstva podle pohlaví zůstává dlouhodobě stejné, podíl žen je téměř 52 %. Je to o něco více, než činí průměr za kraj. I pro město České Budějovice je při nízké porodnosti a téměř stabilní úmrtnosti typické postupné stárnutí obyvatelstva. Neustále se snižuje podíl dětské složky a zvyšuje se podíl obyvatelstva staršího 64 let. To se projevuje v hodnotě indexu stáří, definovaném jako poměr počtu osob ve věku 65 let a starších k dětem ve věku 0 – 14 let. V roce 1992 připadlo na 100 dětí 54 osob starších 64 let, v roce 2006 to bylo již více než 112 osob. Je to o 15 osob více než činil průměr za kraj. Vzhledem k tomu, že se ženy dožívají vyššího věku a také se jich rodí méně než chlapců, je poměr mezi dívkami do 15 let a ženami staršími 64 let dokonce 100:139.

Stárnutí obyvatelstva se odráží i ve zvyšování průměrného věku obyvatel města. Ten se v průběhu 10 let (mezi lety 1997 a 2006) zvýšil o více než 3 roky a v roce 2006 činil téměř 41 let. Průměrný věk žen (více než 42 roků) je přitom o 3 roky vyšší než průměrný věk mužů. Ve srovnání s průměrem za celý kraj je průměrný věk obyvatel města zhruba o 3/4 roku vyšší.

Index maskulinity (poměr počtu mužů a žen v populaci) se po celé období téměř neměnil a na 100 žen připadalo okolo 93 mužů. Změna však nastala u obyvatelstva staršího 64 let, kde se projevilo zlepšení úmrtnostních poměrů mužů ve středním věku. Zatímco v roce 1992 připadalo na 100 žen ve věku 65 a více let necelých 61 mužů této věkové kategorie, v roce 2006 to bylo již více než 67 mužů.

Hodnota indexu ekonomického zatížení, která vyjadřuje poměr počtu dětí do 15 let a osob starších 64 let k obyvatelstvu v produktivním věku, se zatím vyvíjí příznivě, neboť v produktivním věku jsou silné populační ročníky 70. let a některé poválečné ročníky. Na 100 osob v produktivním věku tak v roce 2006 připadlo necelých 39 osob z mimoproduktivních generací, což je téměř o 7 méně než v roce 1992.

Demografický vývoj ve městě České Budějovice byl stejně jako v celé České republice ovlivněn změnami chování mladé generace. Nejvýraznějšími projevy těchto změn byl pokles sňatečnosti a porodnosti, zvyšování věku při vstupu do manželství, zvyšování věku matek při prvním i dalších dětech a rostoucí podíl dětí narozených mimo manželství. Na rozdíl od vývoje v Jihočeském kraji, pro který je kladné saldo migrace zdrojem přírůstku počtu obyvatel, docházelo ve městě ve většině let sledovaného období stěhováním k úbytku počtu obyvatel. Lze očekávat, že zvýšení počtu obyvatel přirozenou měnou z posledních tří let je pouze dočasné. Přírůstek stěhováním, který by mohl zajistit zvýšení počtu obyvatel města, je podmíněn rozsahem bytové výstavby.