Z hlediska jednotlivých okresů byl vývoj poměrně diferencovaný. V 5 okresech došlo k nárůstu početních stavů obyvatelstva, z toho ve 3 případech jak pozitivním vlivem přirozené měny tak migrace. Dva okresy pak dosáhly zvýšení početních stavů plně vlivem migrace, když přirozená měna tento vliv poněkud ztlumila. Ve okresech J. Hradec a Prachatice se proti počátku roku stav obyvatelstva snížil. Přitom v obou případech tento pokles vyplynul z migrace, zatímco počet narozených byl vyšší než počet zemřelých.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
Počet zaměstnaných dosahoval v 1. pololetí letošního roku na území kraje téměř 300 tisíc osob. Z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let představuje podíl pracovní síly (míra ekonomické aktivity) 59,5 % a v průběhu letošního roku i v meziročním porovnání v podstatě stagnuje. V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 154 956 osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s 1. pololetím roku 2005 se tak zaměstnanost snížila o 1,1 %, když poměrně značné diference přetrvávají ve vývoji podle jednotlivých odvětvových činností. K dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství. Meziročně nižší byla i zaměstnanost v průmyslu, a to jak ve zpracovatelském tak v energetickém. V oblasti ubytování a stravování došlo k poklesu zaměstnanosti téměř o pětinu. Naopak doprava zaznamenala nárůstu počtu pracovníků o 8 % a stavebnictví o 2,1 %. Z nevýrobních odvětví poklesly počty zaměstnanců ve zdravotnictví a sociální péči (o 1,5 %). Naopak nárůst se projevil ve vzdělávání, veřejné správě a nejvíce pak v katogorii ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb. Z regionálního pohledu se Jihočeský kraj zařadil mezi čtyři kraje republiky, kde zaměstnanost v prvních třech měsících roku meziročně poklesla.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 6,6 % a činila na osobu 17 473 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 623 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování, kde průměrná mzda dosahuje téměř 30 tis. Kč a na straně druhé výroba oděvů, kdy není dosaženo ani průměru 10 tisíc Kč.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 2. čtvrtletí roku 2006 v Jihočeském kraji 301,7 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 42,4 tis. osob, což představuje 14,1 % z celkového počtu zaměstnaných (o 1,4 procentního bodu méně než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 0,8 % vyšší; počet podnikatelů se ale snížill o 1,5 tisíce osob, tedy o 3,5 %. V odvětvové struktuře připadá 31,8 % zaměstnaných na průmysl, 12,4 % na odvětví obchodu a oprav, 8,5 % na stavebnictví a 6,6 % na zemědělství, lesnictví a rybolov. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 4,8 tis. osob. Ze 14,8 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří téměř tři čtvrtiny ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,4 % a proti 1. pololetí 2005 se změnila jen nevýznamně. Ekonomická aktivita mužů se mírně snížila na 68,3 %, také u žen došlo k jejímu mírnému snížení na 50,9 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval v 2. čtvrtletí 2006 celkem 16,3 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému pololetí minulého roku se nezaměstnanost zvýšila o 0,7 tis. osob vlivem nárůstu nezaměstnaných žen o 1,7 tisíce. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 5,1 %, když v předcházejícím roce dosahovala 4,9 %.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci 1. pololetí 2006 evidováno 19 822 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 11 403 žen). Proti předchozímu roku se počet nezaměstnaných snížil o 1,9 %. Počet dosažitelných uchazečů představoval 18 128 osob, což je o 2,9 % méně než v roce 2005.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci pololetí 5,50 %. Přitom u mužů představuje 4,14 %, u žen převyšuje 7 %. V porovnání s rokem 2005 se celková nezaměstnanost snížila, ovšem pokles jak celkem tak v obou kategoriích je minimální. Relativní pokles nezaměstnanosti se přitom projevil ve všech okresech s výjimkou okresu Tábor, kde došlo meziročně k nárůstu z 5,39 % na 5,68 %. Také v okrese České Budějovice můžeme hovořit spíše o stagnaci než snižování nezaměstnanosti, ale zde hraje roli především její nižší úroveň než průměr (7. nejnižší nezaměstnanost ze 77 okresů republiky). V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (7,97 % a 49 místo v okresním žebříčku nezaměstnanosti). Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 4. nejnižší v ČR, což z hlediska dlouhodobého vývoje znamená sice zhoršení, ale koresponduje s výsledky závěru roku 2005.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen zůstal sice na úrovni předchozího roku (58 % z celkového počtu nezaměstnaných), ale mírně narostl podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (35 % z celkového počtu) a rovněž vyšší je zastoupení osob se zdravotním postižením (17 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie mladistvých a absolventů škol, když jejich počet poklesl z 1 272 v roce 2005 na 1 240 v roce letošním.

Koncem 1. pololetí bylo v kraji 4 659 volných pracovních míst, tj. o polovinu více než v 1. pololetí 2005. Na jedno volné pracovní místo připadaly 4 uchazeči, což představuje meziroční pokles o více než 2 osoby. Proti stavu v roce 2005 poklesl počet uchazečů na volné místo ve všech okresech s výjimkou okresu Tábor.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 30. 6. 2006 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 145,4 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (103,2 tis. subjektů), dále bylo 8,5 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,8 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,7 tis. společností s ručením omezeným, 678 akciovými společnostmi a 746 družstvy.

Proti roku 2005 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,2 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet družstev a obchodních společností. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37,2 tisíc subjektů). Zhruba 21 tisíc jednotek je pak orientováno na činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky. Ke 20 tisícům se blíží počet podniků, orientovaných na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 47,2 tisíce neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během roku 2006 na území kraje 4 426 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 9 053 mil. Kč). Počet povolení tak meziročně mírně vzrostl o 1,3 %, ale orientační hodnota staveb je vyšší o 51,5 %. Z celkového počtu vydaných povolení se týkalo 54 % budov a z nich zhruba čtvrtina připadala na nové stavby. Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 14 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okresech České Budějovice a J. Hradec, a to jak celkem, tak i ve většině dílčích kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 2 045 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okresech Prachatice, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračují hodnotu 4 mil. Kč. Naopak v okrese Strakonice jsou průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (kolem 950 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2006 byla v kraji zahájena výstavba 1 200 bytů, tj. o 15 % více než ve stejném období roku 2005.. Naproti tomu v dokončování nebyla minuloroční úroveň dosažena, když dokončeno bylo 666 bytů, tedy o 7,8 % méně. Přitom vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst zahajování i dokončování bytů se projevil v okresech Č. Krumlov a J. Hradec. Naproti tomu v okresech české Budějovice a Strakonice jak dokončování tak zahajování bytů meziročně pokleslo. Ke konci pololetí zůstalo v kraji rozestavěno 14 838 bytů, o 4,5 % více než v roce 2005.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu 1. pololetí 2006 bylo v kraji prodáno 122,7 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice 76,9 tis. tun) a ječmene (25,8 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 16,3 tis. tun a řepky 5,8 tis. tun. Proti roku 2005 prodej obilovin poklesl o téměř 20 %. Naopak prodej brambor byl meziročně vyšší.

Výroba masa dosáhla 28,8 tis. tun, z toho připadalo 23,1 tis. tun na maso vepřové a 5,6 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2005 výroba masa v kraji stagnuje. Při mírném meziročním poklesu výroby vepřového masa došlo naopak k nárůstu u masa hovězího. V porovnání s celorepublikovým trendem jsou vývojové tendence opačné s výraznější diferencí u masa hovězího.

PRŮMYSL
V 1. pololetí 2006 mělo v kraji své sídlo 163 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 48,7 tis. osob. Proti roku 2005 poklesl o 3,0 %, zejména vlivem poklesu zaměstnanosti v energetice, i když také ve zpracovatelském průmyslu se početní stavy snížily (nejvíce ve výrobě textilu). Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 18 129 Kč a meziročně vzrostla o 6,7 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 6,6 %, ale v energetice nadprůměrné mzdy vzrostly meziročně o 9,8 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 54,1 mld. Kč. Z toho zhruba 85 % připadá na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k nárůstu v běžných cenách o 4,1 %, čemuž v zásadě odpovídá i růst tržeb průmyslové povahy. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde v důsledku organizačních a metodických změn v minulém období je nutno uváděné výsledky posuzovat skutečně pouze orientačně. To se pak projevuje i v hodnocení za celý průmysl. Toto tvrzení do určité míry dokládá i srovnání vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy ve stálých cenách. Jihočeský kraj má sice při tomto srovnání za 6 měsíců roku nižší dynamiku než republikový průměr (3,9 % proti 12,5 %), ale ve třech krajích je růst tržeb ještě pomalejší.

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (163 subjektů) dosáhl v 1. pololetí 2006 v běžných cenách 5,0 mld. Kč a proti roku 2005 došlo k nárůstu o 13,8 %. Meziroční nárůst stavební výroby se projevil v celé struktuře stavebních prací. Relativně nejvyšší nárůst zaznamenala hodnotově nižší kategorii ostatní práce, kde došlo proti srovnatelnému období minulého roku k nrůstu o polovinu. Vysokou dynamiku měla rovněž nová výstavba, kde meziroční zvýšení o 15 % ovlivnilo inženýrské stavitelství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců dosáhl v roce 2006 v uvedené skupině stavebních podniků 9 025 osob (fyzické počty) a meziročně poklesl o 1,3 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 16 613 Kč znamená meziroční nárůst o 7,4 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku vyšší o 13,8 %.