Statistický bulletin - Jihočeský kraj - 4. čtvrtletí


VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH

VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V JIHOČESKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2005
Koncem roku 2006 jsme vydali publikaci Vývoj lidských zdrojů v Jihočeském kraji v letech 2000 až 2005. Tato publikace mapuje v hrubých rysech situaci a základní trendy vývoje lidských zdrojů v Jihočeském kraji.

Celá práce je rozdělena do několika tématických skupin. V úvodní části je charakteristika stavu a vývoje lidských zdrojů ve sledovaném období v České republice s akcentem na srovnání s ostatními státy Evropské unie. Součástí tohoto oddílu je také souhrnné hodnocení výsledků v Jihočeském kraji. Podrobnější pohled na vybrané okruhy otázek v Jihočeském kraji pak umožňují další části analýzy.

V druhé části této publikace hodnotíme kvalitu lidských zdrojů. Tento oddíl má dva základní komponenty. Prvním jsou demografické aspekty, které charakterizují kvantitu a strukturu obyvatelstva jako zdroj pracovní síly. Druhou část pak tvoří oblast vzdělávání, tedy pohled na možnosti a předpoklady pro uplatnění se na trhu práce.

Třetí část je věnována využití lidských zdrojů. Jsou zde základní charakteristiky zaměstnanosti včetně řady pohledů na její vnitřní strukturu. Obdobně široce je popsána i problematika nezaměstnanosti. Přitom celý tento oddíl je uveden charakteristikou základních ekonomických podmínek, ve kterých k využití lidských zdrojů v kraji dochází.

Závěrečná textová kapitola se pak pokouší zhodnotit oblast lidských zdrojů formou mezikrajového srovnání. Přitom celá problematika je rozdělena do tři samostatných celků, kde hodnotíme postavení krajů pomocí syntetizujícího ukazatele nejprve jednotlivě a v závěru pak souhrnně za všechny tři uvedené oblasti.

Publikace obsahuje kromě hodnotícího textu zejména analytické tabulky a pro názornější zobrazení grafické vyjádření některých jevů. Je doplněna grafickou přílohou, ve které je 22 barevných kartogramů převážně s okresní podrobností.

Pro přiblížení obsahu publikace přetiskujeme souhrnné hodnocení, které se týká základních zjištění analyzované problematiky v podmínkách Jihočeského kraje.

Vývoj lidských zdrojů v Jihočeském kraji v letech 2000 až 2005

Základním východiskem pro stav a vývoj lidských zdrojů jsou demografické souvislosti. V podmínkách Jihočeského kraje je demografická struktura zdůrazněna značnou sídelní rozdrobeností. Vzdělání obyvatelstva je zhruba v celostátních tendencích a stejně jako v celé republice se vzdělanostní struktura posunuje ve prospěch vyšších stupňů vzdělání. Také demografické trendy kopírují obecné tendence a znamenají mimo jiné stagnaci úmrtnosti. Neměnné jsou také hlavní příčiny úmrtnosti osob produktivního věku. Obě hlavní skupiny civilizačních chorob se však vyvíjely rozdílně. Změny se promítly rovněž ve vývoji pracovní neschopnosti, ale spíše jako reagence na administrativní podněty. V rámci migrace, která je rozhodujícím zdrojem růstu počtu obyvatel kraje, se zvýrazňuje role cizinců.

Možnosti vzdělávání, zejména formálního, reagují na demografické změny a současně měnící se zájem o typ studia. Snižuje se tak počet odborných učilišť a naopak roste počet středních a vyšších škol a v závěru sledovaného období také počet vysokých škol. Do neformálního vzdělávání jsou zapojeny cca 4 % obyvatelstva a některé formě informálního vzdělávání se věnuje podle odhadu celá pětina populace. V širší míře jsou v kraji využívány IC technologie. Podíl domácností, které jsou ICT vybaveny je srovnatelný s průměrem České republiky, případně tento průměr překračují, přesto nedosahujeme úrovně vyspělých ekonomik.

Souhrnné národohospodářské charakteristiky řadí kraj k průměru republiky. Ekonomické prostředí je pro rozvoj lidských zdrojů vcelku příznivé. Struktura hospodářství preferuje obory, které nemusely projít zásadním útlumem, ale současně nejsou dostatečně rozvinuty perspektivní oblasti znalostní ekonomiky. V kraji pracuje jen 3,7 % zaměstnanců výzkumu a vývoje České republiky a přestože zde působí řada vědeckých institucí zvýrazňuje se role podnikatelskému sektoru. Bytová výstavba není limitujícím faktorem pro mobilitu pracovních sil, významnější roli zde sehrává dojížďka za prací. Problematická je ale kvalita silniční sítě, zejména vozovek nižších tříd.

Míra ekonomické aktivity se v kraji mírně snížila. Při stagnaci zaměstnanosti žen poklesla míra zaměstnanosti mužů. Snížila se zejména zaměstnanost v nejmladších věkových kategoriích, což souvisí s prodlužováním doby přípravy na budoucí povolání. Současně se mění struktura zaměstnanosti podle odvětvových činností, přesto třetinu zaměstnanosti zajišťuje průmysl. S vyšší úrovní kvalifikace roste i míra zaměstnanosti. Dynamicky se vyvíjí ocenění pracovní síly. Dynamika mezd je ale pomalejší než průměr za republiku a rozdíl se dále prohlubuje. Rozdíly v oceňování práce mužů a žen analýza v obecné rovině nepotvrzuje. To ale diferencované přístupy nevylučuje.

Vývoj nezaměstnanosti v kraji je charakterizován v obecné rovině stagnací, podle údajů úřadů práce se ale počty uchazečů o zaměstnání zvyšují. Oba metodicky odlišné přístupy ale potvrzují relativně nižší nezaměstnanost v kraji v porovnání s ostatními regiony. Uchazeči o zaměstnání jsou častěji ženy než muži. Horší šanci zajistit si zaměstnání mají osoby s nižší kvalifikaci. Tato skupina pracovníků je ale na druhé straně druhou nejpočetnější v nabídce volných pracovních míst. Změny ve struktuře uchazečů o zaměstnání se v pozitivním směru projevily zejména v kategorii absolventů a mladistvých – částečně i vlivem snížení poptávkové strany na trhu práce ve věkových kategoriích do 25 let. Problémem ale stále zůstává dlouhodobá nezaměstnanost a počty uchazečů v evidenci úřadů práce delší než 2 roky již představují 15 % ze všech nezaměstnaných. Průměrná podpora v nezaměstnanosti představuje zhruba čtvrtinu průměrné měsíční mzdy a její dynamika byla poněkud rychlejší než vývoj mezd.

Postavení Jihočeského kraje mezi ostatními regiony vyznívá vcelku pozitivně. Použitá metoda a výběr ukazatelů však nabádají k opatrnosti při interpretaci výsledků. Výsledky hodnocení podle syntetizujícího ukazatele řadí Jižní Čechy hned na druhé místo po Hl. městě Praha. Projevuje se zde především nízká úroveň nezaměstnanosti, včetně nezaměstnanosti vysokoškoláků. Vysoká míra zaměstnanosti i umístnění dalších vybraných indikátorů v první polovině pomyslného žebříčku stanoví kraji 5. příčku v souhrnném ukazateli zaměstnanosti. Také v ukazatelích vzdělanosti má kraj relativně dobrou pozici, zejména s ohledem na průměrnou délku vzdělání a relativně vysoký podíl uchazečů v rekvalifikaci, Dobrá celková pozice kraje je pak výslednicí toho, že se ve všech třech hodnocených oblastech umisťuje v první třetině pomyslného pořadí. U jiných krajů jsou často výsledky lepší, ale vždy existuje oblast, která je pro daný region negativní a celkovou pozici tak významně zhoršuje.

Celou publikaci lze najít na našich internetových stránkách na adrese: www.cbudejovice.czso.cz v nabídce „Publikace“.


Zveřejněno dne: 05.04.2007
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.