Z hlediska jednotlivých okresů byl vývoj poněkud diferencovaný. V 5 okresech došlo k nárůstu početních stavů obyvatelstva, z toho pouze v okrese Č. Budějovice a Č. Krumlov měly pozitivní vliv oba faktory. Tři okresy dosáhly zvýšení početních stavů plně vlivem migrace, když přirozená měna tento vliv poněkud ztlumila (v okrese Strakonice byl její negativní vliv vcelku zanedbatelný). Ve okresech J. Hradec a Prachatice se proti počátku roku stav obyvatelstva snížil. Přitom v obou případech tento pokles vyplynul z migrace, zatímco počet narozených byl vyšší než počet zemřelých.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
Počet zaměstnaných dosahoval v roce 2006 na území kraje v průměru téměř 303 tisíc osob. Z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let představuje podíl pracovní síly (míra ekonomické aktivity) 59,5 % a v průběhu roku i v meziročním porovnání v podstatě stagnoval. V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 156 388 osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání s rokem 2005 se tak zaměstnanost snížila o 0,3 %, když poměrně značné diference přetrvávají ve vývoji podle jednotlivých odvětvových činností. K dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství. Meziročně nižší byla i zaměstnanost v průmyslu. Pokles zaznamenala především energetika, ve zpracovatelském průmyslu zaměstnanost více méně stagnovala. V oblasti ubytování a stravování došlo k poklesu zaměstnanosti zhruba o pětinu. Naopak doprava zaznamenala nárůstu počtu pracovníků o 10 % a stavebnictví o 2,1 %. Z nevýrobních odvětví poklesly počty zaměstnanců ve zdravotnictví a sociální péči (o 1,4 %). Naopak mírný nárůst se projevil ve vzdělávání, veřejné správě a nejvíce pak v kategorii ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb. Z regionálního pohledu se Jihočeský kraj řadí mezi čtyři kraje republiky, kde zaměstnanost v roce 2006 poklesla.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 6,7 % a činila na osobu 18 320 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 524 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování, kde průměrná mzda dosahuje téměř 32 tis. Kč a na straně druhé výroba oděvů, kdy je v průměru dosahováno jen mírně přes 10,5 tisíc Kč.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 4. čtvrtletí roku 2006 v Jihočeském kraji 306,1 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 47,2 tis. osob, což představuje 15,4 % z celkového počtu zaměstnaných (jen o 0,1 procentního bodu méně než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 1 % vyšší; zvýšil se také počet podnikatelů. V odvětvové struktuře připadá 30,7 % zaměstnaných na průmysl, 11,3 % na odvětví obchodu a oprav, 10,4 % na stavebnictví a 6,6 % na zemědělství, lesnictví a rybolov. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 4,6 tis. osob. Ze 13,4 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří plné tři čtvrtiny ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,5 % a proti 4. čtvrtletí 2005 mírně poklesla. Přitom mírné snížení zaznamenala ekonomická aktivita mužů i žen. Z hlediska genderového pohledu tak zůstává diference v míře ekonomické aktivity téměř 20 procentních bodů.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 4. čtvrtletí 2006 celkem 13,7 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému období minulého roku se nezaměstnanost snížila o 2,7 tis. osob především vlivem poklesu počtu nezaměstnaných žen, i když i počty nezaměstnaných mužů byly nižší. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 4,3 %, když v předcházejícím roce dosahovala 5,2 %.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci roku 2006 evidováno 20 426 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 11 408 žen). Proti stavu ke konci roku 2005 se počet nezaměstnaných snížil o více než desetinu. Počet dosažitelných uchazečů představoval 18 803 osob, což je o 14 % méně než v roce 2005.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 5,68 %. Přitom u mužů představovala 4,49 %, u žen převyšovala 7 %. V porovnání s rokem 2005 se celková nezaměstnanost snížila a pokles představuje celý procentní bod. Relativní pokles nezaměstnanosti se přitom projevil ve všech okresech. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (8,21 % a 50. místo v okresním žebříčku nezaměstnanosti). Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 4. nejnižší v ČR, což z hlediska dlouhodobého vývoje znamená v zásadě stabilní vývoj a shodné umístnění jako v závěru roku 2005.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen se zvýšil jen nepatrně na 56 % z celkového počtu nezaměstnaných a rovněž neměnný je podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (38 % z celkového počtu). Poněkud vyšší je meziročně zastoupení osob se zdravotním postižením (16,4 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie mladistvých a absolventů škol, když jejich počet poklesl z 1 993 v roce 2005 na 1 599 v roce 2006.

Koncem 4. čtvrtletí bylo v kraji 5 222 volných pracovních míst, tj. téměř dvojnásobně než ve 4. čtvrtletí 2005. Na jedno volné pracovní místo připadali 4 uchazeči, což představuje meziroční pokles o 5 osob. Proti stavu v roce 2005 poklesl počet uchazečů na volné místo ve všech okresech.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 31. 12. 2006 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 146,3 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (102,9 tis. subjektů), dále bylo 8,4 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,8 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,8 tis. společností s ručením omezeným, 684 akciovými společnostmi a 751 družstvy.

Proti roku 2005 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,4 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet obchodních společností. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37,1 tisíc subjektů). Zhruba 22 tisíc jednotek je pak zaměřeno na činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky. Ke 20 tisícům se blíží počet podniků, orientovaných na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru podle odvětvového členění výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 47 tisíc neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.


STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během roku 2006 na území kraje 9 887 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 17 987 mil. Kč). Počet povolení tak meziročně mírně vzrostl o 5,7 %, ale orientační hodnota staveb je vyšší o 30,3 %. Z celkového počtu vydaných povolení se týkalo 54 % budov a z nich zhruba čtvrtina připadala na nové bytové stavby. Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 15 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okrese České Budějovice, a to jak celkem, tak i ve většině dílčích kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 1 819 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okresech Písek a Prachatice, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračují hodnotu 3 mil. Kč. Naopak v okrese Strakonice jsou průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (kolem 850 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2006 byla v kraji zahájena výstavba 2 689 bytů, tj. o 14 % více než ve stejném období roku 2005. Naproti tomu v dokončování nebyla minuloroční úroveň dosažena, když dokončeno bylo 1 908 bytů, tedy o 2,5 % méně. Přitom vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst zahajování i dokončování bytů se projevil ve třech okresech, ale i zde byly dost značné rozdíly v intenzitě. Celkově ale ve všech okresech došlo v meziročním srovnání k nárůstu počtu rozestavěných bytů. Z tohoto trendu vybočil jediný okres Tábor, kde na mírný pokles počtu rozestavěných bytů pozitivně působil jak více než desetiprocentní nárůst v dokončování, tak snížení intenzity zahajování na 60 % skutečnosti roku 2005.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu roku 2006 bylo v kraji prodáno 415 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (256 tis. tun) a ječmene (101 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 50 tis. tun a řepky 85 tis. tun. Proti roku 2005 prodej obilovin poklesl téměř o 20 %. Naopak prodej brambor byl meziročně vyšší. Přitom přírůstek prodeje byl velmi výrazný a byl ovlivněn poměrně významným cenovým nárůstem této komodity.

Výroba masa dosáhla 58 tis. tun, z toho připadalo 46,5 tis. tun na maso vepřové a 11,5 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2005 výroba masa v kraji stagnuje. Při mírném meziročním poklesu výroby vepřového masa došlo naopak k nárůstu u masa hovězího. V porovnání s celorepublikovým trendem jsou vývojové tendence opačné s výraznější diferencí u masa hovězího.

PRŮMYSL
V roce 2006 mělo v kraji své sídlo 164 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 49,2 tis. osob. Proti roku 2005 došlo k mírnému poklesu o 1,2 %, zejména vlivem snížení zaměstnanosti v energetice ale i ve zpracovatelském průmyslu i těžbě nerostných surovin. Přesto některá odvětví zaznamenala zaměstnanost meziročně vyšší. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 18 924 Kč a meziročně vzrostla o 7,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 7,9 %, ale v energetice nadprůměrné mzdy vzrostly meziročně o 9,2 % a těžbě nerostných surovin o 13,9 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 111,2 mld. Kč. Z toho zhruba 85 % připadá na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k nárůstu v běžných cenách o 8,6 %, čemuž v zásadě odpovídá i růst tržeb průmyslové povahy. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde v důsledku organizačních a metodických změn v minulém období je nutno uváděné výsledky posuzovat skutečně pouze orientačně. To se pak projevuje i v hodnocení za celý průmysl.

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (168 subjektů) dosáhl v roce 2006 v běžných cenách 14,3 mld. Kč a proti roku 2005 došlo k nárůstu o 17,7 %. Meziroční nárůst stavební výroby se projevil v celé základní struktuře stavebních prací s výjimkou hodnotově nižší kategorie ostatní práce. Relativně nejvyšší nárůst zaznamenala nová výstavba a v jejím rámci především inženýrské stavitelství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců dosáhl v roce 2006 v uvedené skupině stavebních podniků 9 361 osob (fyzické počty) a meziročně poklesl o 1 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 18 157 Kč znamená meziroční nárůst o 9,7 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti předcházejícímu roku vyšší o 18,4 %.