Z hlediska jednotlivých okresů byl vývoj poměrně diferencovaný. V 5 okresech došlo k nárůstu početních stavů obyvatelstva, z toho pouze v okrese Č. Budějovice a Č. Krumlov měly pozitivní vliv oba faktory. Tři okresy dosáhly zvýšení početních stavů plně vlivem migrace, když přirozená měna tento vliv poněkud ztlumila (v okrese Strakonice byl její vliv zcela zanedbatelný). Ve okresech J. Hradec a Prachatice se proti počátku roku stav obyvatelstva snížil. Přitom v obou případech tento pokles vyplynul z migrace, zatímco počet narozených byl vyšší než počet zemřelých.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
Počet zaměstnaných dosahoval v 1. až 3. čtvrtletí letošního roku na území kraje v průměru téměř 302 tisíc osob. Z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let představuje podíl pracovní síly (míra ekonomické aktivity) 59,6 % a v průběhu letošního roku i v meziročním porovnání v podstatě stagnuje. V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 156 010 osob (přepočet na plně zaměstnané). V porovnání se srovnatelným obdobím roku 2005 se tak zaměstnanost snížila o 0,6 %, když poměrně značné diference přetrvávají ve vývoji podle jednotlivých odvětvových činností. K dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství. Meziročně nižší byla i zaměstnanost v průmyslu, a to jak ve zpracovatelském tak v energetickém. V oblasti ubytování a stravování došlo k poklesu zaměstnanosti zhruba o pětinu. Naopak doprava zaznamenala nárůstu počtu pracovníků o 9 % a stavebnictví o 2 %. Z nevýrobních odvětví poklesly počty zaměstnanců ve zdravotnictví a sociální péči (o 1,5 %). Naopak mírný nárůst se projevil ve vzdělávání, veřejné správě a nejvíce pak v katogorii ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb. Z regionálního pohledu se Jihočeský kraj řadí mezi pět krajů republiky, kde zaměstnanost v letošním roce poklesla.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 6,5 % a činila na osobu 17 688 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 559 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování, kde průměrná mzda dosahuje téměř 31 tis. Kč a na straně druhé výroba oděvů, kdy je v průměru dosahováno jen mírně přes 10 tisíc Kč.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2006 v Jihočeském kraji 305,4 tis. osob, z toho bylo 58 % mužů. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 45,7 tis. osob, což představuje 15,0 % z celkového počtu zaměstnaných (o 0,6 procentního bodu méně než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 1,0 % vyšší; zvýšil se také počet podnikatelů. V odvětvové struktuře připadá 31,9 % zaměstnaných na průmysl, 11,8 % na odvětví obchodu a oprav, 9,5 % na stavebnictví a 6,5 % na zemědělství, lesnictví a rybolov. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 4,8 tis. osob. Ze 15,1 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří téměř tři čtvrtiny ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,7 % a proti 3. čtvrtletí 2005 se nezměnila. Přitom jen zcela nepatrné změny zaznamenala ekonomická aktivita mužů i žen. Z hlediska genderového pohledu tak zůstává zhruba 20 % diference v míře ekonomické aktivity.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 3. čtvrtletí 2006 celkem 14,6 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému období minulého roku se nezaměstnanost snížila o 0,9 tis. osob vlivem pojklesu počtu nezaměstnaných mužů. Naopka nezaměstnanost žen je meziročně vyšši. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 4,6 %, když v předcházejícím roce dosahovala 4,9 %.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci 3. čtvrtletí 2006 evidováno 20 042 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 11 639 žen). Proti předchozímu roku se počet nezaměstnaných snížil téměř o desetinu. Počet dosažitelných uchazečů představoval 18 490 osob, což je o 9,7 % méně než v roce 2005.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci čtvrtletí 5,60 %. Přitom u mužů představuje 4,17 %, u žen převyšuje 7 %. V porovnání s rokem 2005 se celková nezaměstnanost snížila a pokles představuje zhruba jednu desetinu. Relativní pokles nezaměstnanosti se přitom projevil ve všech okresech s výjimkou okresu Tábor, kde nezaměstnanost v podstatě stagnuje. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (7,93 % a 49. místo v okresním žebříčku nezaměstnanosti). Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 3. nejnižší v ČR, což z hlediska dlouhodobého vývoje znamená v zásadě stabilní vývoj a mírné zlepšení proti závěru roku 2005.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných. Podíl nezaměstnaných žen se zvýšil jen nepatrně na 58 % z celkového počtu nezaměstnaných a rovněž neměnný je podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (33 % z celkového počtu). Poněkud vyšší je meziročně zastoupení osob se zdravotním postižením (16,5 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie mladistvých a absolventů škol, když jejich počet poklesl z 2 501 v roce 2005 na 2 223 v roce letošním.

Koncem 3. čtvrtletí bylo v kraji 5 351 volných pracovních míst, tj. o 80 % více než v 3. čtvrtletí 2005. Na jedno volné pracovní místo připadali 4 uchazeči, což představuje meziroční pokles o téměř 4 osoby. Proti stavu v roce 2005 poklesl počet uchazečů na volné místo ve všech okresech.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 30. 9. 2006 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 145,7 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (102,4 tis. subjektů), dále bylo 8,4 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,9 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,8 tis. společností s ručením omezeným, 679 akciovými společnostmi a 749 družstvy.

Proti roku 2005 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,0 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet družstev a obchodních společností. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37,1 tisíc subjektů). Zhruba 21 tisíc jednotek je pak zaměřeno na činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky. Ke 20 tisícům se blíží počet podniků, orientovaných na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 47 tisíc neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.


STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během roku 2006 na území kraje 7 309 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 13 941 mil. Kč). Počet povolení tak meziročně mírně vzrostl o 3,5 %, ale orientační hodnota staveb je vyšší o 32,2 %. Z celkového počtu vydaných povolení se týkalo 55 % budov a z nich zhruba čtvrtina připadala na nové stavby. Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 14 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okrese České Budějovice, a to jak celkem, tak i ve většině dílčích kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 1 907 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okresech Písek a Prachatice, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračují hodnotu 3 mil. Kč. Naopak v okrese Strakonice jsou průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (kolem 905 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2006 byla v kraji zahájena výstavba 2 077 bytů, tj. o 14 % více než ve stejném období roku 2005.. Naproti tomu v dokončování nebyla minuloroční úroveň dosažena, když dokončeno bylo 1 086 bytů, tedy o 3,3 % méně. Přitom vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst zahajování i dokončování bytů se projevil pouze v okrese Č. Krumlov. Naproti tomu jen v okrese Tábor jak dokončování tak zahajování bytů meziročně pokleslo. Ke konci čtvrtletí zůstalo v kraji rozestavěno 15 295 bytů, o 5,0 % více než v roce 2005.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu 9 měsíců roku 2006 bylo v kraji prodáno téměř 300 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice 187 tis. tun) a ječmene (74 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 30 tis. tun a řepky 78 tis. tun. Proti roku 2005 prodej obilovin poklesl o téměř 20 %. Naopak prodej brambor byl meziročně vyšší. Přitom přírůstek prodeje byl velmi výrazný a byl ovlivněn poměrně významným cenovým nárůstem této komodity.

Výroba masa dosáhla 42,9 tis. tun, z toho připadalo 34,4 tis. tun na maso vepřové a 8,4 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2005 výroba masa v kraji stagnuje. Při mírném meziročním poklesu výroby vepřového masa došlo naopak k nárůstu u masa hovězího. V porovnání s celorepublikovým trendem jsou vývojové tendence opačné s výraznější diferencí u masa hovězího.

PRŮMYSL
V 1. až 3. čtvrtletí pololetí 2006 mělo v kraji své sídlo 163 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 49,1 tis. osob. Proti roku 2005 došlo k mírnému poklesu o 1,7 %, zejména vlivem snížení zaměstnanosti v energetice ale i ve zpracovatelském průmyslu i těžbě nerostných surovin. Přesto některá odvětví zaznamenala zaměstnanost meziročně vyšší. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 18 236 Kč a meziročně vzrostla o 6,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 6,9 %, ale v energetice nadprůměrné mzdy vzrostly meziročně o 9,3 %.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 80,8 mld. Kč. Z toho zhruba 85 % připadá na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k nárůstu v běžných cenách o 5,8 %, čemuž v zásadě odpovídá i růst tržeb průmyslové povahy. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde v důsledku organizačních a metodických změn v minulém období je nutno uváděné výsledky posuzovat skutečně pouze orientačně. To se pak projevuje i v hodnocení za celý průmysl. Toto tvrzení do určité míry dokládá i srovnání vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy ve stálých cenách. Jihočeský kraj má sice při tomto srovnání za 9 měsíců roku nižší dynamiku než republikový průměr (4,3 % proti 10,9%), ale ve třech krajích je růst tržeb ještě pomalejší.

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (166 subjektů) dosáhl v 1. až 3. čtvrtletí 2006 v běžných cenách 9,3 mld. Kč a proti roku 2005 došlo k nárůstu o 14,6 %. Meziroční nárůst stavební výroby se projevil v celé základní struktuře stavebních prací s výjimkou hodnotově nižší kategorii ostatní práce, Relativně nejvyšší nárůst zaznamenala nová výstavba a v jejím rámci především inženýrské stavitelství.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců dosáhl v roce 2006 v uvedené skupině stavebních podniků 9 250 osob (fyzické počty) a meziročně poklesl o 1,5 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 17 416 Kč znamená meziroční nárůst o 8,9 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku vyšší o 17,7 %.