Z hlediska jednotlivých okresů nebyl vývoj příliš diferencovaný, i když určité rozdíly zde samozřejmě existují. Ve všech okresech (s výjimkou okresu Tábor) došlo k nárůstu početních stavů obyvatelstva. Přitom ve všech okresech se na vývoji pozitivně promítlo stěhování. Naproti tomu vývoj přirozené měny obyvatelstva měl ve většině okresů negativní vliv. Jen v okresech České Budějovice a Český Krumlov počet živě narozených převýšil počet zemřelých a tyto dva okresy tak zaznamenaly během roku 2005 nejvýraznější přírůstek počtu obyvatel.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 157 038 osob (přepočet na plně zaměstnané). Také v roce 2005 zůstaly poměrně značné diference ve vývoji zaměstnanosti podle jednotlivých odvětvových činností. K dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství, meziročně poklesla zaměstnanost i v odvětví rybolov a chov ryb. Také v odvětví vzdělávání a do menší míry i ve zdravotnictví se početní stavy zaměstnanců snížily. Ve zpracovatelském průmyslu celkově stagnuje zaměstnanost na úrovni předcházejího roku, při značných rozdílech v jednotlivých odvětvích. Nejvýraznější relativní nárůst počtu zaměstnanců zaznamenalo odvětví finančního zprostředkování, ale z hlediska počtu pracovních míst byl nejvýznamnější nárůst v obchodních firmách a také v subjektech zabývající se ubytováním a stravováním. V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost v kraji zvýšila o 1,7 %. Z regionálního pohledu zaznamenaly růstové trendy pouze tři okresy, z toho v okres Č. Krumlov o více než 10 %.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 5,5 % a činila na osobu 17 161 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 470 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování nebo činnosti v oblasti výpočetní techniky (kde průměrná mzda převyšuje 25 tis. Kč) a na straně druhé oděvní průmysl, kdy je dosahováno jen zcela nepatrně vyššího průměru než 10 tis. Kč.

Z jednotlivých okresů dosahuje nejvyšší hodnoty mzda v okrese České Budějovice (18 958 Kč), který je z 91 okresů ČR (včetně 15 částí Hl. města Prahy) na 24. místě. Naproti tomu v poslední desítce má kraj zastoupení třemi okresy (Prachatice – 85. místo, Písek – 87. místo a J. Hradec předposlední místo před okresem Jeseník).

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 4. čtvrtletí roku 2005 v Jihočeském kraji 302,4 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 42 tis. osob, což představuje 13,8 % z celkového počtu zaměstnaných (o 1,3 procentního bodu méně než průměr ČR). V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 3,2 tisíce osob vyšší (o 1,1 %); počet podnikatelů se ale snížil o více než 5,1 tis. osob na 89 % úrovně závěru roku 2004. V odvětvové struktuře připadá 32,6 % zaměstnaných na průmysl, 12,9 % na odvětví obchodu a oprav, 9,6 % na stavebnictví a 6,1 % na zemědělství, lesnictví a rybolov. Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 4,9 tis. osob. Ze 13,4 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří téměř 80 % ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,8 % a proti 4. čtvrtletí 2004 se změnila jen nevýznamně. Ekonomická aktivita mužů zůstala na úrovni předchozího roku, u žen došlo k jejímu mírnému nárůstu z 50,3 % na 50,9 %.

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 4. čtvrtletí 2005 celkem 16,4 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost zvýšila o 0,5 tis. osob vlivem nárůstu nezaměstnaných žen o 2,9 tisíce. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 5,2 %, když v předcházejícím roce byla na srovnatelné úrovni.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci roku 2005 evidováno 23 632 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 12 874 žen). Proti předchozímu roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 2,7 %. Počet dosažitelných uchazečů představoval 21 941 osob, což je o 3,1 % více než v roce 2004.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci roku 6,69 %. Přitom u mužů se blíží 5,5 %, u žen převyšuje 8 %. V porovnání s rokem 2004 se sice celková nezaměstnanost zvýšila, ovšem nárůst není dramatický. Relativní zvýšení nezaměstnanosti se přitom projevilo pouze v okresech Č. Budějovice a Písek. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (10,13 %). Naopak nejnižší je dlouhodobě nezaměstnanost v okrese České Budějovice. Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 4. nejnižší v ČR, což z hlediska dlouhodobého vývoje znamená zhoršení.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných. Zvýšil se podíl nezaměstnaných žen, na které připadá 55 % z celkového počtu nezaměstnaných. Vyšší je také podíl uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (téměř 40 % z celkového počtu) a rovněž vyšší je zastoupení osob se zdravotním postižením (15 %). Naproti tomu pozitivní meziroční trend zaznamenala kategorie mladistvích a absolventů škol, když jejich počet poklesl z 2 210 v roce 2004 na 1 993 v roce minulém.

Koncem 4 čtvrtletí bylo v kraji 2 636 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 9 uchazečů, což představuje meziroční nárůst o 2 osoby. Proti stavu v roce 2004 poklesl počet volných míst téměř ve všech okresech s výjimkou okresů Písek a Strakonice. Přitom v okrese Č. Budějovice snížení volných pracovních míst dosáhlo třetinu z počtů roku 2004.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 31. 12. 2005 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 144,3 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (101,7 tis. subjektů), dále bylo 8,5 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,8 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,4 tis. společností s ručením omezeným, 655 akciovými společnostmi a 738 družstvy.

Proti roku 2004 se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,0 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet družstev a obchodních společností. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37,4 tisíc subjektů). Zhruba 20 tisíc jednotek je pak orientováno na Činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky, stejně jako na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 48 tisíc neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během roku 2005 na území kraje 9 354 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 13 805 mil. Kč). Počet povolení tak meziročně poklesl o více než desetinu a také orientační hodnota staveb je nižší (o 6 %). Z celkového počtu vydaných povolení se týkalo 54 % budov (z nich 44 % zaujímaly nové stavby). Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 19 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okrese České Budějovice, a to jak celkem, tak i ve většině dílčích kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 1 476 tis. Kč. Finančně nejnáročnější akce byly povoleny v okrese Č. Budějovice, kde rozpočtované náklady na jednu stavbu překračovaly krajský průměr zhruba o 1 mil. Kč. Naopak v okresech J. Hradec a Strakonice byly průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (kolem 860 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu roku 2005 byla v kraji zahájena výstavba 2 359 bytů, tj. o 8 % méně než v roce 2004. Také v dokončování (celkem dokončeno 1 956 bytů) nebylo dosaženo minuloroční úrovně a pokles představuje 11 %. Přitom vývoj v jednotlivých okresech byl značně diferencovaný. Nárůst zahajování i dokončování bytů se promítl v okrese Č. Krumlov. Naproti tomu v okresech Č. Budějovice, J. Hradec a Prachatice jak dokončování tak zahajování bytů meziročně pokleslo. Ke konci roku zůstalo v kraji rozestavěno 14 304 bytů, o 3,4 % více než v roce 2004. Meziročně vyšší o 3,7 % je rozestavěnost rodinných domů, kam je soustředěně více než polovina celé výstavby.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu roku 2005 bylo v kraji prodáno 512,4 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (294,7 tis. tun) a ječmene (127,8 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 39,8 tis. tun a řepky 98,1 tis. tun. Proti roku 2004 se prodej obilovin zvýšil zhruba o desetinu, u konzumních brambor ale nárůst představuje více než 60 % (vliv vysoké úrody v roce 2005).

Výroba masa dosáhla 58,1 tis. tun, z toho připadalo 47,5 tis. tun na maso vepřové a 10,6 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa v kraji snížila. Projevil se zde především vliv nižší výroby hovězího a telecího masa s meziročním poklesem o téměř 20 %. Naproti tomu u vepřového masa došlo proti předchozímu roku k mírnému nárůstu – celorepubliková tendence v této kategorii je však zcela opačná.

PRŮMYSL
V roce 2005 mělo v kraji své sídlo 162 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 49,8 tis. osob. Proti roku 2004 poklesl o 4,9 %, zejména s poklesem zaměstnanosti v energetice, i když také ve zpracovatelském průmyslu se početní stavy snížily (zejména v odvětví výroba dopravních prostředků). Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 17 527 Kč a meziročně vzrostla o 2,6 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 3,5 %, ale v energetice nadprůměrné mzdy poklesly meziročně o 2,9 %. Vývoj zaměstnanosti a odměňování v energetice kraje souvisí do určité míry s organizačními změnami, kterými toto odvětví prošlo v roce 2004.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 112,1 mld. Kč. Z toho zhruba tři čtvrtiny připadají na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k mírnému poklesu v běžných cenách o 1,5 %, čemuž v zásadě odpovídá i pokles tržeb z průmyslové povahy. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde došlo ke změně v metodickém přístupu a zjištěná data nejsou plně srovnatelná s údaji za minulé období. Proto toto odvětví nelze podle krajů posuzovat v meziročním vývoji a nelze tedy ani provést hodnocení za celý průmysl..

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (169 subjektů) dosáhl v roce 2005 v běžných cenách 12,2 mld. Kč a proti roku 2004 došlo k poklesu o 6,3 %. Dynamika stavební výroby se tak proti minulému roku výrazně zpomalila. Svůj vliv má do značné míry vysoká srovnatelná základna z minulého roku související mimo jiné se snahou stavebních podniků realizovat co největší objemy prací ještě před zavedením nové sazby DPH. Meziroční pokles stavební výroby se projevil v celé struktuře stavebních prací. Pomineme-li hodnotově nižší kategorii ostatních prací, pak k nejvýraznějšímu snížení došlo v opravách a údržbě.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců dosáhl v roce 2005 v uvedené skupině stavebních podniků 9 452 osob (fyzické počty) a meziročně vzrostl o 6,2 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 16 556 Kč znamená meziroční nárůst jen o 1,5 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku vyšší jen o 0,4 %.