V Jihočeském kraji pracovalo ve sledovaných subjektech (2,8 tisíce vykazujících jednotek) v roce 2004 průměrně celkem 159,2 tisíce zaměstnanců (53,4 % zaměstnaných v NH podle výběrového šetření pracovních sil). V porovnání s rokem 2000 jejich počet poklesl o 9 tisíc (o 5,4%). Kromě okresu Tábor, kde počet zaměstnanců ve sledovaných subjektech vzrostl o 1,2 %, byl zaznamenán pokles ve všech ostatních okresech. Pokles zaměstnaných ve sledovaných subjektech vyšší než 10 % byl zaznamenán v okresech Český Krumlov (o 13,4 %) a Písek (o 11,4 %).

V České republice vzrostly průměrné hrubé mzdy v přepočtu na fyzické osoby v roce 2004 proti roku 2000 o 4 421 Kč (o 32,5 %) na 18 035 Kč. Mezi jednotlivými kraji bylo zvýšení mezd nejvyšší v Praze (o 5 514 Kč), nejrychlejší nárůst byl zaznamenán v kraji Vysočina (o 37,2 %). V Jihočeském kraji vzrostly mzdy o 3 513 Kč (o 28,7 %), což je absolutně i relativně v rámci ČR nejméně. Při srovnání mezd mezi jednotlivými kraji se tyto pohybují v roce 2004 od 15 414 Kč v Karlovarském kraji do 22 437 Kč v Praze. Mzdy v Jihočeském kraji ve výši 15 771 Kč byly až 8. v pořadí a o 2 264 Kč nižší než průměrné mzdy v České republice, když jejich vývoj byl o 3,8 procentního bodu pomalejší.

Vývoj průměrných mezd v letech 2000 – 2004 v České republice (index 2004/2000 v %)


Umístění okresů Jihočeského kraje v rámci České republiky (76 okresů a Praha) je zřejmé z následující tabulky.

Pořadí okresů Jihočeského kraje podle průměrné mzdy v letech 2000 – 2004 v rámci ČR


Kromě okresu Prachatice došlo ve všech ostatních k poklesu pořadí, nejvýraznější pokles byl zaznamenán v okrese Tábor. Okresy Písek a Jindřichův Hradec se tím zařadily mezi 5 okresů s nejnižší průměrnou mzdou.

Průměrné mzdy v okresech Jihočeského kraje v letech 2000 – 2004 (fyzické osoby)



V porovnání s průměrem mezd v Jihočeském kraji se výše mezd v jednotlivých okresech kraje v roce 2000 pohybovala v rozmezí od 88,4 % do 109,1 %, rozdíl 20,7 procentního bodu. V roce 2001 se tento rozdíl zvýšil na 22,0 procentního bodu, v dalších letech klesal až na 20,4 procentního bodu v roce 2003 a v roce 2004 byl 21,4 procentního bodu. Rozdíl minimální a maximální mzdy mezi jednotlivými okresy vzrostl z 2 534 Kč v roce 2000 na 3 380 Kč v roce 2004.

Růst mezd v letech 2000 – 2004 byl v jednotlivých okresech rozdílný. Absolutně nejvíce vzrostly mzdy v okrese České Budějovice (o 3 900 Kč), vyšší nárůst než krajský průměr byl dále už jen v okrese Prachatice (o 3 848 Kč). Nejnižší nárůst (o 2 833 Kč) byl v okrese Písek, nižší než o 3 tisíce byl nárůst ještě v okrese Tábor. Nejvyšší meziroční nárůst mezd byl v roce 2001 o 943 Kč, v roce 2004 byl nárůst mezd pouze 888 Kč.

Vývoj průměrných měsíčních mezd v okresech Jihočeského kraje v letech 2000 – 2004 *)

Relativně byl nejvyšší nárůst mezd v okrese Prachatice (průměrná roční změna 7,9 %), kde jako v jediném byl rychlejší než v České republice. Rychlejší růst než v kraji byl dále v okresech Jindřichův Hradec, České Budějovice a Strakonice, nejpomalejší růst byl v okrese Tábor (o 5,6 %).

Průměrná měsíční mzda v roce 2004 činila 15 771 Kč, její výše ale byla v jednotlivých odvětvích rozdílná. Nejvyšší mzdy jsou trvale dosahovány v odvětví finančního zprostředkování, peněžnictví a pojišťovnictví (o 9 146 Kč více než průměr kraje), vyšší než průměr kraje byly mzdy celkem v 6 odvětvích. Nejnižší mzdy byly zaznamenány v odvětví pohostinství a ubytování (méně o 4 137 Kč než průměr kraje), mzdy nižší o více než 2,5 tis.Kč byla dále v odvětvích zemědělství, lesnictví a rybolovu, činnostech v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoji a dále byly nižší mzdy v ostatních veřejných sociálních službách. V porovnání s průměrnou mzdou celkem se mzda v jednotlivých odvětvích pohybovala v rozmezí od 73,8 % do 158,0 %. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší mzdou se zvýšil o 3 715 Kč (téměř o 40 %) na 13 283 Kč.

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví OKEČ v Jihočeském kraji *)


Vývoj mezd v letech 2000 – 2004 v jednotlivých odvětvích se pohyboval od průměrného ročního růstu o 3,2 % v odvětví činností v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoji (celkem pouze o 1 545 Kč) až k nárůstu o 9,7 % (o 4 940 Kč). Meziroční vývoj v jednotlivých odvětvích vykazoval značné rozdíly, jak je zřejmé z následujícího grafu (názvy odvětví jsou totožné v grafu i tabulce).

Meziroční index mezd v letech 2000 – 2004 podle odvětví OKEČ

Průměrné mzdy byly v Jihočeském kraji v roce 2003 nižší než v České republice celkem o 2 039, když vyšší o 122 Kč byly pouze v odvětví zdravotnictví a sociální péče. Nejvyšší rozdíl ( o téměř 12 tisíc Kč) byl v odvětví finančního zprostředkování. peněžnictví a pojišťovnictví. V jednotlivých odvětvích se průměrné mzdy v Jihočeském kraji při porovnání s ČR pohybovaly v rozmezí od 63,9 % do 100,7 %.

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců podle odvětví OKEČ v roce 2003
V porovnání s rokem 2000 rostly průměrné mzdy ročně v Jihočeském kraji o 0,8 procentního bodu pomaleji než v České republice. Ve všech odvětvích byly průměrné mzdy v Jihočeském kraji nižší než v České republice, nejmenší rozdíl byl v odvětví zdravotnictví (o 212 Kč), nejvyšší rozdíl (o 10 508 Kč) byl v odvětví peněžnictví a finančního zprostředkování. Relativně byly mzdy v Jihočeském kraji nižší od 1,3 % v odvětví zdravotnictví do 34,0 % v odvětví činností v oblasti nemovitostí, služeb pro podniky, výzkumu a vývoji. Nižší o více jak 20 % jsou mzdy dále v odvětvích obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a dopravy, skladování, pošt a telekomunikací.