V Jihočeském kraji žilo k 31. 12. 2004 celkem 625,7 tisíc obyvatel. Ve věku 15 a více let jich bylo 528,2 tisíc. Ženy se na celkovém počtu obyvatel podílely z 50,9 %. Ve sledovaném období (2000 – 2004) celkový počet obyvatel kraje vzrostl o cca 0,4 tisíce osob, rozdíly však byly ve vývoji počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách. Pokračoval pokles počtu obyvatel ve věku do 15 let (v porovnání s rokem 2000 klesl o 8,7 % na 96,3 tisíce, což je o čtvrtinu méně než v roce 1993). Na obyvatelstvu celkem se podílí z 15,4 %. Porovnáme-li vývoj počtu obyvatel ve věku 15 a více let podle pětiletých skupin, došlo k nejvýraznějšímu poklesu u skupiny ve věku 20 až 24 let (o 15,4 %), méně výrazný byl pokles ve skupinách 15 až 19, 40 až 44 a 45 až 49 let. Počet obyvatel v ostatních věkových skupinách ve sledovaném období vzrostl, u skupin 30 až 34 let a 60 až 64 let o více než 10 %, nejvýraznější nárůst (o 24,3 %) byl u skupiny ve věku 55 až 59 let. Osoby ve věku 15 až 59 let se na celkovém počtu obyvatel podílí z 65,4 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v roce 2000. Věk 60 a více let dosáhlo 19,2 % obyvatel, jejich podíl vzrostl ve sledovaném období o více než 1 procentní bod.

Vývoj obyvatelstva a jeho ekonomické aktivity v Jihočeském kraji

Změny se promítly rovněž do vzdělanostní struktury obyvatelstva ve věku 15 a více let. Došlo k poklesu počtu osob se základním vzděláním, nárůst počtu osob v ostatních skupinách se zvyšoval s úrovní dosaženého vzdělání.

Ekonomická aktivita obyvatel

Rozdíly ve vývoji počtu obyvatel jednotlivých věkových skupin se plně promítly i do míry ekonomické aktivity. Tato je podílem ekonomicky aktivních osob (zaměstnaných i nezaměstnaných) na celkovém počtu obyvatel hodnocené skupiny. Výběrové šetření pracovních sil nám umožňuje hodnotit míru ekonomické aktivity obyvatel starších 15 let rovněž v členění podle pohlaví, věku a nejvyššího dosaženého vzdělání.

Podíl ekonomicky aktivních osob na celé populaci ve věku 15 a více let byl v roce 2004 v Jihočeském kraji 59,4 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v České republice celkem a kraj se řadil na 7. místo. Nejvyšší podíl byl v Karlovarském kraji (61,5 %), naopak nejnižší v Moravskoslezském kraji (57,6 %). Ekonomická aktivita mužů Jihočeského kraje dosahovala 68,9 % (v ČR 68,4 %) a žen 50,5 % (shodně s ČR).

Míra ekonomické aktivity podle věkových skupin

Po rozdělení populace do skupin podle věku (3 skupiny po 15 letech a skupina ve věku 60 a více let), získáme 4 téměř stejně početné skupiny (podíly od 22,7% do 26,3 %).

Míra ekonomické aktivity a její vývoj v letech 1993 – 2004 podle věkových skupin

V porovnání s rokem 1993 klesla míra ekonomické aktivity celkem o 3,4 procentního bodu, když u mužů byl zaznamenán pokles o 3,3 a u žen o 3,6 procentního bodu. Podstatné rozdíly jsou ve vývoji míry ekonomické v jednotlivých věkových skupinách. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v nejmladší věkové skupině obyvatel, a to o 8,4 procentního bodu, menší pokles byl zaznamenán u skupin ve věku 30 až 45 let (o 4,8 procentního bodu). K nárůstu o 4,8 procentního bodu došlo ve skupině 45 až 59 let, čímž se snížil rozdíl mezi mírou ekonomické aktivity těchto dvou sousedících skupin ze 17,1 na 7,8 procentního. Méně výrazný byl pokles ekonomické aktivity osob ve věku 60 a více let (o 3,0 procentního bodu). Pokles míry ekonomické aktivity v České republice byl nižší (o 2,2 procentního bodu na 59,2 %), když u mužů byl zaznamenán pokles o 2,9 a u žen o 1,8 procentního bodu.
Míra ekonomické aktivity je ovlivněna více faktory a je nepřímo závislá na důvodech ekonomické neaktivity. U osob ve věku do 25 let je to především jejich příprava na povolání (studium na středních a vysokých školách a na učebních oborech), u osob ve věku 55 a více let postupný odchod do starobního důchodu, u žen pak mateřská a další mateřská dovolená. Vliv ostatních důvodů (péče o rodinu a domácnost, invalidita a zdravotní důvody) je podstatně nižší. V porovnání s rokem 2000 vzrostl počet ekonomicky neaktivních obyvatel Jihočeského kraje o 6,2 % na 214,7 tis. osob. Rozhodující podíl na tomto nárůstu mají osoby připravující se na povolání. Na celkovém počtu ekonomicky neaktivních osob se v roce 2004 podíleli starobní a invalidní důchodci z 63,4 %, na učilišti, střední a vysoké škole se na povolání připravovalo 22,2 % ekonomicky neaktivních osob, 9,2 % osob bylo na další mateřské dovolené, pečovalo o rodinu a domácnost.

Zaměstnaní v národním hospodářství

Celkem bylo v Jihočeském kraji v roce 2004 zaměstnáno 296,6 tis. osob, z toho 168,7 tis. mužů a 128,0 tis. žen (43,1 %). V porovnání s rokem 2000 poklesl počet zaměstnaných celkem o 0,8 %, podíl žen na zaměstnaných celkem se ale o 0,6 procentního bodu zvýšil. V porovnání s Českou republikou byl pokles počtu zaměstnaných celkem od roku 2000 o 0,2 procentního bodu pomalejší.

Rozdílný vývoj byl v sektorech národního hospodářství. Pokračoval pokles počtu pracovníků v primárním sektoru, jejichž podíl na zaměstnancích celkem klesl o 1,7 procentního bodu na 6,4 %, když počet zaměstnaných při těžbě nerostných surovin poklesl o více než třetinu, v zemědělství, lesnictví a rybolovu poklesl počet pracujících shodně o cca 20 %. V sekundárním sektoru podíl pracovníků vzrostl o 0,4 procentního bodu na 41,4 %. Z jednotlivých odvětví byl ve zpracovatelském průmyslu zaznamenán nárůst počtu zaměstnanců o 2,6 %, ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody o 4,7 %, naopak ve stavebnictví klesl počet zaměstnaných o 7,7 %. Podíl zaměstnaných v terciárním sektoru v porovnání s rokem 1993 vzrostl o 4,6 %, když počet pracujících v jednotlivých odvětvích celkem překročil polovinu z celkového počtu pracujících (podíl 52,2 %). Nejvyšší nárůst zaměstnaných v porovnání s rokem 2000 byl zaznamenán v odvětví veřejných, sociálních a osobních služeb (o 37,1 %), vzdělávání (o 20,2 %) a zdravotní a sociální péče (o 11,5 %). Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v odvětví dopravy, skladování a spojů (o více než 10 %), menší pokles byl zaznamenán v odvětví obchodu a oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a v odvětví ubytování a stravování.

Odvětví činnosti zaměstnaných v Jihočeském kraji

Podíl zaměstnaných ve vybraných odvětvích v krajích České republiky

Struktura zaměstnaných v jednotlivých odvětvích národního hospodářství v šetření VŠPS vyplývá z jejich bydliště bez ohledu na místo pracoviště a sídlo zaměstnavatele. Nebere v úvahu dojížďku do zaměstnání, která je rozdílná podle jednotlivých regionů. Samozřejmě souvisí se strukturou pracovních míst a jejich změn v návaznosti na restrukturalizaci národního hospodářství spojenou se vstupem České republiky do Evropské unie a prohlubujícím se zapojením do mezinárodní dělby práce.

Jedním ze sledovaných ukazatelů je i postavení pracujících v zaměstnání. Rozhodující podíl na celkovém počtu mají zaměstnanci v různých formách hlavního pracovního poměru, kterých bylo v Jihočeském kraji v roce 2004 celkem 242,7 tisíc (podíl 81,8 %, z toho u mužů 77,9 % a u žen 87,1 %). Od roku 2000 klesl jejich počet o 1,7 % (u mužů o 2,7 % a u žen o 0,5 %). Zaměstnavatelé se na celkovém počtu podílejí z 4,5 % při nárůstu o téměř 20 %. Počet podnikatelů celkem (osoby podnikající na vlastní účet nejen podle živnostenského zákona, ale i dalších zákonů, např. lékaři, právníci, samostatně hospodařící zemědělci, umělci a další) vzrostl ve sledovaném období o 8,8 %, v porovnání s rokem 1993 se zvýšil dokonce na dva a půl násobek. Jejich podíl na zaměstnaných celkem se zvýšil z 5,0 % na 12,2 %. V roce 2004 bylo mezi zaměstnanými muži 14,8 % podnikatelů, mezi ženami pouze 8,7 %. Počet členů produkčních družstev a pomáhajících rodinných příslušníků je v porovnání s ostatními skupinami minimální.

Specifické skupiny zaměstnaných tvoří pracující ve druhém (dalším) zaměstnání, pracující studenti a učni, pracující důchodci a ženy na mateřské dovolené. Ve druhém (dalším) zaměstnání pracovalo v roce 2004 v Jihočeském kraji 5,4 tisíce osob (o 10 % méně než v roce 2000), pracujících důchodců bylo 11 tisíc při stagnaci jejich podílu, podíly pracujících studentů a učňů a žen na mateřské dovolené jsou minimální.

Nezaměstnanost

Do šetření jsou rovněž zahrnuty otázky nezaměstnanosti. Mezi nezaměstnané jsou podle metodiky ILO zahrnuty pouze osoby, které ve sledovaném období nevykonávaly žádnou práci, aktivně tuto práci hledaly a byly schopny nastoupit do zaměstnání do 14 dnů. Tento údaj je porovnáván s disponibilní pracovní silou včetně cizinců s dlouhodobým nebo trvalým pobytem na území ČR a výsledek srovnatelný s jinými zeměmi EU je publikován jako obecná míra nezaměstnanosti.

Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1993 – 2004

V Jihočeském kraji bylo v roce 2004 podle metodiky ILO 17,3 tisíce nezaměstnaných, podíl žen na nezaměstnaných celkem byl 51,6 %. V porovnání s Českou republikou byla míra nezaměstnanosti v kraji o 2,59 procentního bodu nižší. Při porovnání vývoje jednotlivých skupin nezaměstnaných lze konstatovat, že ve všech věkových skupinách obecná míra nezaměstnanosti vzrostla, nejvyšší nárůst od roku 2000 byl zaznamenán u osob ve věku do 25 let (více jek o 3 procentní body). K poklesu o 4,3 procentního bodu došlo pouze ve skupině 30 až 34 let, kde je také míra nezaměstnanosti nejnižší (pouze 3,1 %).

Vývoj věkové struktury nezaměstnaných

Z dlouhodobého pohledu (od roku 1993) je ale vývoj rozdílný, když podíl nezaměstnaných ve věku do 25 let klesl o 12,4 procentního bodu, k výraznému nárůstu podílu došlo u nezaměstnaných ve věku 45 až 54 let (o 8,4 procentního bodu) a 55 a více let (na 7,2 %). Ke změnám dochází rovněž ve struktuře nezaměstnaných podle délky hledání zaměstnání, kde v porovnání s rokem 2000 vzrostl počet nezaměstnaných s délkou hledání zaměstnání 3 až 6 měsíců a nad 2 roky. Vývojové trendy jsou ale částečně ovlivněny metodickými změnami souvisejícími se vstupem ČR do EU.