Průměrný počet cenzových domácností v bytě je vyšší ve Středočeském kraji (1,12) než v republice (1,11) a v období 1991 – 2001 došlo k jeho nárůstu. Souvislost můžeme hledat s velikostí bytů, které jsou celkově větší ve Středočeském kraji a postupně dochází k jejich dalšímu zvětšování.

V jednotlivých středočeských okresech se počet cenzových domácností na byt během 90. let zvýšil nebo zůstal stejný. Výjimkou je pouze okres Praha-západ, kde v roce 2001 připadá na jeden byt méně cenzových domácností než v roce 1991. Stále však zůstává spolu s okresem Praha-východ okresem s nejvyšším průměrných počtem cenzových domácností na byt (1,14). Právě v těchto okresech se zároveň nacházejí největší byty a jedná se o nejméně urbanizované oblasti, kde je častější soužití více domácností.

Ve většině bytů (přibližně v 90 %) žije pouze jedna cenzová domácnost. V souvislosti s nízkým stupněm urbanizace a vysokým podílem rodinných domů je ve Středočeském kraji vyšší podíl bytů se dvěma a více cenzovými domácnosti než v republice.

Praha-západ a Praha-východ jsou okresy s největším podílem bytů se dvěma a více cenzovými domácnostmi ve srovnání s ostatními okresy. Přes 12 % bytů je zde obydleno dvěma a více cenzovými domácnostmi. Naopak nejvyšší podíl bytů pouze s jednou cenzovou domácností vykazuje okres Kolín (91,3 %), přes 90% hranici se dostaly ještě okresy Nymburk, Rakovník a Příbram.

Pokud rozčleníme domy na rodinné a bytové, je patrný významný rozdíl mezi krajem a republikou. Zatímco ve Středočeském kraji se většina bytů (52,1 %) nachází v rodinných domech a má jednou cenzovou domácnost, v rámci republiky je stejný podíl bytů v domech bytových s jednou cenzovou domácností.

Ve všech okresech v kraji převažují byty s jednou cenzovou domácností v rodinných domech, nejvýrazněji v okresech Praha-západ (téměř 70 %) a Praha-východ (téměř 60 %). Výjimkou je pouze okres Kladno, kde převažují byty s jednou cenzovou domácností v bytových domech (48,4 %) nad byty s jednou cenzovou domácností v domech rodinných (40,4 %). Podobný počet bytů s jednou cenzovou domácností v domech rodinných i bytových mají ještě okresy Mělník a Mladá Boleslav, které se vyznačují vysokým podílem bytových domů – stejně jako okres Kladno.

Počet cenzových domácností v bytě a počet jejích členů ovlivňuje ukazatele úrovně bydlení. Ukazatel průměrné obytné plochy na osobu se odlišuje podle počtu a typu cenzových domácností v bytě, přičemž logicky platí, že čím více cenzových domácností připadá na jeden byt, tím menší je obytná plocha připadající na jednu osobu. Pokud žije v bytě jedna cenzová domácnost, činí průměrná obytná plocha na osobu ve Středočeském kraji 21,1 m2, pokud v bytě žijí dvě cenzové domácnosti jedná se o 14,7 m2 a v případě tří cenzových domácností je to jen 10,9 m2. Všechny tyto hodnoty řadí Středočeský kraj na první místo mezi všemi ostatními kraji.

V případě, že v bytě žije jedna cenzová domácnost, liší se dále velikost obytné plochy na osobu podle typu domácnosti.

Největší plocha připadá na osobu samozřejmě v domácnostech jednotlivců - ve Středočeském kraji se jedná o více než 40 m2. Ve všech ostatních krajích v republice je tato hodnota nižší než 40 m2. Největší obytnou plochu připadající na osobu v domácnostech jednotlivců vykazují okresy Praha-západ (48,4 m2) a Praha-východ (46,1 m2), nejmenší naopak okresy Kladno, Mělník a Příbram, kde hodnoty nedosahují ani 40 m2.

Stejná obytná plocha (21,8 m2) připadá na osobu ve vícečlenné nerodinné domácnosti a v úplné rodině bez dětí. V případě vícečlenné nerodinné domácnosti jsou rozdíly v hodnotách mezi okresy větší než v úplné rodině bez dětí. V případě úplné rodiny bez dětí opět platí, že nejvyšších hodnot dosahují okresy Praha-západ (23,8 m2) a Praha-východ (22,8 m2) a nejnižších hodnot naopak okres Kladno (20,1 m2). U kategorie vícečlenné nerodinné domácnosti se na přední místo mezi okresy Praha-západ (25,2 m2) a Praha-východ (23,7 m2) dostal ještě okres Rakovník (24,0 m2).

Následuje kategorie neúplná rodina, kde činí průměrná obytná plocha na osobu ve Středočeském kraji 20,7 m2. Nejvyšší hodnoty vykazují opět okresy Praha-západ (25,1 m2) a Praha-východ (22,9 m2). V těchto okresech je dokonce průměrná velikost obytné plochy na osobu větší u neúplné rodiny než v případě úplné rodiny bez dětí. Ve všech ostatních okresech je tomu naopak.

Nejnižší velikost obytné plochy na osobu vykazuje kategorie úplná rodina s dětmi (15,4 m2), protože se jedná o kategorii s největším počtem členů. I v tomto případě dosahují nejvyšších hodnot okresy Praha-západ a Praha-východ a nejnižších okres Kladno.

Je tedy patrné, že úroveň bydlení závisí na počtu členů domácnosti, přičemž nejlepší situace z pohledu velikosti obytné plochy je u domácností jednotlivců a nejhorší u úplných rodin s dětmi.