Ve Středočeském kraji je dosaženo nejvyšší úrovně bydlení ve srovnání s ostatními kraji a dochází k jejímu stálému zlepšování. Středočeský kraj vykazuje nejnižší počet osob na obytnou místnost (0,94) a největší průměrnou obytnou plochu na byt (54,1 m2) mezi všemi kraji. V počtu obytných místností na byt stojí Středočeský kraj na 2. místě za Zlínským krajem. Přestože Středočeský kraj dosahoval nadprůměrných hodnot těchto charakteristik v mezikrajském srovnání již v roce 1991, došlo k jejich dalšímu významnému nárůstu – u některých ukazatelů výrazně vyššímu než činil průměr za republiku. Tyto skutečnosti naznačují významné postavení Středočeského kraje v úrovni bydlení v rámci celé republiky. Velký vliv na úroveň bydlení a její zlepšování má samozřejmě velikost a charakter nové výstavby a významné postavení kraje, které souvisí s atraktivitou regionu ať už z hlediska přírodního prostředí či geografické polohy (blízkost hlavního města).

Zajímavé je srovnání charakteristik úrovně bydlení v jednotlivých okresech. Nejlepší úroveň bydlení je jednoznačně v okresech Praha-západ a Praha-východ, což ovlivňuje poloha okresů v zázemí hlavního města a samozřejmě vysoký podíl rodinných domů s lepšími kvalitativními ukazateli bydlení. Tyto dva okresy jsou jediné mezi ostatními okresy Středočeského kraje, které vykazují více než tři obytné místnosti na byt, méně než 0,9 osob na byt a v okrese Praha-západ je jako v jediném dosaženo více než 60 m2 obytné plochy na byt. Navíc i přes nejlepší úroveň bydlení v roce 1991 zaznamenaly tyto dva okresy nejpříznivější vývoj – obzvlášť ve velikosti obytné plochy na byt. Souvislost můžeme hledat s výše zjištěnou výstavbou větších bytů v 90. letech – především v těchto okresech v zázemí Prahy.

Okresy Praha-západ a Praha-východ vykazují nejlepší úroveň bydlení dokonce i ve srovnání se všemi okresy České republiky. V charakteristikách počtu osob na obytnou místnost, velikosti obytné plochy na byt i na osobu vykazují nejlepší hodnoty v rámci celé republiky, v průměrném počtu obytných místností na byt se ocitají na předních místech spolu s okresy Břeclav (3,25) a Hodonín (3,22).

Naopak nejhorší hodnoty ukazatelů úrovně bydlení vykazují okresy s velkým podílem bytových domů – jednoznačně nejhorší situace je v okrese Kladno, následují okresy Mělník a Příbram. Ve srovnání s ostatními okresy v republice není však situace v okrese Kladno nejhorší. Výrazně nižší úroveň bydlení vykazují všechny okresy Karlovarského kraje a řada okresů spadajících do kraje Ústeckého.

U všech uvedených ukazatelů jsou hodnoty v okresech Středočeského kraje lepší než činí republikový průměr. Výjimkou je pouze okres Kladno, kde připadá na obytnou místnost stejně osob jako v republice a velikost obytné plochy na byt je zde nižší. V hodnotách přírůstků se jednotlivé okresy pohybují kolem republikové úrovně, výrazně vyšší byl však nárůst počtu obytných místností na byt ve všech středočeských okresech oproti republice.

Jak již bylo naznačeno, celková úroveň bydlení jednotlivých územních jednotek souvisí se zastoupením rodinných a bytových domů. Že je tato závislost významná, se můžeme přesvědčit z tabulky ukazující rozdíly v hodnotách kvalitativních ukazatelů bydlení. Zatímco v rodinném domě připadá na jeden obydlený byt ve Středočeském kraji 64 m2, v domě bytovém se jedná pouze o necelých 40 m2. Počet osob připadající na jednu obytnou místnost je v bytových domech větší než jedna, zatímco v domech rodinných ani jedné nedosahuje.

Nejlepší úroveň bydlení v rodinných domech je stejně jako u všech domů v okresech Praha-západ a Praha-východ. Naopak nejhorší situace u rodinných domů je v okrese Kladno, kde jednotlivé ukazatele úrovně bydlení nedosahují ani republikového průměru.

U bytových domů je nejlepších hodnot charakteristik bydlení dosaženo v okrese Nymburk. Jedná se o okres, který zaznamenal v 90. letech velký nárůst počtu bytů a vykazuje tak nejvyšší podíl bytových domů z tohoto období mezi všemi okresy. Důvodem je rekonstrukce bytů na sídlišti v Milovicích, která pozitivně ovlivnila kvalitativní ukazatele úrovně bydlení bytových domů v okrese Nymburk. Dalšími okresy s nejlepší úrovní bydlení v bytových domech jsou okresy Praha-východ a Kolín. Nejhorší úroveň bydlení u bytových domů je naopak v okresech Příbram a Benešov.

Ve Středočeském kraji je větší rozdíl v úrovni bydlení mezi rodinnými a bytovými domy než v republice jako celku. Mezi okresy je největšího rozdílu dosaženo v okrese Praha-západ, kde – jak už bylo řečeno – vykazují rodinné domy nejvyšší kvalitu bydlení.

U ukazatele obytné plochy na byt ve vlastním domě i na byt nájemní převyšují hodnoty ve většině středočeských okresů republikový průměr, u počtu osob na obytnou místnost je situace v kraji příznivější pouze u kategorie bytů ve vlastním domě. Počet osob na obytnou místnost v nájemních bytech je v kraji horší než v republice jako celku.

Oba sledované ukazatele (velikost obytné plochy na byt a počet osob na obytnou místnost) vykazují ve všech středočeských okresech příznivější hodnoty v bytech ve vlastních domech než celkově v rodinných domech, hodnoty jsou však velmi podobné. Podobnost těchto hodnot souvisí samozřejmě se skutečností, že většina bytů ve vlastním domě se nachází v rodinných domech. U charakteristik úrovně bydlení v bytových domech a nájemních bytech najdeme také podobnost vzhledem k tomu, že se nájemní byty převážně nacházejí právě v bytových domech