Úroveň bydlení ve Středočeském kraji - 2001


Struktura trvale obydlených bytů podle právního už

Struktura trvale obydlených bytů podle právního užívání úzce souvisí s podílem bytů v rodinných a bytových domech. Vyšší podíl bytů v rodinných domech způsobuje vyšší zastoupení bytů ve vlastním domě. Tato skutečnost se projevuje ve vyšším podílu bytů ve vlastním domě ve Středočeském kraji (50 %) než v rámci celé republiky (35,8 %) v souvislosti právě s vysokým podílem rodinných domů v kraji. Nižší podíl bytových domů se následně projevuje nižším podílem nájemních a družstevních bytů. Podobně vysoký podíl bytů ve vlastním domě jako ve Středočeském kraji najdeme ze stejného důvodu rovněž ve Zlínském kraji (50,5 %) a v kraji Vysočina (51,4 %), a stejně tak i nejnižší podíl nájemních bytů vykazují tyto dva kraje spolu s krajem Středočeským.

Podíl bytů ve vlastním domě, v osobním vlastnictví a celkově užívaných bezplatně se mezi roky 1991 a 2001 zvýšil na všech úrovních – jak v republice, krajích, tak i ve všech středočeských okresech. Důvodem je privatizace domovního a bytového fondu a restituce probíhající v 90. letech. Na rozdíl od republiky spadala už v roce 1991 většina bytů ve Středočeském kraji a téměř ve všech okresech do jedné z těchto tří kategorií. Zatímco v republice se jednalo o 40 % „vlastních“ bytů v roce 1991, v kraji to bylo 56 %. Mezi okresy stál v roce 1991 na 1. místě okres Praha-západ (stejně jako v roce 2001) a naopak nejnižší podíl „vlastních“ bytů (pod 50 %) vykazovaly okresy Kladno, Mělník, Mladá Boleslav a Příbram.



V roce 2001 dosahují v rámci kraje nejvyššího podílu bytů ve vlastním domě okresy Praha-západ (66,6 %) a Praha-východ (59,4 %), rovněž v souvislosti s nejvyšším podílem rodinných domů v těchto okresech. Naopak nejméně bytů ve vlastním domě je analogicky v okrese Kladno (pouze necelých 40 %).

Okresy s nejvyšším podílem bytových domů – Kladno, Mladá Boleslav a Příbram stojí na předních místech v zastoupení nájemních bytů v trvale obydleném bytovém fondu.



Velké rozdíly najdeme při odděleném pohledu na byty v rodinných a bytových domech. U bytů v rodinných domech jednoznačně převažuje kategorie „ve vlastním domě“ – hodnota podílu se u jednotlivých okresů pohybuje mezi 80 – 85 %. Druhou nejčastější kategorií (kolem 10 %) je „ostatní bezplatné užívání“. Z toho je patrné, že do těchto dvou kategorií spadá zhruba 90 – 95 % všech bytů.

U bytů v bytových domech je situace různorodější. V celokrajském pohledu převažují nájemní byty, které nejvíce dominují v okresech Příbram (59 %) a Benešov (48 %). Pouze ve dvou okresech převažují byty v osobním vlastnictví nad byty nájemními – a to v okresech Rakovník a Beroun.

Zatím málo zastoupenou kategorií jsou byty členů družstva nájemců, která vznikla v 90. letech v souvislosti s privatizací domů. V jediném okrese – Mělník – dosahuje podíl bytů členů družstva nájemců v bytových domech významné hodnoty – 17 %.



Ve Středočeském kraji jsou průměrně starší byty než v republice. Nejstarší bytový fond najdeme v okresech Rakovník, Kolín, Nymburk a Beroun. V těchto okresech je vyšší podíl bytů v domech postavených do roku 1919 než v rámci celého kraje. Nejmladší bytový fond naopak vykazují okresy Příbram a Benešov, což souvisí s největším podílem bytů v domech postavených v 70. a 80. letech ve srovnání se všemi okresy. Téměř pětina bytů v okresech Praha-východ, Nymburk a Praha-západ byla postavena v meziválečném období, což může souviset u okresů v zázemí Prahy s nastoupením procesu suburbanizace, který byl však po 2. světové válce přerušen. Stejné tři okresy vykazují také nejvyšší podíl bytů postavených v 90. letech ve srovnání s ostatními okresy. Zatímco v okresech Praha-západ a Praha-východ se jedná především o výstavbu rodinných domů v důsledku znovu obnoveného procesu suburbanizace, v okrese Nymburk ovlivnila vysoký podíl bytů z období 1991 – 2001 především rekonstrukce bytů v bytových domech.

Byty v rodinných domech jsou rovnoměrněji rozloženy do jednotlivých časových období než byty v domech bytových. Většina (dvě třetiny) bytů v bytových domech byla ve Středočeském kraji postavena nebo zrekonstruována v období 1946-1980. Zhruba pětina bytů v bytových domech pak v 80. letech. Z období do roku 1945 pochází pouze 8 % bytů v bytových domech. U bytů v rodinných domech je situace odlišná. Do roku 1945 bylo postaveno 40 % bytů v rodinných domech, v období 1946 – 1980 se jednalo o 35 % bytů a po roce 1981 o 25 % bytů.

V období do roku 1945 převažovala ve všech okresech výstavba bytů v rodinných domech nad byty v bytových domech, stejně jako v posledním období 1991 – 2001. V období 1946 – 1990 byl počet postavených bytů v rodinných domech vyšší než v domech bytových jen v některých okresech – Kutná Hora, Nymburk, Praha-východ a Praha-západ. Naopak výrazně větší výstavba bytů v domech bytových než v rodinných byla v okresech Kladno, Mělník, Mladá Boleslav, Příbram a Rakovník. Jednalo se o soustředěnou výstavbu především panelových domů ve městech v souvislosti s rychlým intenzivním rozvojem průmyslu. Ve zbývajících okresech Benešov, Beroun a Kolín převažovala v období 1946 – 1980 výstavba bytů v bytových domech, zatímco v 80. letech se jednalo o byty v domech rodinných. Právě tyto posledních tří jmenované okresy kopírují vývoj, který zaznamenal i celý Středočeský kraj.

V 90. letech převažuje ve všech okresech počet bytů postavených v rodinných domech nad byty v domech bytových. Z celkového počtu bytů v rodinných domech je v tomto období nejvyššího podílu postavených bytů dosaženo v okresech Praha-západ (17,4 %) a Praha-východ (14,6 %), což odpovídá mohutné výstavbě rodinných domů v těchto okresech v zázemí Prahy. Okres Praha-západ se dostal na 2. místo i v podílu bytů v bytových domech z 90. let – přes 11 % bytů v bytových domech bylo na Praze-západ postaveno nebo zrekonstruováno v tomto období. Vyššího podílu dosáhl jen okres Nymburk – přes 16 %.




Struktura trvale obydlených bytů podle počtu obytných místností je odlišná ve Středočeském kraji ve srovnání s republikou. V celé republice je vyšší podíl menších bytů – s maximálně třemi pokoji ve srovnání s krajem a naopak nižší podíl bytů se čtyřmi a více pokoji. Jak v republice tak v kraji dominují byty se třemi pokoji, na druhém místě stojí byty se dvěma pokoji. Na dalších místech se kraj s republikou opět rozcházejí. Vzhledem ke zmiňovanému vyššímu podílu větších bytů v kraji se na 3. a 4. místě nacházejí byty se čtyřmi a více než pěti pokoji, zatímco v rámci republiky najdeme na 3. místě podíl bytů pouze s jednou obytnou místností.

Ve srovnání s ostatními kraji se Středočeský kraj řadí po bok krajů Zlínského, Vysočiny a Jihočeského, které mají největší podíl velkých a nejnižší podíl malých bytů. V průměrném počtu obytných místností na byt stojí Středočeský kraj na 2. místě za krajem Zlínským.



Nejmenší byty (s nejvyšším podílem bytů s 1 – 2 pokoji) jsou v okresech Kladno a Příbram v souvislosti s vysokým podílem bytových domů. Naopak největší byty najdeme v okresech Praha-západ a Praha-východ vzhledem k vysokému podílu rodinných domů a nové výstavbě během 90. let. Do těchto dvou okresů v zázemí Prahy směřuje masivní výstavba odlišující se od tamní původní zástavby a realizovaná většinou městským obyvatelstvem s vyšším sociálním statusem. To se projevuje mimo jiné i na výstavbě větších domů, resp. větších bytů oproti ostatním okresům. Důkazem může být skutečnost, že téměř 60 % bytů postavených v 90. letech v okrese Praha-západ mělo 4 a více pokojů, zatímco v okrese Rakovník to bylo jen 40 %. Ve všech okresech Středočeského kraje došlo mezi roky 1991 a 2001 k nárůstu počtu bytů se 4 a více pokoji a naopak k poklesu počtu malých bytů. Největší nárůst počtu velkých bytů zaznamenaly samozřejmě okresy Praha-západ a Praha-východ.

Pouze u okresů Kladno, Mladá Boleslav, Příbram a Mělník převažuje počet bytů s 1 pokojem nad byty s více než 5 pokoji. Souvislost můžeme opět hledat s nejvyšším podílem bytových domů v těchto okresech.

Také z průměrného počtu pokojů na jeden byt je patrná již zmíněná dominance okresů Praha-západ a Praha-východ oproti ostatním okresům – jedná se ale pouze o byty v rodinných domech. U bytů v domech bytových stojí na 1. místě s nejvyšším průměrným počtem pokojů okres Praha-východ, zatímco Praha-západ se na přední místa nedostala. Na druhé straně stojí okres Kladno s nejnižším průměrným počtem pokojů na byt v rodinném domě a s druhým nejnižším počtem pokojů na byt v domě bytovém.

Hlavním trendem je tedy zvyšování podílu velkých bytů a pokles podílu bytů malých. Tento vývoj ovlivňuje nová výstavba, protože nově stavěné byty jsou převážně větší – především v případě rodinných domů. Dále dochází k přístavbám bytů v rodinných domech či ke slučování bytů při rekonstrukcích.



Podobná situace jako u velikosti bytů podle počtu pokojů je i z hlediska obytné plochy bytu. Při srovnání kraje a republiky zjistíme převahu bytů s větší obytnou plochou (nad 50 m2) v kraji oproti republice a naopak v republice převažují menší byty (do 49,9 m2) oproti kraji. Nejvíce zastoupenou kategorií je 40 – 49,9 m2 – tuto obytnou plochu má více než pětina bytů. Následuje kategorie 30 – 39,9 m2 a 50 – 59,9 m2. Největší zastoupení těchto kategorií odpovídá výše zjištěnému největšímu zastoupení bytů se 2 a 3 pokoji.

Ve srovnání se všemi kraji vykazuje Středočeský kraj nejvyšší podíl velkých bytů nad 80 m2 a zároveň nejnižší podíl nejmenších bytů do 19,9 m2. S tím souvisí i 1. místo v průměrné velikosti obytné plochy na byt mezi všemi kraji.

Vzhledem k nejvyššímu podílu bytových domů dominují v rámci kraje okresy Kladno, Mělník, Mladá Boleslav a Příbram v podílu nejmenších bytů do 29,9 m2. Naopak Praha-západ a Praha-východ dosáhly nejvyššího podílu velkých bytů (nad 80 m2). V okrese Praha-západ tvoří velké byty dokonce více než čtvrtinu trvale obydleného bytového fondu ve srovnání pouze s desetinou velkých bytů v okrese Kladno.

V období 1991 – 2001 došlo k nárůstu podílu velkých bytů a k poklesu podílu bytů malých. Tento trend je patrný na úrovni republiky, kraje i okresů. Pouze u dvou okresů byl trend opačný – jedná se okresy Kutná Hora a Praha-východ, kde byl však podíl malých bytů v roce 1991 extrémně nízký a podíl velkých bytů výrazně vyšší než u ostatních okresů.

Výrazný rozdíl v zastoupení jednotlivých kategorií velikosti obytné plochy zaznamenáme při porovnání podílů u bytů v rodinných a bytových domech. Většina (přes 90 %) bytů v bytových domech ve Středočeském kraji má menší obytnou plochu než 70 m2 a pouze 1 % bytů v bytových domech má více než 80 m2. Naopak v domech rodinných vykazuje čtvrtina bytů obytnou plochu nad 80 m2. Tato skutečnost také dokazuje trend postupného narůstání velikosti obytné plochy bytů, protože nová výstavba probíhá především ve formě rodinných domů s celkově většími byty.



Kategorie bytu je charakteristika vyjadřující míru vybavenosti bytu ústředním topením a základním příslušenstvím (koupelnou a záchodem). Mezi trvale obydlenými byty jednoznačně dominují byty I. kategorie. Oproti republice je však ve Středočeském kraji menší podíl bytů I. kategorie a naopak větší podíl bytů II., III. a IV. kategorie. Ve srovnání se všemi kraji vykazuje Středočeský kraj nejnižší podíl bytů I. kategorie (83,2 %) a nejvyšší podíl bytů IV. kategorie (2,5 %). Tento nepříznivý stav ve Středočeském kraji ovlivňuje vysoký podíl bytů v rodinných domech, které jsou celkově hůře vybavené než byty v domech bytových. Podíl bytů III. a IV. kategorie je u bytů v rodinných domech zhruba pěti až šestinásobný oproti bytům v domech bytových. Nejnižší rozdíl mezi vybavením bytů v bytových a rodinných domech je v okresech Praha-východ a Praha-západ, což je způsobeno skutečností, že v těchto dvou okresech je podprůměrné zastoupení bytů III. a IV. kategorie v rodinných domech a naopak vyšší zastoupení v bytových domech ve srovnání s ostatními okresy.

Nejhůře vybavené byty (nejvyšší podíl bytů III. a IV. kategorie) v rodinných domech najdeme v okresech Rakovník (9,8 %) a Kutná Hora (9,2 %), naopak nejnižší podíl bytů III. a IV. kategorie v rodinných domech vykazují okresy Praha-východ (5,5 %) a Praha-západ (5,2 %). U bytů v bytových domech je podíl bytů nejnižších kategorií nejmenší v okresech Příbram, Mělník a Mladá Boleslav – nedosahuje ani 1 %. Jedná se o okresy s vysokým podílem bytových domů. Naopak v okresech s nízkým podílem bytových domů jsou byty v bytových domech hůře vybavené – Beroun, Praha-západ (více než 2 % bytů v bytových domech je III a IV. kategorie).

Při celkovém hodnocení bytů bez rozlišení na byty v rodinných a bytových domech dosahují nejvyššího podílu bytů I. a II. kategorie (nad 94 %) okresy Mladá Boleslav, Praha-východ, Příbram a Kladno. Naopak nejvyšší podíl bytů III. a IV. kategorie vykazují okresy Rakovník a Beroun. Jak již bylo řečeno, podíly bytů v jednotlivých kategoriích souvisí s podílem bytů v rodinných a bytových domech, se stářím především rodinných domů a s intenzitou nové výstavby.

Během 90. let došlo k výraznému zvýšení podílu bytů I. kategorie a zároveň ke snížení podílu bytů IV. kategorie.



Technické vybavení bytů ve Středočeském kraji je na nižší úrovni než v ostatních krajích republiky. I v tomto případě hraje významnou roli vysoký podíl rodinných domů, které jsou celkově hůře vybaveny než domy bytové. Jedná se především o rodinné domy ze starších období. Důležitý je ale hlavně trend, který ukazuje na postupné zvyšování úrovně vybavenosti bytů. Během 90. let došlo u všech kategorií vybavenosti ke zvýšení podílu.

Vybavení plynem vykazuje nejnižšího podílu ve srovnání s ostatními vybavenostními kategoriemi, mezi lety 1991 a 2001 však zaznamenalo výrazný nárůst. Na rozdíl od republiky, kde už v roce 1991 měla polovina bytů plyn zaveden, ve Středočeském kraji je to i v roce 2001 méně než 50 %. Mezi kraji se v podílu bytů vybavených plynem ocitá Středočeský kraj na předposledním místě, nižší podíl je dosažen pouze v kraji Jihočeském. V rámci Středočeského kraje se přes 50% hranici bytů, které mají zaveden plyn, dostaly pouze okresy Kladno (63,7 %) a Mladá Boleslav (54,3 %) vlivem vysokého podílu bytových domů. Ve vybavení plynem nejvíce zaostává okres Benešov, který vykazuje pouze 13,3 % bytů se zavedeným plynem. Mezi roky 1991 a 2001 došlo k významnému nárůstu podílu bytů se zavedeným plynem, přičemž tento nárůst byl jednoznačně nejvýraznější v okrese Praha-západ. Zatímco v roce 1991 neměl plyn na Praze-západ téměř žádný byt, v roce 2001 byl plyn zaveden do třetiny bytů v okrese. Na tuto významnou změnu měla vliv především nová výstavba a zvýšení významu pražského zázemí, což mělo za následek postupné dovybavování obcí.

Připojení na kanalizační síť je vedle vybavení plynem druhou kategorií ukazující velké rozdíly mezi územními jednotkami v technické vybavenosti. Zatímco v rámci celé republiky došlo ke zvýšení podílu bytů s přípojem na kanalizaci ze dvou třetin na tři čtvrtiny, v rámci kraje se jednalo o zvýšení z necelé poloviny na necelých 60 %. Středočeský kraj tak zaujímá s velkým odstupem poslední místo mezi všemi kraji. Okresy s největším podílem bytů připojených na kanalizační síť jsou opět Kladno, Mladá Boleslav, Mělník a Příbram. Naopak v okresech Rakovník, Beroun a Kolín nemá přípoj ani 50 % bytů, souvislost můžeme hledat s vysokým podílem rodinných domů a se starým bytovým fondem ve srovnání s ostatními okresy. Z hlediska vývoje mezi roky 1991 a 2001 došlo k nejvýraznější změně – stejně jako u plynu - v okrese Praha-západ, kde v roce 1991 měla přípoj na kanalizaci pouze necelá čtvrtina bytů, zatímco v roce 2001 už to byla více než polovina. Došlo tedy k více než zdvojnásobení podílu bytů připojených na kanalizaci v tomto okrese. Dovybavování obcí kanalizací a plynem je významnou investiční akcí obcí, probíhá často současně a bývá na něj využíváno dotací poskytovaných státem (především na plynofikaci).

Vybavení vodovodem v bytě je už na rozdíl od vybavení plynem a kanalizací téměř samozřejmostí. Rozdíly mezi jednotlivými územními celky jsou tudíž mnohem menší, i přesto je ale možné nějaké zaznamenat. Středočeský kraj s 97,4 % bytů vybavených vodovodem stojí na posledním místě mezi všemi kraji. V rámci kraje vykazují nejvyššího podílu bytů s vodovodem opět okresy Mladá Boleslav, Kladno a Příbram v souvislosti s nejvyšším podílem bytových domů.

Vlastní koupelnu či sprchový kout a splachovací záchod má také většina bytů, přičemž větší podíl bytů je vybaven koupelnou nebo sprchovým koutem než splachovacím záchodem. Ve vybavení koupelnou nebo sprchovým koutem zaujímá Středočeský kraj předposlední místo před Libereckým krajem, ve vybavení splachovacím záchodem pak místo poslední. Mezi okresy platí stejně jako u předchozích charakteristik závislost na podílu bytových a rodinných domů. Vedle okresů Mladá Boleslav, Kladno, Příbram a Mělník vykazující nejvyšší podíl bytů s vlastní koupelnou, sprchovým koutem a splachovacím záchodem stojí tentokrát ještě okres Praha-východ.



Stejně jako u již hodnocených charakteristik technického vybavení nedosahuje ve Středočeském kraji ani podíl bytů vybavených ústředním či etážovým topením průměru za Českou republiku. I zde došlo mezi roky 1991 a 2001 ke zvýšení podílu, ale zatímco v rámci republiky se tento podíl dostal přes hranici 80 %, ve Středočeském kraji zůstal pod touto hranicí. Více než 80 % bytů s ústředním nebo etážovým topením vykazují pouze již často zmiňované okresy Příbram, Kladno a Praha-východ. Významný rozdíl najdeme především v druhu využívané energie k vytápění. Oproti republice jsou ve Středočeském kraji více využívána pevná paliva a elektřina a méně plyn, což souvisí se zmiňovanou nízkou úrovní plynofikace. V okrese Kladno využívá pevná paliva minimální podíl bytů v rámci kraje – pouze čtvrtina oproti maximálnímu podílu v okrese Benešov, kde pevnými palivy vytápí polovina bytů

Zveřejněno dne: 30.06.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.