V republice, ve všech krajích i okresech Středočeského kraje došlo mezi lety 1991 a 2001 k nárůstu počtu bytů. Ve Středočeském kraji byl tento nárůst vyšší – 8,2 % oproti 7,1 % v republice. V rámci kraje bylo nejvyššího relativního i absolutního přírůstku dosaženo v okresech Praha-západ a Praha-východ – podobně jako v případě vývoje domovního fondu. Tyto dva okresy se na celkovém přírůstku bytů v kraji podílely více než jednou čtvrtinou. Výrazně vyššího nárůstu zaznamenal okres Praha-západ (o 6220 bytů) než okres Praha-východ (o 3888 bytů).

U trvale obydleného bytového fondu byl v 90. letech zaznamenán rovněž nárůst, opět větší ve Středočeském kraji (3,5 %) ve srovnání s republikovým průměrem (3,3 %). Největší relativní přírůstek zaznamenaly opět okresy Praha-západ (o 12,6 %) a Praha-východ (o 5,2 %), ale v absolutním přírůstku se mezi tyto dva okresy dostal ještě okres Mladá Boleslav.

V delším časovém období mezi roky 1961 a 2001 se počet trvale obydlených bytů zvyšoval na všech úrovních – republikové, krajské i okresní. Vzhledem k větší výstavbě bytových domů dosahoval nárůst počtu trvale obydlených bytů v republice (34,5 %) více než dvojnásobku nárůstu počtu domů ve Středočeském kraji (15,4 %). V tomto případě se před okresy Praha-západ a Praha-východ dostaly okresy Příbram (32,2 %), Mělník (27,7 %), Mladá Boleslav (25,9 %) a Kladno (21,3 %), na což měla vliv především výstavba bytových domů. Pouze jeden okres zaznamenal v období 1961 – 2001 pokles počtu bytů – Nymburk (o 4,9 %).

Zatímco v republice převažují byty v bytových domech (56,5 %), ve Středočeském kraji se nachází většina bytů v domech rodinných (59,2 %). Ve všech okresech Středočeského kraje převažují byty v rodinných domech. Nejvýraznější rozdíl mezi podíly bytů v domech rodinných a bytových je v okresech Praha-západ (80 % ku 20 %) a Praha-východ (70 % ku 30 %), naopak pouze lehce převažují byty v rodinných domech v okresech Mladá Boleslav (51,8 %) a Mělník (51,2 %).

Mezi roky 1991 a 2001 přibyl počet trvale obydlených bytů v rodinných domech ve všech krajích i okresech Středočeského kraje, naopak vývoj bytů v domech bytových byl různorodější – některé okresy zaznamenaly nárůst, některé pokles. Nejvyšších relativních přírůstků bytů v rodinných domech dosáhly okresy Praha-západ a Praha-východ, v domech bytových okres Nymburk. V okrese Nymburk se jednalo o rekonstrukce vojenských bytů po sovětských vojácích v obci Milovice.

Ve Středočeském kraji (společně s krajem Vysočina) připadá na 1 dům průměrně nejnižší počet bytů (1,7) ve srovnání s ostatními kraji. Zatímco počet bytů na jeden rodinný dům se liší jen nepatrně, výraznější rozdíly najdeme u počtu bytů na bytový dům. Z tohoto pohledu se největší domy nacházejí v okresech Kladno, Mělník, Mladá Boleslav a Příbram, nejmenší naopak v okrese Praha-západ. Ve všech okresech došlo v 90. letech k nárůstu počtu bytů na jeden dům.

Ve Středočeském kraji bylo k datu sčítání zjištěno přes 85 tis. neobydlených bytů, což představuje necelých 16 % neobydleného bytového fondu České republiky. Ve Středočeském kraji tvoří neobydlený bytový fond větší podíl na celkovém bytovém fondu než v republice a spolu s krajem Jihočeským stojí v tomto podílu na prvních místech mezi všemi kraji. Nadprůměrný podíl neobydlených bytů v rámci Středočeského kraje (20 %) najdeme v rekreačních okresech Benešov, Kutná Hora, Rakovník.

V celém období 1970 – 2001 docházelo k trvalému růstu počtu neobydlených bytů jak ve všech krajích, tak v okresech Středočeského kraje. Největšího přírůstku v tomto třicetiletém období dosáhly okresy Příbram (8,6-násobné zvýšení) a Kolín (6,4-násobné). V 90. letech výrazně vybočuje v hodnotě přírůstku okres Kutná Hora (79 %) a Praha-západ (74 %).

Ve srovnání s republikou dominuje ve Středočeském kraji mnohem výrazněji důvod neobydlenosti „slouží k rekreaci“. Většího podílu neobydlených bytů sloužících k rekreaci dosahují tři kraje - Jihočeský (49,1 %), Liberecký (48,7 %) a Vysočina (44,5 %). Středočeský kraj se vyznačuje existencí významných rekreačních oblastí, nejvíce – a to více než polovinou – je tento důvod neobydlenosti zastoupen v okresech Benešov, Kutná Hora, Rakovník. Nejnižší podíl bytů sloužících k rekreaci najdeme v okrese Kladno (pouze čtvrtina neobydleného fondu), což je důsledkem neatraktivního prostředí a převažujícího průmyslového charakteru okresu. Nadprůměrné zastoupení důvodů „obydlen přechodně“ a „neobydlen po kolaudaci“ je typické pro nejvíce a nejrychleji se rozvíjející okresy Praha-západ a Praha-východ. Největší podíl bytů se přestavuje v okrese Kladno a nejvyšší zastoupení bytů nezpůsobilých k bydlení se nachází v okresech Mladá Boleslav a Kladno