Vlastnická struktura bytových domů se zcela odlišuje od vlastnické struktury domů celkem. Čtvrtinu (25,3 %) bytových domů ve Středočeském kraji vlastní obec nebo stát, čtvrtina (24,5 %) spadá do kategorie kombinace vlastníků, čtvrtina (24,1 %) náleží stavebním bytovým družstvům a poslední čtvrtina se dělí mezi soukromé fyzické osoby (13,8 %) a právnické osoby (11,4 %). Ve srovnání s krajem není v České republice vlastnická struktura bytových domů tak vyrovnaná, výrazněji zde dominuje podíl obecních a státních bytových domů (28,5 %) oproti ostatním kategoriím.

V rámci kraje vlastní soukromé fyzické osoby nejvyšší podíl domů v okresech Praha-východ (92,6 %) a Praha-západ (92 %), což souvisí s nejvyšším podílem rodinných domů v těchto dvou okresech. Nejvyšší podíl obecních a státních domů je v okrese Příbram (5,3 %), okres Kladno se vyznačuje nejvyšším podílem domů ve vlastnictví bytových družstev (2,8 %) mezi všemi okresy.

U bytových domů je vlastnická struktura územně rozmanitější. Obecní a státní bytové domy převažují nad ostatními kategoriemi v okresech Příbram (41,8 %), Praha-východ (31,9 %), Benešov (28,5 %), Mladá Boleslav (26,9 %). Domy ve vlastnictví stavebních bytových družstev dominují v okresech Kutná Hora (29,8 %), Nymburk (29,8 %), Kladno (28,8 %), Mělník (26 %). Kategorie „kombinace vlastníků“ je nejvíce ze všech kategorií zastoupena v okresech Beroun (40,2 %), Rakovník (38,5 %), Praha-západ (29 %) a Kolín (25,4 %).

Rodinné domy jsou téměř zcela vlastněny soukromými fyzickými osobami – podíl v jednotlivých okresech se pohybuje od hodnoty 95,8 % v Mladé Boleslavi do 97,9 % v Berouně.

Ve srovnání s rokem 1991 došlo ve Středočeském kraji k omlazení domovního fondu. Jedním z důvodů je metodická změna, kvůli které se v roce 2001 zjišťovalo dohromady období výstavby a rekonstrukce na rozdíl od roku 1991, kdy se jednalo o dva ukazatele. Další významný důvod ale samozřejmě představuje rozsáhlá výstavba domů, která v posledním desetiletí ve Středočeském kraji probíhala.

Ve Středočeském kraji je ve srovnání s republikou celkově starší domovní fond (48,7 oproti 46,9 rokům v ČR). Rozdíl najdeme ve stáří domů rodinných a bytových. Zatímco rodinné domy jsou starší ve Středočeském kraji (49,3 oproti 47,1 rokům v ČR), bytové domy naopak v republice (44,5 oproti 38,7 rokům v kraji). Z těchto údajů je patrný významný rozdíl mezi stářím rodinných a bytových domů, který v kraji činí více než 10 let. V okrese Kladno se jedná dokonce o téměř 18 let. Celkové průměrné stáří domů je svými hodnotami podobné průměrnému stáří rodinných domů v důsledku jejich vysokého podílu na domovním fondu. Nejstarší rodinné domy ve srovnání s ostatními okresy jsou v okrese Kladno, nejmladší vzhledem k nové výstavbě v okrese Praha-západ. Nejstarší bytové domy najdeme v okrese Beroun, nejmladší opět v okrese Praha-západ.

Nová výstavba se v okresech Praha-východ a Praha-západ projevila i v nejvyšším podílu domů postavených v 90. letech mezi všemi okresy. Naopak nejvyšší podíl nejstarších domů (postavených do roku 1919) je dosažen v okresech Kladno a Rakovník - jedná se o více než pětinu domů.

V rámci správních obvodů najdeme průměrně nejstarší domy v obvodech ORP Slaný (56,9 let), Mělník (53,5 let) a Kladno (53 let), naopak nejmladší domovní fond vykazují obvody ORP Dobříš (42,5), Černošice (43,5) a Vlašim (43,8). Nejvyššího podílu domů postavených v období 1991 – 2001 je dosaženo v obvodech s největší výstavbou – Černošice (18,1 %) a Říčany (15,5 %).

Materiál, ze kterého je postavena většina domů, jsou cihly, cihlové bloky a tvárnice. Ve Středočeském kraji je z tohoto materiálu postaveno 56,7 % domů, což je zhruba o 4 % méně než v republice. Naopak většího podílu dosahují v kraji oproti republice domy postavené z kamene a cihel. Nízkému podílu bytových domů v kraji odpovídá také nižší podíl domů postavených z panelových bloků. Domy z nepálených cihel, které jsou nevyhovujícím stavebním materiálem, jsou v kraji zastoupeny v mnohem nižší míře než v celé republice. Co se týče vývoje používání stavebního materiálu, je patrný jasný posun k výstavbě domů z cihel a tvárnic – v 90. letech byly z tohoto materiálu postaveny zhruba tři čtvrtiny domů. Naopak dochází k útlumu výstavby domů z panelů a z kombinace kamene a cihel. Úplně se upouští od výstavby z nepálených cihel a pouze z kamene. V období 1991 – 2001 nebyl ve Středočeském kraji z těchto materiálů postaven žádný dům.

Domy z cihel a tvárnic jsou mezi okresy nejvíce zastoupeny v okresech Nymburk, Mladá Boleslav, Praha-východ a Praha-západ. Tyto okresy stojí na prvních místech ve využití tohoto materiálu i pokud se zaměříme pouze na domy postavené v období 1991 – 2001, přičemž úplně nejvyššího podílu tentokrát dosahuje okres Praha-západ (téměř 80 %). Nejvyšší podíl panelových domů vykazují okresy Mladá Boleslav, Kladno a Mělník, což koresponduje s nejvyššími podíly bytových domů v těchto okresech. Na první místa mezi správními obvody ORP v podílu panelových domů se dostaly obvody s největšími městy – ORP Mladá Boleslav (5,2 %) a ORP Kladno (5 %) a dále obvody ORP Kralupy a ORP Neratovice spadající do okresu Mělník.

Významný je rozdíl mezi okresy v podílu bytových domů postavených z panelů z celkového počtu bytových domů. Zmíněné okresy s nejvyšším podílem panelových a bytových domů mají zároveň logicky i nejvyšší podíl bytových domů z panelů (kolem 40 %). Naopak v okrese Praha-východ jsou bytové domy pouze z 10 % postaveny z panelů.

Asi 95 % domů v okresech Praha-východ a Praha-západ mají jeden nebo dva byty a jedno nebo dvě podlaží, což je nejvíce mezi všemi okresy a což souvisí opět s nejvyšším podílem rodinných domů. Tyto okresy dále vynikají v rámci Středočeského kraje velikostí rodinných domů. Například v okrese Praha-západ je kolem 60 % rodinných domů více než jednopodlažních, ale zároveň jen kolem 15 % má více než 1 byt. Je zde tedy vysoký podíl vícepodlažních jednobytových domů na rozdíl od ostatních okresů. V těchto dvou okresech zároveň výrazně převažují rodinné domy vícepodlažní nad domy jednopodlažními (spolu s okresem Mladá Boleslav).

Domy s nejvyšším počtem bytů a podlaží najdeme v okresech Kladno a Příbram – opět v souvislosti s vysokým podílem bytových domů, nejvyšší podíl domů s více než 9 podlažími má okres Mladá Boleslav.

Technické vybavení domů ve Středočeském kraji je ve srovnání s ostatními kraji na nejnižší úrovni. Situace ve Středočeském kraji však odpovídá skutečnosti, že úroveň technického vybavení je výrazně vyšší v městských oblastech než na venkově. Tento kraj se vyznačuje nejnižším podílem městského obyvatelstva ve srovnání s ostatními kraji, což je samozřejmě ovlivněno neexistencí velkého (krajského) města. Přestože došlo během posledního desetiletí ve Středočeském kraji k výraznému zlepšení technického vybavení domů, stále se pohybuje na nízké úrovni.

Vodovodem z veřejné sítě disponuje 60 % domů, což představuje nejnižší podíl mezi kraji a domácí vodovod má téměř 37 % domů, což je naopak podíl nejvyšší. V součtu má vodovod zavedeno přes 96 % domů, což řadí Středočeský kraj na poslední místo mezi kraji. Středočeský kraj výrazně zaostává i v připojení na veřejnou kanalizační síť, které má pouze necelých 40 % domů oproti více než polovině v celé republice.

Výrazný rozdíl je samozřejmě v technickém vybavení bytových a rodinných domů. Příkladem může být připojení na kanalizační síť. Zatímco bytové domy jsou v kraji připojeny na kanalizační síť ze 78 %, rodinné domy pouze ze 36 %.

V rámci kraje je nejvyšší podíl domů napojených na veřejný vodovod v okresech Mladá Boleslav, Mělník a Kladno. Přípoj na kanalizační síť má nejvíce domů v okresech Kladno, Praha-západ a Praha-východ. Nejlépe vybavené bytové domy (přípojem na kanalizační síť) najdeme v okresech s největšími městy – Kladno, Příbram, Mladá Boleslav.

Vybavenost připojením na plyn je ve Středočeském kraji výrazně horší než činí republikový průměr. Nižší podíl domů se zavedeným plynem z veřejné sítě vykazuje pouze kraj Jihočeský (32 % oproti 35 % ve Středočeském kraji). Naopak vybavení ústředním topením je srovnatelné s ostatními kraji. Velký rozdíl je však v druhu paliva použitého k vytápění. Zatímco ve Středočeském kraji využívá pro ústřední vytápění více než polovina domů pevná paliva, v republice je to jen zhruba třetina domů.

Nejvyšší procento domů napojených na plyn najdeme v okresech Kladno, Praha-východ a Mladá Boleslav. Nejvíce domů bez plynu – kolem 80 % - se nachází v okresech Příbram a Benešov a v těchto okresech je také nejvyšší podíl ústředního topení využívající pevná paliva.

Vývoj technického vybavení domů se v posledních letech významně zlepšuje, k čemuž přispívá nová výstavba, modernizace domů, ale i dotace státu využívané především na plynofikaci obcí.