Nejvyšší počet domů mezi středočeskými okresy vykazuje okres Kladno (31,5 tis.), na druhé straně s nejnižším počtem domů stojí okres Rakovník (16,5 tis.). Okres Kladno je zároveň okresem s nejvyšším počtem trvale obydlených domů (26,5 tis.) a nejnižším podílem neobydlených domů (15,6 %) ve Středočeském kraji.

Mezi roky 1991 a 2001 došlo ve všech krajích České republiky k nárůstu celkového počtu domů. Ve Středočeském kraji byl zaznamenán vyšší relativní přírůstek (6,5 %) než v republice jako celku (5,4 %). Domovní fond narostl v tomto období v České republice o více než 100 tisíc domů, přičemž Středočeský kraj se na celkovém přírůstku podílel nejvíce - 18,5 %. Na přírůstku domů v kraji, který činil 18 628 domů, se nejvíce podílely okresy Praha-západ (23,6 %) a Praha-východ (14,5 %), nejméně pak okresy Rakovník (2,8 %) a Kladno (3,2 %).

Počet domů se průběžně zvyšoval již od roku 1970, právě v 90. letech byl však nárůst největší. Jednak se začalo stavět více rodinných domů a byla potlačena výstavba domů bytových, dalším důvodem je ale i sečtení části rodinných domů v roce 1991 jako objektů individuální rekreace a jejich následné zařazení mezi domy v roce 2001. Tím byl počet domů sečtený v roce 1991 nižší, a proto se přírůstek domů mezi roky 1991 a 2001 jeví vyšší než odpovídá skutečnosti.

Mezi dvanácti obcemi, kde bylo dosaženo největšího relativního nárůstu počtu trvale obydlených domů v rámci Středočeského kraje, jsou až na jednu výjimku obce spadající do okresů Praha-východ a Praha-západ. O významu nové výstavby především v jižních oblastech zázemí Prahy svědčí například více než zdvojnásobení trvale obydleného domovního fondu v obci Ohrobec. O více než padesát procent se počet trvale obydlených domů zvýšil ještě v obcích Bradlec, Vestec, Zvole, Březová-Oleško a Psáry. Všechny tyto obce (kromě obce Bradlec) spadají do území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále ORP) Černošice a Říčany, které dosáhly největšího absolutního i relativního nárůstu ze všech obvodů ORP. Obec Bradlec, která se jako jediná ze jmenovaných dvanácti obcí nachází v jiném okrese, leží v blízkosti Mladé Boleslavi. Nová rozsáhlá výstavba rodinných domů zde souvisí s polohou lokality v blízkosti sídla mladoboleslavské automobilky.

V průběhu delšího časového období čtyřiceti let – mezi roky 1961 a 2001 - dochází ve Středočeském kraji nejdříve k postupnému poklesu počtu trvale obydlených domů, který se mění až v období 1991 – 2001 na nárůst. Stejný vývoj jako kraj vykazují okresy Beroun, Kladno, Mladá Boleslav. Neustálé snižování počtu trvale obydlených domů v celém čtyřicetiletém období zaznamenaly okresy Benešov, Kolín, Kutná Hora, Nymburk a Rakovník. U ostatních okresů docházelo k průběžnému kolísání. Zvláštní pozornost musí být opět věnována okresům Praha-západ a Praha-východ, u kterých jako jediných převyšuje počet trvale obydlených domů v roce 2001 počet domů roku 1961. Pouze tyto dva okresy vykazují přírůstek trvale obydleného domovního fondu mezi lety 1961 a 2001 na rozdíl od ostatních okresů, které se vyznačují jeho úbytkem. Naopak celkový domovní fond roste v tomto období na úrovni republiky, kraje i okresů. Tato skutečnost je ovlivněna neustálým výrazným nárůstem neobydlených domů.

Středočeský kraj patří mezi kraje s nejvyšším podílem rodinných domů (spolu s krajem Zlínským a Vysočinou), který se mezi lety 1991 a 2001 ještě zvýšil (z 90,4 na 91,3 %). Vysvětlením je samozřejmě probíhající výstavba, která je realizována převážně ve formě rodinných domů, zatímco se snižuje počet i podíl trvale obydlených bytových domů. Tento trend byl patrný u všech středočeských okresů kromě Benešova, Kolína a Nymburka – v těchto třech okresech se počet rodinných domů mezi lety 1991 a 2001 snížil. Počet bytových domů se snížil ve všech okresech. Nejvyššího podílu rodinných domů dosahují okresy Praha-západ (94,0 %) a Praha-východ (93,8 %), což je důsledkem nové výstavby a neexistence velkého (okresního) města. Tomu odpovídá nejvyšší podíl rodinných domů ve správních obvodech ORP Říčany (95,6 %) a Černošice (94 %) v rámci všech obvodů ORP. Naopak v okrese Kladno je nejnižší podíl rodinných domů (89 %) a zároveň nejvyšší podíl domů bytových (9,5 %). Správní obvod ORP Kladno (9,9 % BD) se však v podílu bytových domů řadí až na třetí místo za ORP Příbram (11,2 %) a ORP Lysá nad Labem (10,3 %).

Nárůst počtu rodinných domů a pokles počtu domů bytových ovlivnila kromě změny charakteru nové výstavby ještě metodická změna mezi roky 1991 a 2001. V roce 1991 byly domy s jedním nebo dvěma byty, jejichž obytná plocha byla větší než 150 m2, započteny mezi bytové domy. V roce 2001 se však mezi rodinné domy počítají všechny domy sloužící pro rodinné bydlení, pokud mají maximálně tři byty a tři nadzemní podlaží, bez ohledu na obytnou plochu.

Neobydlený domovní fond zaznamenal mezi roky 1991 a 2001 nárůst na republikové, krajské i okresní úrovni. V celé republice přibylo během 90. let téměř 67 tis. neobydlených domů, ve Středočeském kraji se jednalo o více než 14 tisíc, což představuje asi 21 % z celkového republikového přírůstku. V rámci kraje se na přírůstku nejvíce podílel okres Kutná Hora (16,6 %) a nejméně okres Kladno (1,4 %). Neobydlený domovní fond tvoří ve Středočeském kraji 22 % z celkového počtu domů, což je více než činí podíl neobydlených domů v celé republice (17,2 %) a což odpovídá 2. místu mezi všemi kraji (po kraji Jihočeském s 24,6 %). Více než čtvrtinu neobydlených domů z celkového počtu domů vykazuje okres Benešov (26,7 %), Kutná Hora (25,7 %) a Rakovník (25,4 %), naopak nejméně jsou neobydlené domy zastoupeny v okrese Kladno (15,6 %). V rámci správních obvodů ORP je nejvyššího podílu neobydlených domů dosaženo v obvodu ORP Votice (42 %), nejméně v obvodu ORP Kladno (14,3 %).

Nejvýznamnější důvod neobydlenosti domovního fondu ve Středočeském kraji představuje důvod „slouží k rekreaci“ (54 %), což koresponduje se skutečností, že je tento kraj považován za rekreační zázemí Prahy. Tento důvod je nejvíce zastoupen v okresech Benešov (66,3 %) a Kutná Hora (65,1 %), nejméně v okresech Praha-východ a Praha-západ (39 % resp. 36,2 %). Mezi správními obvody ORP vykazují nejvyššího podílu domů využívaných k rekreaci ORP Votice (75,6 %), Mnichovo Hradiště (70,3 %), Vlašim (68,3 %) a Kutná Hora (67,7 %).

Ve zhruba 13 % neobydlených domů bydlí osoby bez trvale hlášeného pobytu, téměř 9 % neobydlených domů je nezpůsobilých k bydlení, 6 % se přestavuje, u 2,4 % probíhá soudní nebo pozůstalostní řízení a 1,8 % je neobydlených po kolaudaci. V důvodech „obydlen přechodně“ a „neobydlen po kolaudaci“ výrazně vybočují okresy Praha-východ a Praha-západ s nejvyššími hodnotami ve srovnání s ostatními okresy. Souvislost najdeme opět s vyšší intenzitou nové výstavby v těchto okresech. Okres Kladno se vyznačuje nejvyšším podílem důvodů „přestavba domu“ a „nezpůsobilý k bydlení“ mezi všemi okresy. V tomto případě můžeme hledat souvislost s obdobím výstavby domovního fondu, jehož průměrné stáří je právě v tomto okrese nejvyšší.