2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 50,9 %. Je tedy o 0,3 procentního bodu nižší, než v roce 1991, kdy činil 51,2 %. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 52 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 75 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku. Ve věku nad 95 let je v okrese 13 žen, ale žádný muž.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, však vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 8 672 osob, to je o 2 786 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 20,8 % v roce 1991 na 16,0 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo více než 7 % a podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se zvýšil proti roku 1991 na více než 65 %. Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie.

Proti roku 1991 ubylo absolutně i relativně obyvatelstva ve věku nad 60 let. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se ale v důsledku poměrně vysokého úbytku celkového počtu obyvatel snížil jen nevýrazně na 18,2 %.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 39,0 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,5 roku, průměrný věk žen dosáhl 40,5 roku a je o tři roky vyšší než průměrný věk mužů.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí do 199 obyvatel, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 13,8 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí 23,9 %. Příznivější věkovou strukturu mají obce s počtem obyvatel 1 000–1 999 , kde podíl věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel činí 15,8 % a podíl osob nad 60 let věku činí 19,4 %. Relativně nejpříznivější věková struktura je v obcích s počtem obyvatel 5 000 - 9 999. Jediným představitelem této skupiny je město Nové Strašecí, kde podíl věkové skupiny do 14 let představuje 18,0 % a nad 60 let má město 15,9 % obyvatel.

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, jsou Nezabudice (50,8 roku), následuje Švihov (47,3 roku), Janov (47,2 roku), Hostokryje (47,1roku), Lašovice (46,2 roku). Jde o malé obce s počtem okolo 100 obyvatel, s velkým počtem rekreačních chalup a chat, kde 30 až 36 % tvoří osoby starší 60 let.

Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Nesuchyně (průměrný věk obyvatel 35,6 roku), Malinová (36,1 roku), Hořesedly (36,5 roku), Zavidov (36,7 roku) a Nové Strašecí (37,0 roku). Podíl obyvatelstva v produktivním věku zde dosahuje 60 až 71 %. Kromě Malinové jde převážně o větší obce s příznivějšími možnostmi pracovních příležitostí a s poměrně rozsáhlou bytovou výstavbou v posledních desetiletích. Samotné okresní město s průměrným věkem svých obyvatel 38,4 roku je až na 19. místě ze všech 85 obcí okresu. V okrese Rakovník má 34 % obcí nižší průměrný věk než je průměr okresu, který činí 39,0 roku.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 1 718 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 1 153), než počet žen (+ 565). Celkový počet svobodných obyvatel se zvýšil z 8 395 osob na 10 857, to je o více než 29 %.

Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl o 1 866, to je o 6,7 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 63,4 % v roce 1991 na 56,9 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 961osob, to je téměř o 60 %.

Došlo rovněž k poměrně výraznému nárůstu rozvedených osob ze 2 485 v roce 1991 na 3 994 v roce 2001, to je o 60,7 % . Nejvýraznější nárůst rozvedených občanů je ve věkových skupinách 45-54 let, kde se počet rozvedených zvýšil o 679 obyvatel, to je o 127,2 %. Zajímavá je i věková kategorie 70-74let,kde počet rozvedených dosáhl 137 osob v roce 2 001, což je více jak trojnásobek počtu v roce 1 991.

Poněkud poklesl počet ovdovělých osob. Fakt, že směrem k vyšším věkovým kategoriím se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám, dokládá i skutečnost, že ve skupině obyvatel nad 60 let věku je počet ovdovělých žen téměř šestkrát vyšší, než počet ovdovělých mužů.

Území okresu Rakovník je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 96,0 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 622 obyvatel, tj. 1,2 % z celkového počtu. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,2 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 17osob Je to údaj silně podhodnocený a nevěrohodný, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 53 579 osob (99,1 %) státní občanství České republiky, 98 osob (0,2 %) státní občanství Ukrajiny, 96 osob (0,2 %) státní občanství Polské republiky,90 osob (0,2 %) státní občanství Vietnamské socialistické republiky, občané Slovenské republiky představovali počtem 87 rovněž 0,2 %. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 96,6 % obyvatel a ke slovenskému 1,4 % obyvatel. K romskému jazyku se přihlásilo celkem 80 obyvatel, což je téměř pětinásobek počtu osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 24 948 obyvatel,to je 46,1 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci, kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 12 068 obyvatel, tj. 22,3 %. Celkem 13 767 obyvatel (25,4 %) trvale bydlících v době sčítání na okrese Rakovník se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 2 093 trvale bydlících obyvatel (3,9 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (1 183 osob) ve Slovenské republice. Celkem 51 719 obyvatel, tj. 96,4 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 1 282 občanů a celkem 62 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církvi hlásilo 7 795 „věřících“, to je 14,4 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 79,7 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 5,9 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásil výrazně nižší počet občanů. V roce 1991 se přihlásilo k některé z církví celkem 13 089 obyvatel, to je o 5 294 občanů více. Naproti tomu se v roce 2 001 zvýšil o 10 381osob počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 třetinový.

Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 72,1 % z celkového počtu „věřících“. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Církvi československé husitské (11,9 % z počtu věřících). K Pravoslavné církvi v českých zemích se přihlásilo 2,8 % z počtu věřících, k Českobratrské církvi evangelické 2,6 % z počtu věřících. Větší počet osob se přihlásil ještě k náboženské společnosti Svědků Jehovových (94 osob) a k Církvi bratrské (92 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek.

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 2 962 osob, to je 33,2 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 1 729 osob, to je o 35,6 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 45 412 obyvatel starších patnácti let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 25,5 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 5 000 osob, tj.o 30,2 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 37,9 na 25,5 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1980 mělo základní vzdělání 51,9 % obyvatel, tj. dvojnásobek.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 18 534 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 15,8 %. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2001 celkem 10 751obyvatel, jejichž podíl 23,7 % byl proti roku 1991 vyšší o 4,5 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 2 629 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 737, to je o více jak jednu třetinu a podíl dosáhl 5,8 %.. Nejvyšší nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 285 osob) a oborů ekonomických (o 197 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 42,8 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 14,8 %. Menší nárůst zaznamenaly technické obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel klesl z 22,4 % v roce 1991 na 21,5 % v roce 2001.