3.3 Vybavení bytových domácností

V roce 2001 bylo v okrese Příbram vybaveno 58,9 % bytových domácností osobním automobilem, z nich téměř jedna pětina má dva a více osobních automobilů. Osobním počítačem je vybaveno 14,1 % z celkového počtu bytových domácností a možnost užívat rekreační objekt má 16,1 % bytových domácností. Podíl domácností vybavených osobním automobilem se zvýšil proti roku 1991 téměř o 5 %, podíl domácností, které mohou využívat rekreační objekt vzrostl o 6 procentních bodů.

Velmi výrazný nárůst zaznamenalo vybavení bytových domácností telefonem. V roce 2001 bylo více než 74 % bytových domácností vybaveno telefonem. Z domácností vybavených telefonem měla téměř polovina pouze pevnou telefonní linku, asi dvacet a půl procenta domácností mělo pouze mobilní telefon a téměř 31 % domácností mělo jak pevnou linku, tak i mobilní telefon. Proti roku 1991 se podíl domácností vybavených telefonem zvýšil téměř tři a půlkrát.

Vybavení domácností je poměrně diferencované podle složení domácností. Menší, než průměrné hodnoty mají domácnosti jednočlenné, nejvyšší podíly vykazují ve všech případech vybavenosti domácnosti se 3-4 členy. Výrazně je tato relace patrná zejména u vybavení osobním automobilem a osobním počítačem.

Obdobně to platí i pro domácnosti podle počtu dětí, kde nejvyšší podíly vybavenosti mají domácnosti se dvěma dětmi.

Pokud jde o podíly vybavenosti domácností podle věku uživatele bytu, potom podíly postupně narůstají s rostoucím věkem, nejvyšší hodnoty dosahují u vybavenosti automobilem a osobním počítačem u domácností s uživatelem bytu ve věku 40-49 let. Ve vyšších věkových skupinách se tyto podíly snižují, s rostoucím věkem se však dále zvyšuje podíl vybavenosti telefonem i možnost užití rekreačního objektu.

Tab. 13 Vybavení bytových domácností ve městech a ostatních obcích

Kromě automobilů a rekreačních možností nejsou výrazné rozdíly v úrovni vybavení podle velikostních skupin obcí. Markantnější rozdíl je vidět u možnosti užívat rekreační objekt, kde tuto možnost má více než 21 %, ve městě Příbrami dokonce 25,9 %. Ve venkovských obcích je podíl výrazně nižší – necelých 9 %. Rozdíl je dán charakterem osídlení okresu, kdy značná část venkovských obcí leží na území využívaném k rekreaci, kde zřejmě obyvatelé těchto obcí, na rozdíl od obyvatel velkých měst, nemají zájem mít, nebo využívat objekt k rekreaci.

Větší rozdíl mezi městy a venkovskými obcemi je i u vybavení automobilem. Zde se zřejmě projevuje snaha zajistit si ve venkovských obcích vlastními prostředky dostupnost dopravy nejen do zaměstnání a školských zařízení, ale i dostupnost obchodních, zdravotnických a ostatních služeb.