3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Při zjišťování a zpracování výsledků sčítání se vycházelo ze tří základních typů domácností. Jsou to domácnosti bytové, hospodařící a cenzové. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě, hospodařící domácnost je soubor společně hospodařících osob v rámci jednoho bytu. Cenzové domácnosti byly vytvářeny až při zpracování výsledků a respektovaly především rodinné domácnosti úplné, rodinné domácnosti neúplné, vícečlenné nerodinné domácnosti a cenzové domácnosti jednotlivců. Podrobněji jsou jednotlivé typy popsány v metodické části publikace.

V příbramském okrese byly ve většině případů totožné bytové, hospodařící i cenzové domácnosti, protože šlo většinou o samostatně bydlící rodinu, nebo domácnost jednotlivce. Téměř ve 3 850 bytech žilo spolu více cenzových domácností. V těchto případech se cenzové domácnosti vymezovaly buď z údajů o rodinných vztazích jednotlivých osob, nebo z údajů o samostatném resp. společném hospodaření.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech

Sčítáním v roce 2001 bylo v okrese zjištěno 39 708 bytových domácností. Proti poslednímu sčítání se počet bytových domácností zvýšil o 1 191, to je o 3,1 %. Docházelo k častějšímu zápisu samostatného hospodaření, zejména jednotlivých osob bydlících spolu s rodinami, takže počet hospodařících domácností byl proti minulému sčítání vyšší o 2 396, tj. o 5,8 %. Tato skutečnost se odrazila i ve vysokém nárůstu počtu domácností jednotlivců nebydlících samostatně, jejichž počet vzrostl proti minulému sčítání dva a půlkrát. Relativně rychleji, jak v bytových, tak i v hospodařících domácnostech vzrostl počet domácností, které tvoří dvě a více cenzových domácností. Počet bytových domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi se proti roku 1991 zvýšil o 38,7 %, počet hospodařících domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi vzrostl o 72,5 %. Počet bytových domácností tvořených jednou cenzovou domácností vzrostl pouze o 0,3 %, počet hospodařících domácností s jednou cenzovou domácností vzrostl o 2 153 domácností – to je o 5,3 %.

Jednotlivé typy domácností se liší svou průměrnou velikostí. Největší počet členů mají bytové domácnosti  - 2,68 člena (z nich  bytové domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi mají v průměru 4,39 člena). Hospodařící domácnosti měly v průměru 2,45 člena (z nich domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi měly v průměru 5,09 člena). Cenzové domácnosti měly v průměru 2,42 člena, z nich úplné rodiny 3,15 člena, neúplné rodiny 2,47 a vícečlenné nerodinné domácnosti 2,08 člena.

Průměrná velikost všech typů domácností celkem se od posledního sčítání snížila, ale rozdíly mezi jednotlivým typy domácností nejsou významné. Nejvíce poklesl průměrný počet členů u cenzových domácností celkem, a to o 0,18 člena. Průměrný počet členů bytových domácností poklesl proti roku 1991 o 0,12 člena a průměrný počet členů hospodařících domácností o 0,16 člena. Výraznější zvýšení zaznamenaly hospodařící domácnosti se 2 a více cenzovými domácnostmi, kde průměrný počet členů vzrostl v letech 1991 až 2001 z 4,55 na 5,09, tj. o 0,54 člena a cenzové domácnosti bez závislých dětí, ve kterých počet členů vzrostl o 0,14 člena na 2,49 člena.

Poměrně nízká průměrná velikost domácností všech typů a její trvale klesající trend je ovlivněn zejména vysokým a stále rostoucím podílem domácností jednotlivců. Z úhrnu cenzových domácností představoval v roce 2001 jejich podíl 28,7 %, to je o 3,4 procentního bodu více než v roce 1991.

Změny v počtu domácností a jejich průměrné velikosti provázejí i změny struktury podle počtu členů. Ve všech třech druzích domácností stouplo nejvýrazněji zastoupení jednočlenných a dvoučlenných  domácností, dále se zvýšil i podíl domácností tříčlenných. Naopak u čtyř a vícečlenných domácností došlo u všech typů domácností ke snížení podílů.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů