Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Praha-západ - 2001


Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 uká

Výsledky sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 ukázaly na celou řadu přeměn, ke kterým došlo ve vývoji okresu Praha-západ v uplynulém desetiletí. Tyto změny je třeba brát v úvahu, jako objektivně zjištěná fakta, zejména při prognostických úvahách o území okresu jako celku, i jeho jednotlivých menších územních celcích, protože z podkladů je zřejmé, že území okresu nikdy netvoří homogenní celek, ať už jde o přírůstky a složení obyvatelstva, domů nebo bytů, nebo o úroveň bydlení.

Výsledky sčítání odhalily i změny v některých dlouhodobých vývojových tendencích. Na okrese Praha-západ došlo v 90. letech ke zcela jinému vývoji než v letech předchozích. Zatímco do roku 1991 počet obyvatel trvale klesal, po tomto roce a zejména od 2. poloviny 90. let dochází k velmi dynamickému růstu počtu obyvatel vlivem vysokého migračního přírůstku. Důvodem je tendence ke změně životního stylu a s tím spojené zvyšující se nároky na kvalitu bydlení, což v důsledku vede k přesunu obyvatelstva z velkých měst, v tomto případě Prahy, do přilehlých obcí. Tím je okres Praha-západ proti ostatním okresům poněkud netypický, neboť dochází téměř ke shodnému zvyšování počtu obyvatel ve všech velikostních kategoriích obcí.

Přistěhováním obyvatel v produktivním věku došlo i k absolutnímu zvýšení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Negativně se projevil pokles porodnosti ve snížení podílu dětí do 14 let.

Naproti tomu trvale dochází k růstu vzdělanosti obyvatel, kdy se významně zvyšuje podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním.

V posledním intercenzálním období došlo rovněž, na rozdíl od předcházejícího desetiletí, k výraznému zvýšení počtu trvale obydlených domů a bytů a to výhradně u rodinných domů.  Došlo k dalšímu zlepšení kvality bydlení, ať už ve velikosti a kvalitě nově postavených bytů, nebo ve vybavenosti předměty dlouhodobé spotřeby, či v technické vybavenosti domů a bytů.

Přes některé pozitivní tendence není postavení okresu Praha-západ v rámci kraje nebo celé České republiky nijak zvlášť příznivé.

Počtem obyvatel je okres Praha-západ na 59. místě v rámci všech okresů České republiky, mezi okresy Středočeského kraje zaujímá počtem obyvatel  9. místo.

Počtem trvale obydlených domů je okres na 31. místě a počtem trvale obydlených bytů na 59. místě v ČR. V rámci Středočeského kraje je v počtu trvale obydlených domů na 4. místě, v počtu trvale obydlených bytů na 9. místě.

O něco lepší postavení zaujímá okres Praha-západ jak v ČR, tak i v kraji v podílu věkové skupiny 0-14 na celkovém počtu obyvatel, kde v ČR je na 46. místě a v kraji má za Mělníkem druhý nejvyšší podíl nejmladší věkové skupiny.

Naopak v podílu osob starších 60 let na celkovém počtu obyvatel je na 35. místě mezi okresy ČR a na 8. místě v kraji.

Na závěr některá „nej“ o obcích okresu Praha-západ:

- největší rozlohu má Mníšek pod Brdy – 2 653 ha
- nejmenší
rozlohu mají Měchenice - 133 ha

- nejvíce
obyvatel mají Roztoky – 5 756
- nejméně
obyvatel má Okoř - 51

- nejvyšší
podíl žen na celkovém počtu obyvatel má Roblín – 55,7 %
- nejnižší
podíl žen na celkovém počtu obyvatel má Okoř – 33,3 %

- nejvyšší
průměrný věk mají obyvatelé v Kytíně – 45,2 roku
- nejnižší
průměrný věk mají obyvatelé v Řitce – 34,8 roku

- nejvyšší podíl
nepracujících důchodců na počtu obyvatel nad 15 let má Kytín – 35,9 %
- nejnižší podíl
nepracujících důchodců na počtu obyvatel nad 15 let má Okoř – 7,8 %

- nejvíce obyvatel
vyjíždí za prací v Pticích – 88,5 % z celkového počtu
- nejméně obyvatel
vyjíždí za prací v Průhonicích – 44,3 % z celkového počtu

- nejstarší
trvale obydlené domy mají v Okoři - průměrné stáří 81,2 roku
- nejmladší
trvale obydlené domy mají ve Zvoli - průměrné stáří 22,9 roku

- nejvyšší počet
neobydlených domů je v Jílovém - 262 domů
- nejnižší počet
neobydlených domů je v Trnové - 10 domů

- nejvyšší
podíl neobydlených domů k rekreaci z celkového počtu domů má Petrov - 53,3 %
- nejnižší
podíl neobydlených domů k rekreaci z celkového počtu domů má Dobříč – žádný dům

- nejvyšší počet
neobydlených bytů je v Hostivicích - 343 byty
- nejnižší počet
neobydlených bytů je v Trnové - 13 bytů

- nejvíce
m2 obytné plochy na jeden byt mají v Ohrobci –  85,8 m2
- nejméně
m2 obytné plochy na jeden byt mají v Lichocevsi a v Libčicích n.Vl. – 48,4 m2

- nejvyšší počet
obytných místností nad 8 m2 obytné plochy na jeden byt mají  Ohrobci – 4,05
- nejnižší počet
obytných místností nad 8 m2 obytné plochy na jeden byt mají ve Lichocevsi – 2,60

- nejvyšší průměrný počet
osob připadajících na jeden byt má Kosoř – 3,33
- nejnižší průměrný počet
osob připadajících na jeden byt mají Černolice – 2,13

- nejvyšší průměrný počet
cenzových domácností na jeden byt je v Okoři – 1,36
- nejnižší průměrný počet
cenzových domácností na jeden byt je v Hvozdnici – 1,06


Zveřejněno dne: 31.12.2003
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.