4.1 Vývoj domovního fondu

Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v okrese Praha-západ zjištěno celkem 27 486 domů, v nichž někdo měl trvalé bydliště, nebo byly určeny k bydlení či ubytování. Trvale obydlených z nich bylo 21 945 (to je 79,8 % z celkového počtu domů) a neobydlených domů bylo 5 541 (tj. 20,2 % z celkového počtu).

Celkový počet domů se proti roku 1991 zvýšil o 4 346, to je o více než 15 %. Zvýšení celkového počtu domů je důsledek nárůstu jak obydlených, tak i neobydlených domů. Počet obydlených domů vzrostl o 2 537, to je o 13,1 % a počet neobydlených domů o 1 809 domů, to znamená téměř o 50 % z celkového počtu neobydlených bytů.

Počet trvale obydlených domů se zvýšil zejména v kategorii rodinných domů, kterých přibylo 2 642, to  je 14,7 %, zatímco počet obydlených bytových domů klesl o 179, to je o 15,4 %. Ostatních domů přibylo 74, což přestavuje téměř 30 % obydlených ostatních domů.

Tab. 14 Základní údaje o domovním fondu

Pokud jde o územní rozložení přírůstků a úbytků domovního fondu, k přírůstku trvale obydlených domů došlo ve většině obcí okresu. K největšímu přírůstku trvale obydlených domů proti roku 1991 došlo v Jesenici (213 domů), dále v Psárech (154 domů), Hostivicích (147 domů), Černošicích (133 domů) a Zvoli (125 domů).

K poklesu trvale obydlených domů došlo jen u 9 obcí okresu, nejvíce jich ubylo v Davli (o 21 domů) a v Kněževsi (o 10 domů).

Pokud jde o neobydlené domy v roce 2001, nejvíce (téměř z 97 %) se na jejich celkovém počtu podílely rodinné domy. Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je jejich využívání k rekreaci (36 % z celkového počtu neobydlených domů). Zhruba 20 % neobydlených domů je obydleno přechodně, necelých 7 % je neobydleno z důvodu přestavby, téměř stejně tolik je dosud neobydleno po kolaudaci a 6,4 % neobydlených domů není způsobilých k bydlení.