3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Při zjišťování a zpracování výsledků sčítání se vycházelo ze tří základních typů domácností. Jsou to domácnosti bytové, hospodařící a cenzové. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě, hospodařící domácnost je soubor společně hospodařících osob v rámci jednoho bytu. Cenzové domácnosti byly vytvářeny až při zpracování výsledků a respektovaly především rodinné domácnosti úplné, rodinné domácnosti neúplné, vícečlenné nerodinné domácnosti a cenzové domácnosti jednotlivců. Podrobněji jsou jednotlivé typy popsány v metodické části publikace.

V  okrese Praha-západ byly ve většině případů totožné bytové, hospodařící i cenzové domácnosti, protože šlo většinou o samostatně bydlící rodinu, nebo domácnost jednotlivce. Jen přibližně ve třech a půl tisících bytů žilo spolu více cenzových domácností. V těchto případech se cenzové domácnosti vymezovaly buď z údajů o rodinných vztazích jednotlivých osob, nebo z údajů o samostatném resp. společném hospodaření.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech

Sčítáním v roce 2001 bylo v okrese zjištěno 29 481 bytových domácností. Proti poslednímu sčítání se počet bytových domácností zvýšil o 3 290, to je o 12,6 %. Docházelo k častějšímu zápisu samostatného hospodaření, zejména jednotlivých osob bydlících spolu s rodinami, takže počet hospodařících domácností byl proti minulému sčítání vyšší o 3 731, tj. o 12,5 %. Tato skutečnost se odrazila i ve vysokém nárůstu počtu domácností jednotlivců nebydlících samostatně, jejichž počet vzrostl proti minulému sčítání o čtvrtinu. Relativně pomaleji rostl u bytových domácností  počet domácností, které tvoří dvě a více cenzových domácností, který vzrostl pouze o 9 domácností, tj. 0,3 %. Počet hospodařících domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi rostl rychleji, vzrostl o 37,6 %. Počet bytových domácností tvořených jednou cenzovou domácností vzrostl o 14,5 %, počet hospodařících domácností s jednou cenzovou domácností o 12,2 %.

Jednotlivé typy domácností se liší svou průměrnou velikostí. Největší počet členů mají bytové domácnosti (2,76 členů, ale z nich bytové domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi mají v průměru 4,72 členů). Hospodařící domácnosti měly v průměru 2,47 členů (z nich domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi měly v průměru 5,13 členů). Cenzové domácnosti měly v průměru 2,42 členů, z nich úplné rodiny 3,13 členů, neúplné rodiny 2,52 a vícečlenné nerodinné domácnosti 2,20 členů.

Průměrná velikost téměř všech typů domácností se od posledního sčítání snížila, ale rozdíly mezi jednotlivými typy domácností nejsou významné. Nejvíce poklesl průměrný počet členů u bytových domácností celkem, a to o 0,08 člena. Průměrný počet členů hospodařících domácností poklesl proti roku 1991 o 0,03 člena a průměrný počet členů cenzových domácností o 0,05 člena. Výraznější zvýšení zaznamenaly  hospodařící i bytové domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi a to o 0,48, resp. 0,20 člena.

Absolutní počet cenzových domácností jednotlivců proti roku 1991 sice o více jak 1 000 vzrostl, relativně však podíl domácností jednotlivců na celkovém počtu cenzových domácností mírně (o 0,1 procentního bodu) poklesl a činil 28,1 %. Podíl domácností jednotlivců na celkovém počtu bytových a hospodařících domácností však vzrostl a to u bytových domácností o 1,4 procentního bodu a u hospodařících o 0,7 procentního bodu.

Podíl dvoučlenných domácností se proti roku 1991 příliš nezměnil. O necelý jeden procentní bod vzrostl u domácností cenzových, u hospodařících domácností se nezměnil a u bytových vzrostl o 0,2 procentního bodu. U všech třech typů domácností došlo ke zvýšení podílů domácností se třemi členy, nejvíce(o 2,1 procentního bodu) u domácností cenzových. U čtyř a pěti a vícečlenných domácností došlo u všech typů domácností ke snížení podílů.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů