2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 51,0 %. Je tedy o 0,4 procentního bodu nižší, než v roce 1991 a o 0,7 procentního bodu nižší než v roce 1980 a 1970. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 55 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 60 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 13 556 osob, to je o 1 142 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 19,6 % v roce 1991 na 16,3 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo více než 20 % a podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se zvýšil proti roku 1991 o 5 procentních bodů na více než 65 %. Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie. 

Počet obyvatel nad 60 let se proti roku 1991 téměř nezměnil, jen nepatrně – o 0,5 % vzrostl. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel ale v důsledku poměrně vysokého nárůstu celkového počtu obyvatel klesl o 2 procentní body a v roce 2001 činil 18,3 %.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 39,1 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,7 roku, průměrný věk žen dosáhl 40,4 roku a je o 2,7 roku vyšší než průměrný věk mužů.

V závislosti na velikosti obce má věková struktura obyvatelstva okresu Praha-západ, proti ostatním okresům kraje, poněkud netypické složení vyplývající z osídlování i menších obcí. Relativně nejméně příznivou věkovou strukturu mají obce nad 5 000 obyvatel (konkrétně se jedná o město Roztoky), kde podíl dětí do 14 let činí pouhých 13,2 %, zatímco podíl obyvatelstva staršího 60 let je 22,0 %. Věková struktura obcí ostatních velikostních skupin je poměrně vyrovnaná, relativně nejpříznivější složení obyvatel podle věku je ve skupině obcí s 500-999 obyvateli, kde podíl dětské populace činí 17,3 % a podíl věkové skupiny nad 60 let je 16,9 %. Podíly obyvatel 0-14 let u ostatních velikostních skupin obcí se pohybuje mezi 16 a 17 procenty a podíl obyvatel nad 60 let se blíží 20 procentům.

 „Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, je Kytín (45,2 roku), následují Hvozdnice (43,5 roku) a dále obceTrnová, Bratřínov, Lichoceves, Řevnice a Davle, kde se  průměrný věk pohybuje v rozmezí 42 až 43 let. Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Řitka (průměrný věk obyvatel 34,8 roku), Psáry (35,2 roku), průměrný věk  pod 36 let mají ještě obce Zlatníky-Hodkovice a Ohrobec.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 9 320 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 4 832), než počet žen (+ 4 488). Celkový počet obyvatel starších 15 let tak dosáhl výše 69 533 osob, z nich bylo 16 613 svobodných.

Počet ženatých resp. vdaných osob vzrostl proti roku 1991 celkem o 2 228, to je o více než 15 %. Podíl osob žijících v manželství se však snížil z 62,9 % v roce 1991 na 57,7 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 1 084 osob, to je téměř o 56 %.

V roce 2001 bylo dále v okrese Praha-západ  5 710 rozvedených osob a 6 440 osob bylo ovdovělých. Přitom počet ovdovělých mužů je téměř 5,5 krát nižší než ovdovělých žen. Rozdíly se prohlubují směrem k vyšším věkovým kategoriím, kdy se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám.

Území okresu Praha-západ je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 94,9 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 1 067 obyvatel, tj. 1,3 % z celkového počtu. Za zmínku stojí ještě národnost ukrajinská, ke které se přihlásilo 355 osob. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,2 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 56 občanů. Podle poznatků sčítacích komisařů však značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české, nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 81 159 osob (97,7 %) státní občanství České republiky, 278 osob (0,3 %) státní občanství Slovenské republiky, 395 osob (0,5 %) státní občanství Ukrajiny a 145 osob (0,2 %) státní občanství Ruska. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální. Dvojí občanství mělo 262 osob, z toho jedno České republiky mělo 260 osob.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 95,5 % obyvatel, ke slovenskému 1,5 % obyvatel, k ruskému 279 osob (0,3 %). K romskému jazyku se přihlásilo celkem 81 obyvatel, což je téměř o polovinu více než počet osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 35 279 obyvatel, to je 42,5 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci, kde se narodili. V jiné obci okresu než ve které se narodili, bydlelo 6 711 obyvatel, tj. 8,1 % . Celkem 35 520 obyvatel (42,7 %) trvale bydlících v době sčítání na okrese Praha-západ se narodilo v jiných okresech ČR, z nich téměř polovina bydlela v době narození v Praze. Celkem 3 259 trvale bydlících obyvatel (3,9 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (1 724 osob) ve Slovenské republice.

Celkem 77 290 obyvatel, tj. 94,0 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiné obci okresu bydlelo 363 obyvatel, v  jiných okresech ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 2 878 občanů a celkem 310 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církví hlásilo 19 323 „věřících“, to je 23,3 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 67,7 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 9,0 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásil výrazně nižší počet občanů, pokles podílu „věřících“ činil více než 10 procentních bodů. Naopak o více než 20 procentních bodů vzrostl podíl osob bez vyznání a podíl osob, které neuvedly žádný údaj o náboženském vyznání přibližně o 10 procentních bodů poklesl.

Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání se tři čtvrtiny občanů hlásilo k římskokatolickému náboženství. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Církvi československé husitské (7,5 % z počtu věřících) a k  Českobratrské církvi evangelické (3,7 % z počtu věřících). Větší počet osob se přihlásil ještě k Pravoslavné církvi v českých zemích (290 osob) a k Církvi bratrské (96 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek. Nejvyšší podíl „věřících“ byl při sčítání zjištěn v obcích Kytín (43,2 %), Tachlovice (35,7%) a Bratřínov (34,3 %), a naopak nejmenší podíl „věřících“ mají v obcích Vonoklasy (9,6 %), Dolany (12,6 %), Psáry (15,4 %).

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním přibližně o 6,5 tisíce osob, to je téměř o polovinu, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 54 % a počet mužů o 43 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 69 533 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 20,0 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil téměř o 6 tisíc osob, tj. o téměř 30 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 32,6 na 20,0 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1961 mělo základní vzdělání 54 % obyvatel, v roce 1970 ještě 52 % a v roce 1980 už jen 43,4 %.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 26 904 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 téměř o 1 procentní bod. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou (včetně učňovského s maturitou a vyššího odborného) mělo v roce 2001 celkem 19 606 obyvatel, jejichž podíl 28,2 % byl proti roku 1991 vyšší o 6,4 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 7 749 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 3 566 osob, to je o 85 % a podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let dosáhl v roce 2001 více než 11 %. Růst byl zaznamenán u univerzitních oborů (o 968 osob), oborů ekonomických (o 878 osob) i u oborů technických (o 728 osob). Relativně nejvíce vzrostl počet obyvatel s ekonomickým vzděláním a to téměř 3 krát. Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 33 %, obyvatelé s ekonomickým vzděláním 19,0 % a s technickým vzděláním 29,1 %.