2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 51,0 %. Je tedy o 0,1 procentního bodu nižší, než v roce 1991, kdy činil 51,1 %. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 53 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 75 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku. Ve věku nad 95 let bylo ke dni sčítání v okrese 22 žen a 7 mužů.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Podle věkové struktury docházelo u obyvatelstva k určitým změnám. Od osmdesátých let trvá stejně jako v ostatních okresech i v okrese Praha-východ pokles počtu obyvatel ve věkové skupině 0-14 let. V roce 1980 bylo v této skupině 20 832 osob, tj. 22,0 % z celkového počtu obyvatel. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 15 082 osob, to je o 3 501 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 20,1 % v roce 1991 na 15,7 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo více jak 12 % a podíl této skupiny se na celkovém počtu obyvatel zvýšil proti roku 1991 téměř na 66 % (o 5 procentních bodů). Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie.

Proti roku 1991 zůstal počet obyvatel  ve věku nad 60 let prakticky na stejné úrovni. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se v důsledku vyššího přírůstku celkového počtu obyvatel nevýrazně snížil na 18,7 procent.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 39,3 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,9 roku, průměrný věk žen dosáhl 40,7 roku a je o 2,8 roku vyšší než průměrný věk mužů.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí s počtem obyvatel 500 – 999 a obcí s 1 000 - 1999  obyvateli, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 15,9, resp. 15,3 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí v těchto skupinách 19,6 % a 19,4 %. Nejvyšší podíl nejmladší generace (0-14 let) je v obcích s počtem obyvatel do 199, a to 16,8 % a v obcích s počtem 2 000 – 4 999 obyvatel, kde je rovněž 16,8 % osob ve věku  0–14 let. Naopak nejnižší podíl – 15,2 %  je ve městech s počtem obyvatel 10 000 -19 999, naproti tomu je v těchto městech nejvyšší podíl (66,3 %) osob ve věku 15 - 59 let.

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, je Jenštejn (49,6 roku), následují Bořanovice(44,1 roku), Křížkový Újezdec (42,7 roku), Panenské Břežany a Louňovice, které mají shodný věk 42,2 roku. Jde většinou o obce s počtem do 500 obyvatel, s velkým počtem rekreačních chalup a chat, kde osoby starší 60 let několikanásobně převyšují věkovou kategorii 0-14 let.

Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Modlenice (průměrný věk obyvatel 32,5 roku), Čakovičky (33,8 roku), Polerady (34,9 roku), Sedlec (35,0 roku) a Tehov (35,8 roku). Podíl obyvatelstva v produktivním věku zde dosahuje 67 až 72 %.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 6 178 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 3 275) než počet žen (+ 2 903). Celkový počet svobodných obyvatel se zvýšil z 14 118 na 19 509, to je téměř o 40 %.

Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl o 1 031, to je o 2,2 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 51,4 % v roce 1991 na 48,4 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 1 472 osob, to je o více než 55 %.

Došlo rovněž k poměrně výraznému nárůstu rozvedených osob z 4 989 v roce 1991 na 7 000 v roce 2001, to je o 40,3 %. Nejvýraznější nárůst rozvedených občanů je ve věkových skupinách 45-54 let, kde se počet rozvedených zvýšil o 1 022 obyvatel, to je o 89,2 %. Zajímavá je i věková kategorie 70-74let, kde počet rozvedených dosáhl 216 osob v roce 2 001, což je téměř dvojnásobek počtu v roce 1 991.

Poněkud poklesl počet ovdovělých osob (o 7,7 %). Fakt, že směrem k vyšším věkovým kategoriím se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám dokládá i skutečnost, že ve skupině obyvatel nad 60 let věku je počet ovdovělých žen téměř pětapůlkrát vyšší než počet ovdovělých mužů.

Území okresu Praha-východ je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 95,6 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 1 398 obyvatel, tj.1,5% z celkového počtu.Třetí nejvyšší zastoupení v okrese mají obyvatelé s ukrajinskou národností, kterých je dle posledního sčítání 344, tj. 0,4%. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,2 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 33 osob, ale podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 94 632 osob (98,5 %) státní občanství České republiky, 365 osob (0,4 %) státní občanství Ukrajiny, 246 osob (0,3 %) státní občanství Slovenské republiky a 198 osob (0,2 %) státní občanství Vietnamské socialistické republiky. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 96,1 % obyvatel a ke slovenskému 1,7 % obyvatel. K romskému jazyku se přihlásilo celkem 72 obyvatel, což je více jak dvojnásobek počtu osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 43 080 obyvatel, to je 44,8 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 9 014 obyvatel, tj. 9,4 %. Celkem 37 959 obyvatel (39,5 %) trvale bydlících v době sčítání na okrese Praha-východ se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 3 747 trvale bydlících obyvatel (3,9 %) se narodilo v cizině, z nich více než polovina (2 259 osob) ve Slovenské republice. Celkem 90 742 obyvatel, tj. 95,3 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 504 občanů a celkem 220 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církvi hlásilo 21 111 „věřících“, to je 22,0 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 68,8 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 9,2 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásil výrazně nižší počet občanů. V roce 1991 se přihlásilo k některé z církví celkem  31 775 obyvatel, to je o 10 664 občanů více. Naproti tomu se v roce 2 001 zvýšil o 23 306 osob počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 poloviční.

Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání, bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 77,9 % z celkového počtu „věřících“. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Církvi československé husitské (6,2 % z počtu věřících), k Českobratrské církvi evangelické 4,1 % z počtu věřících, k Pravoslavné církvi v českých zemích se přihlásilo 0,8 % z počtu věřících. Větší počet osob se přihlásil ještě k náboženské společnosti Svědků Jehovových (172 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek.

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 5 427 osob, to je o 31,9 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 3 818 osob, to je o 40,7 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 80 979 obyvatel starších patnácti let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 19,7 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 7 374 osob, tj.o 31,6 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 31,6 na 19,7 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1980 mělo základní vzdělání 43,4 % obyvatel, tj.více než dvojnásobek.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 32 360 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 1,7 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2001 celkem 22 435 obyvatel, jejichž podíl 27,7 % byl proti roku 1991 vyšší o 5,5 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 7 266 osob (bez vědecké přípravy). Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 2 327, to je téměř o 50 % a podíl z celkového počtu obyvatelstva ve věku 15 a více let dosáhl 9 %. Nejvyšší nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 705 osob) a oborů ekonomických (o 687 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 34,2 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 17,3 %. Nárůst zaznamenaly i obory technické (o 582 osob) jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel činil 31,3 %. Počet vysokoškolsky vzdělaných se zemědělským a veterinárním oborem poklesl proti roku 1991 o 60 osob a jejich podíl v roce 2001 činil pouze 6,6 %.