4.4 Charakteristika trvale obydlených bytů

Více než dvě třetiny trvale obydlených bytů je ve vlastnictví soukromé fyzické osoby, 8,5 % bytového fondu vlastní stát, nebo obec a necelých 10 % stavební bytové družstvo. Celkem 520 trvale obydlených bytů, tj. 1,7 % z celkového počtu vlastní právnické osoby založené za účelem privatizace bytů, 3 159 trvale obydlených bytů, tj. 10 % z celkového počtu vlastní různé kombinace vlastníků. Více než 96 % trvale obydlených bytů v rodinných domech je ve vlastnictví fyzických osob, podíl ostatních vlastníků trvale obydlených bytů v rodinných domcích se pohybuje maximálně kolem jednoho procenta. Pokud jde o bytové domy, je 22,7 % trvale obydlených bytů v bytových domech ve vlastnictví obce nebo státu, stavební bytové družstvo vlastní 29,4 % z celkového počtu trvale obydlených bytů v bytových domech, 27,8 % trvale obydlených bytů vlastní různé kombinace vlastníků a 12,5 % vlastní již soukromé fyzické osoby. Trvale obydlené byty v ostatních domech vlastní z jedné třetiny obce nebo stát, z jedné třetiny soukromá fyzická osoba a asi z jedné čtvrtiny jiná právnická osoba.

Více než třetina trvale obydlených bytů se nachází v domech postavených před rokem 1945. Pokud jde o poválečná desetiletí, vůbec nejvyšší počet bytů – 6 018, tj. téměř pětina z celkového počtu – je v domech postavených v letech 1971-1980.

Tab. 17 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a ostatních obcích

Věková struktura trvale obydlených bytů v rodinných domech se od průměru poněkud liší. V rodinných domech postavených před rokem 1945 se nachází více než 42 % trvale obydlených bytů. Pokud jde o další období, je nejvíce trvale obydlených bytů v rodinných domech – 3 494, tj. 16,9 % - postavených v letech 1971-1980. Trvale obydlené byty v bytových domech jsou „mladší“; v domech postavených před rokem 1945 se nachází necelých 15 % bytů. Celkem 23,9 % trvale obydlených bytů je v domech postavených v letech 1971-1980, dalších 16,7 % v bytových domech postavených v letech 1980-1990 a téměř taky tolik pochází z let 1961-1970. Byty v ostatních budovách jsou podstatně starší, více než 52 % bytů je v budovách postavených před rokem 1945. V poválečných desetiletích jsou počty poměrně rovnoměrně rozloženy v rozsahu od 4 do 10 % z celkového počtu trvale obydlených bytů v ostatních budovách.

Pokud jde o právní důvod užívání bytu, měly v roce 2001 nejvyšší zastoupení (56,2 %) trvale obydlené byty ve vlastním domě. Celkem 15,9 % z celkového počtu trvale obydlených bytů představovaly byty nájemní, 8,6 % byty družstevní a 10,2 % byty v osobním vlastnictví.

Podle velikosti obytné plochy bylo při sčítání v roce 2001 nejvíce trvale obydlených bytů s obytnou plochou 40,0-49,9 m². Bytů s touto obytnou plochou bylo sečteno 6 586, tj. pětina z celkového počtu trvale obydlených bytů. Druhé nejvyšší zastoupení měly byty s obytnou plochou 50,0-59,9 m², kterých bylo 4 804, to je 15,2 % z celkového počtu trvale obydlených bytů.

Proti minulému sčítání vzrostla průměrná obytná plocha jednoho bytu z 52,1 m² na 56,1 m², vzrostl rovněž průměrný počet obytných místností nad 8 m² na jeden byt z 2,88 v r.1991 na 2,95 v r.2001. Znamená to, že nově postavené byty jsou převážně větší a mají více obytných místností. Svědčí o tom i porovnání podílů podle počtu pokojů. Proti minulému sčítání se snížil podíl dvoupokojových bytů z 29,8 % na 27,8 % a podíl bytů s jednou obytnou místností z 10,4 % na 8,8 %. Nejvíce bytů v r. 2001 bylo třípokojových, jejich podíl proti roku 1991 vzrostl z 35,0 % na 36,8 %. Vzrostly i podíly bytů čtyřpokojových a pěti a vícepokojových. Podíl bytů se třemi a více pokoji na celkovém počtu trvale obydlených bytů tak v r.2001 dosáhl už 62,3 % a byl proti roku 1991 vyšší o 2,4 procentního bodu.

Od minulého sčítání v r.1991 se dále zlepšilo technické vybavení trvale obydlených bytů. Nejvýrazněji se zvýšil počet trvale obydlených bytů se zavedeným plynem. Z celkového počtu trvale obydlených bytů má 45,2 % bytů zaveden plyn. Podíl bytů se zavedeným plynem se proti roku 1991 zvýšil téměř o 9 bodů.

Celkem 97 % z celkového počtu trvale obydlených bytů má zaveden vodovod a 57,6 % trvale obydlených bytů je připojeno na veřejnou kanalizační síť. Podíl bytů se zavedeným vodovodem se proti r.1991 zvýšil o 3,4 procentního bodu, podíl bytů s přípojkou na kanalizační síť vzrostl o 13,1 procentního.bodu. Vlastní koupelnou nebo sprchovým koutem je vybaveno téměř 95 % a vlastním splachovacím záchodem 92 % trvale obydlených bytů.

Tab. 18 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a ostatních obcích

Pokud jde o rozdíly ve vybavenosti mezi městy a venkovským obcemi je výrazný rozdíl zejména u plynu zavedeného do bytu a připojení na veřejnou kanalizační síť. Ve městech má zaveden plyn přibližně dvě třetiny trvale obydlených bytů, v ostatních obcích pouze 6,3 %. Na veřejnou kanalizační síť je ve městech připojeno 86,2 % z celkového počtu trvale obydlených bytů, v ostatních obcích pouze 21,3 %. V ostatních druzích technického vybavení nejsou rozdíly mezi městy a ostatními obcemi celkem nijak markantní a pohybují se nejvýše do 12 procentních bodů. Ovšem při podrobnějším pohledu na jednotlivé velikostní kategorie obcí jsou v obcích nižších velikostních kategorií již rozdíly podstatnější.