4.1 Vývoj domovního fondu

Při sčítání lidu domů a bytů v roce 2001 bylo v okrese Nymburk zjištěno celkem 27 017 domů, v nichž někdo měl trvalé bydliště, nebo byly určeny k bydlení či ubytování. Z nich bylo 20 616 (to je 76,3 % z celkového počtu domů) trvale obydlených a 6 401 (23,7 % z celkového počtu) neobydlených domů.

Celkový počet domů se proti roku 1991 zvýšil o 1 184, to je o necelých 5 %. Zvýšení celkového počtu domů je důsledek vysokého nárůstu neobydlených domů. Počet neobydlených domů vzrostl proti roku 1991 o 1 262 domů, to znamená o téměř jednu čtvrtinu.

Od roku 1961 dochází trvale k poklesu trvale obydlených domů. Od roku 1991 se jejich počet snížil o 78, tj. 0,4 %. Na poklesu se podílelo především snížení počtu bytových domů o 103 a rodinných domů o 38, naproti tomu počet trvale obydlených ostatních domů se proti roku 1991 zvýšil o 63.

Tab. 14 Základní údaje o domovním fondu

Pokud jde o územní rozložení přírůstků a úbytků domovního fondu, k přírůstku trvale obydlených domů došlo ve 37 z 90 obcí okresu. Jde vesměs o města a větší obce . K největšímu přírůstku trvale obydlených domů proti roku 1991 došlo v Milovicích (90 domů), dále v Poděbradech (54 domů), Lysé nad Labem (48 domů) a z menších obcí pak v Hořátvi (31 domů).

Naopak nejvíce trvale obydlených domů ubylo od roku 1991 ve městech Nymburk (33 domů), kde došlo k úbytku výhradně bytových domů, zatímco počet rodinných domů se nezměnil a Městec Králové (25 domů), kde poklesl jak počet bytových (-8), tak i rodinných (-19) domů. Z menších obcí jmenujme např. Chotěšice, kde úbytek 24 domů způsobil, že zde počet neobydlených domů převýšil počet domů trvale obydlených.

Pokud jde o neobydlené domy v roce 2001, na jejich celkovém počtu se z 98 % podílely rodinné domy. Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je jejich využívání k rekreaci (55,8 % z celkového počtu neobydlených domů). Zhruba 12 % neobydlených domů je obydleno přechodně, téměř 10 % neobydlených domů není způsobilých k bydlení a 6 % domů je neobydleno z důvodu přestavby.