3.1 Vývoj počtu a struktury domácností

Při zjišťování a zpracování výsledků sčítání se vycházelo ze tří základních typů domácností. Jsou to domácnosti bytové, hospodařící a cenzové. Bytovou domácnost tvoří osoby bydlící v jednom bytě, hospodařící domácnost je soubor společně hospodařících osob v rámci jednoho bytu. Cenzové domácnosti byly vytvářeny až při zpracování výsledků a respektovaly především rodinné domácnosti úplné, rodinné domácnosti neúplné, vícečlenné nerodinné domácnosti a cenzové domácnosti jednotlivců. Podrobněji jsou jednotlivé typy popsány v metodické části publikace.

V nymburském okrese byly ve většině případů totožné bytové, hospodařící i cenzové domácnosti, protože šlo většinou o samostatně bydlící rodinu, nebo domácnost jednotlivce. Téměř ve třech tisících bytů žilo spolu více cenzových domácností. V těchto případech se cenzové domácnosti vymezovaly buď z údajů o rodinných vztazích jednotlivých osob, nebo z údajů o samostatném resp. společném hospodaření.

Tab. 10 Základní údaje o bytových a hospodařících domácnostech

Sčítáním v roce 2001 bylo v okrese zjištěno 31 506 bytových domácností. Proti poslednímu sčítání se počet bytových domácností zvýšil o 1 427, to je o 4,7 %. Počet hospodařících domácností byl proti minulému sčítání vyšší o 1 606, tj. o 4,9 %. Tato skutečnost se odrazila i ve vysokém nárůstu počtu domácností jednotlivců nebydlících samostatně, jejichž počet vzrostl proti minulému sčítání téměř o polovinu. Vzrostl počet domácností bytových, a zejména pak hospodařících, které tvoří dvě a více cenzových domácností. Počet bytových domácností tvořených dvěma a více cenzovými domácnostmi se proti roku 1991 zvýšil o 1,2 %, počet hospodařících domácností se dvěma a více cenzovými domácnostmi vzrostl téměř o 60 %. Počet bytových domácností tvořených jednou cenzovou domácností vzrostl o 5,1 %, počet hospodařících domácností s jednou cenzovou domácností pouze o 4,9 %.

Jednotlivé typy domácností se liší svou průměrnou velikostí. Největší počet členů mají bytové domácnosti (2,63 členů, ale z nich bytové domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi mají v průměru 4,54 členů). Hospodařící domácnosti měly v průměru 2,42 členů (z nich domácnosti tvořené dvěma a více cenzovými domácnostmi měly v průměru 5,14 členů). Cenzové domácnosti měly v průměru 2,39 členů, z nich úplné rodiny 3,10 členů, neúplné rodiny 2,48 a vícečlenné nerodinné domácnosti 2,15 členů.

Průměrná velikost všech typů domácností se od posledního sčítání snížila, ale rozdíly mezi jednotlivým typy domácností nejsou významné, pokles u všech základních typů domácností byl přibližně 0,1 člena.

Poměrně nízká průměrná velikost domácností všech typů a její trvale klesající trend je ovlivněn zejména vysokým a stále rostoucím podílem domácností jednotlivců. Z úhrnu cenzových domácností představoval v roce 2001 jejich podíl 29,5 %, to je o 1,0 procentní bod více než v roce 1991.

Změny v počtu domácností a jejich průměrné velikosti provázejí i změny struktury podle počtu členů. Ve všech třech druzích domácností nejvýrazněji stouplo zastoupení jednočlenných domácností, dále se zvýšil i podíl domácností dvou a tříčlenných. U čtyř a vícečlenných domácností došlo u všech typů domácností ke snížení podílů.

Tab. 11 Struktura jednotlivých typů domácností v % podle počtu členů