2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 51,4 %. Podíl žen od roku 1970 trvale klesá. Mezi lety 1970 a 1980 činil rozdíl 0,1 bodu, mezi 1980 a 1991 0,2 a v posledním desetiletí už 0,4 procentního bodu. Přibližně do věku 48 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 60 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, však vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 13 153 osob, to je o 3 227 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 19,8 % v roce 1991 na 15,6 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo více než 10 % a podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se zvýšil proti roku 1991 o 5 procentních bodů na 64,6 %. Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie. 

Proti roku 1991 ubylo absolutně i relativně obyvatelstva ve věku nad 60 let. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil o 1 bod na 19,8 %.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 39,4 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,8 roku, průměrný věk žen byl o 3,2 roku vyšší než u mužů a dosáhl 41 let.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí do 199 obyvatel, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 13,6 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí 25,8 %. V ostatních velikostních skupinách obcí je struktura obyvatelstva podle věku celkem vyrovnaná. Podíl dětské populace se pohybuje od 15,5 do 15,8 procenta, nejvyšší je u měst nad 2 000 obyvatel. Podíl obyvatel ve věku nad 60 let je v rozmezí 18,6 % u měst do 21,8 % u obcí s 200-499 obyvateli.

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, je Oseček s průměrným věkem 51,0 roku, následuje Vlkov pod Oškobrhem (48,7 roku), Kolaje (47,6 roku), Okřínek (46,8 roku). Jde o malé obce s počtem okolo 100 obyvatel s více než čtyřiatřicetiprocentním podílem osob starších 60 let. V Osečku dokonce dosahuje podíl osob nad 60 let z celkového počtu obyvatel 42,7 %.

Naopak, zdaleka „nejmladší“ obcí okresu je město Milovice, kde vlivem rekonstrukce bytů a přílivu mladých rodin ve druhé polovině 90. let klesl průměrný věk obyvatel na 28,7 roku. Mezi další „mladé obce“, kde se průměrný věk pohybuje mezi 36 a 37 roky patří Vykáň, Úmyslovice, Semice a Černíky. Samotné okresní město s průměrným věkem svých obyvatel 39,0 roku se spolu s dalšími třemi obcemi pohybuje na 22.-25. místě ze všech 90 obcí okresu.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 4 645 osob, přičemž poněkud výrazněji vzrostl počet mužů (+ 2 596), než počet žen (+ 2 049).

Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl o 1 442, to je o 3,5 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 50,3 % v roce 1991 na 47,7 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 na necelou polovinu.

Počet rozvedených osob v roce 2001 činil 5 091, to je 8,7 %. Nejvyšší počet rozvedených občanů je ve věkové skupině 45-54 let, ve které se nachází 15 % všech rozvedených osob.

Ovdovělých osob bylo v roce 2001 celkem 7 234, přičemž počet žen byl téměř 5,5krát vyšší než počet mužů. Převaha žen se projevuje zejména ve věkových kategoriích nad 60 let, kdy se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám .

Území okresu Nymburk je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 96,2 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 947 obyvatel, tj. 1,1 % z celkového počtu, následuje národnost ukrajinská s podílem 0,3 %. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,1 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 110 občanů, tj. 0,1 % z celkového počtu obyvatel. Podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů však neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 83 048 osob (98,7 %) státní občanství České republiky, 153 osob (0,2 %) státní občanství Slovenské republiky, 318 osob (0,4 %) státní občanství Ukrajiny a 98 osob (0,1 %) státní občanství Vietnamské socialistické republiky. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 96,4 % obyvatel a ke slovenskému 1,3 % obyvatel. Romský jazyk přiznalo celkem 193 obyvatel, což je téměř dvojnásobek počtu osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 40 083 obyvatel, to je 47,6 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci, kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 16 773 obyvatel, tj. 19,9 % . Celkem 22 668 obyvatel (26,9 %) trvale bydlících v době sčítání na okrese Nymburk se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 2 857 trvale bydlících obyvatel (3,4 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (1 703 osob) ve Slovenské republice. Celkem 79 934 obyvatel, tj. 95,9 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích nymburského okresu bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 940 občanů, z jiného okresu ČR se během posledního roku před sčítáním přistěhovalo celkem 1 228 obyvatel a celkem 171 občanů se přistěhovalo v tomto období z ciziny.

Při sčítání 2001 se k některé z církví hlásilo 21 360 občanů, to je 25,4 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 67,6 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 7,0 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásilo asi o 10 tisíc občanů méně. Zhruba o 22 tisíc vzrostl počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 téměř třetinový. Z celkového počtu „věřících“ bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 73,7 %. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Českobratrské církvi evangelické (13,1 % z počtu věřících) a k Církvi československé husitské (5,5 % z počtu věřících). Větší počet osob se přihlásil ještě k Pravoslavné církvi v českých zemích (227 osob) a náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (109 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek, max. desítek. Nejvyšší podíl věřících byl při sčítání zjištěn v obcích Kolaje (56,7 %) a Oseček (52,7 %) a naopak nejmenší podíl obyvatel hlásících se k některé z církví mají v obcích Starý Vestec (10,9 %), Semice (14,7 %), Chrást (14,8 %) a Milovice (14,9 %).

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 5 827 osob, to je o 42,0 %, z toho počet takto vzdělaných žen se zvýšil o 3 514 osob, to je o 46,9 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 70 979 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 22,8 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 7 305 osob, tj. o 31,1 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl o 12,6 bodu. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1970 mělo základní vzdělání téměř 55 % obyvatel a v roce 1980 už jen necelá polovina obyvatel.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 29 291 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 2,9 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou včetně vyššího odborného mělo v roce 2001 celkem 19 693 obyvatel a jeho podíl 27,8 % byl proti roku 1991 vyšší o 4,6 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 4 662 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 1 533 osob, to je téměř o polovinu a podíl dosáhl 6,6 %. Nejvyšší absolutní nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 560 osob) a oborů ekonomických (o 389 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 42,2 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 14,0 %. Zatímco podíl absolventů univerzitních oborů proti roku 1991 o jeden bod klesl, podíl obyvatel s ekonomickým vzděláním se více než zdvojnásobil. Menší nárůst zaznamenaly technické obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel klesl z 28,7 % v roce 1991 na 25,6 % v roce 2001. Absolutní i relativní pokles zaznamenal počet obyvatel se zemědělským a veterinárním vysokoškolským vzděláním – jeho podíl na celkovém počtu vysokoškoláků klesl o 6,1 procentního bodu.