4.1 Vývoj domovního fondu

Při sčítání lidu domů a bytů v roce 2001 bylo v okrese Kutná Hora zjištěno celkem 22 296 domů, v nichž někdo měl trvalé bydliště, nebo byly určeny k bydlení či ubytování. Trvale obydlených z nich bylo 16 566 (to je 74,3 % z celkového počtu domů) a neobydlených domů bylo 5 730 (tj. 25,7 % z celkového počtu).

Celkový počet domů se proti roku 1991 zvýšil o 2 130, to je o více než 10 %. Zvýšení celkového počtu domů je důsledek vysokého nárůstu neobydlených domů. Počet neobydlených domů vzrostl proti roku 1991 o 2 354 domů, to znamená o téměř 70 %.

Pokračoval pokles počtu trvale obydlených domů, jejichž počet se snížil o 224, to je 1,3 %. Na poklesu se podílí především snížení počtu bytových domů o 405, naproti tomu počet trvale obydlených rodinných domů se proti roku 1991 zvýšil o 142. Je to poprvé od sčítání roku 1961, kdy došlo mezi dvěma sčítáními po sobě k přírůstku počtu rodinných domů.

Tab. 14 Základní údaje o domovním fondu

Pokud jde o územní rozložení přírůstků a úbytků domovního fondu, k přírůstku trvale obydlených domů došlo pouze ve 23 z 88 obcí okresu. Jde vesměs o větší obce a města. K největšímu přírůstku trvale obydlených domů proti roku 1991 došlo v Kutné Hoře (145 domů), dále ve Vrdech (30 domů), Čáslavi (29 domů) a Zruči nad Sázavou (26 domů).

Naopak nejvíce trvale obydlených domů ubylo od roku 1991 v Čestíně ( 33 domů), Petrovicích II (29 domů), Zbraslavicích (24 domů) a Zbýšově (24 domů). Vesměs jde o obce, kde jsou nejvyšší počty neobydlených domů, a kde také došlo k nejvyšším přírůstkům počtu neobydlených domů.

Pokud jde o neobydlené domy v roce 2001, nejvíce se na jejich celkovém počtu podílely rodinné domy (více než 98 %). Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je jejich využívání k rekreaci (65 % z celkového počtu neobydlených domů). Zhruba 11 % neobydlených domů je obydleno přechodně, 7 % neobydlených domů není způsobilých k bydlení a 4,3 % domů je neobydleno z důvodu přestavby.