2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 51,0 %. Je tedy cca o 0,5 procentního bodu nižší, než v letech 1991 a 1980, kdy činil 51,5 %, resp. 51,7%. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 48 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 60 let je téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, však vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 11 870 osob, to je o 3 554 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 20,5 % v roce 1991 na 16,1 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo více než 10 % a podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se zvýšil proti roku 1991 na více než 64 %. Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie.

Proti roku 1991 ubylo absolutně i relativně obyvatelstva ve věku nad 60 let. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se ale v důsledku poměrně vysokého úbytku celkového počtu obyvatel snížil jen nevýrazně na 19,6 %.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 39,3 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,6 roku, průměrný věk žen dosáhl 40,9 roku a je o 3,3 roku vyšší než průměrný věk mužů.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí do 199 obyvatel, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 14,4 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí 27,3 %. Relativně nejpříznivější věkovou strukturu mají obce s počtem obyvatel 1 000–1 999 a 2 000–4 999, kde podíl věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel činí 17,2 % a podíl osob nad 60 let věku činí 17,3 %.

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, jsou Petrovice II (53,3 roku), následují Samopše (48,2 roku), Sudějov (47,5 roku), Třebětín (46,9 roku), Starkoč (46,5 roku). Jde o malé obce s počtem okolo 100 obyvatel, s velkým počtem rekreačních chalup a chat, a více než pětatřicetiprocentním podílem osob starších 60 let. V Petrovicích II dokonce dosahuje podíl osob nad 60 let z celkového počtu obyvatel 51,4 %.

Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Potěhy (průměrný věk obyvatel 35,8 roku), Nové Dvory (36,2 roku), Třebešice (36,3 roku), Vrdy (36,8 roku) a Křesetice (36,9 roku). Podíl obyvatelstva v produktivním věku zde dosahuje 61 až 68 %. Kromě Třebešic jde převážně o větší obce s příznivějšími možnostmi pracovních příležitostí a s poměrně rozsáhlou bytovou výstavbou v posledních desetiletích. Samotné okresní město s průměrným věkem svých obyvatel 38,3 roku je až na 14. místě ze všech 88 obcí okresu.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 1 932 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 1 259), než počet žen (+ 673). Celkový počet svobodných obyvatel se zvýšil z 11 513 osob na 14 712, to je téměř o 28 %.

Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl o 2 726, to je o více než 7 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 63,7 % v roce 1991 na 57,3 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 1 528 osob, to je téměř o 62 %.

Došlo rovněž k poměrně výraznému nárůstu rozvedených osob ze 3 187 v roce 1991 na 5 091 v roce 2001, to je o 59,7 %. Nejvýraznější nárůst rozvedených občanů je ve věkových skupinách 45-54 let, kde se počet rozvedených zvýšil o 731 obyvatele, to je o více než 100 %.

Poněkud poklesl počet ovdovělých osob. Fakt, že směrem k vyšším věkovým kategoriím se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám, dokládá i skutečnost, že ve skupině obyvatel nad 60 let věku je počet ovdovělých žen téměř šestkrát vyšší, než počet ovdovělých mužů.

Území okresu Kutná Hora je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 96,2 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 937 obyvatel, tj. 1,3 % z celkového počtu. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,2 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 52 občanů, tj. 0.1 % z celkového počtu obyvatel. Je to údaj silně podhodnocený a nevěrohodný, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české, nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 73 055 osob (99,5 %) státní občanství České republiky, 224 osob (0,3 %) státní občanství Slovenské republiky, 105 osob (0,1 %) státní občanství Ukrajiny a 84 osob (0,1 %) státní občanství Polské republiky. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 97,0 % obyvatel a ke slovenskému 1,4 % obyvatel. K romskému jazyku se přihlásilo celkem 169 obyvatel, což je více než trojnásobek počtu osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 35 798 obyvatel, to je 48,6 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci, kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 16 137 obyvatel, tj. 21,9 % . Celkem 18 080 obyvatel (24,6 %), trvale bydlících v době sčítání na okrese Kutná Hora se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 2 125 trvale bydlících obyvatel (2,9 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (1 618 osob) ve Slovenské republice. Celkem 70 710 obyvatel, tj. 96,0 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 1 410 občanů a celkem 99 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církvi hlásilo 21 105 „věřících“, to je 28,7 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 62,2 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 9,1 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásil výrazně nižší počet občanů. V roce 1991 se přihlásilo k některé z církví celkem 33 266 obyvatel, v roce 2001 jen 21 105 obyvatel, to je o 12 161 občanů méně. Celkem o 17 235 osob se zvýšil počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 poloviční.
Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 81,4 % z celkového počtu „věřících“. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Českobratrské církvi evangelické (6,1 % z počtu věřících) a k Církvi československé husitské (4,3 % z počtu věřících). Větší počet osob se přihlásil ještě k Církvi apoštolské – letniční hnutí (114 osob), Církvi Adventistů sedmého dne (108 osob) a náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (127 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek. Nejvyšší podíl „věřících“ byl při sčítání zjištěn v obcích Čejkovice (77,1 %), Schořov (76,8 %) a Bludov (73,1 %) a naopak nejmenší podíl „věřících“ mají v obcích Vlačice (20,2 %), Církvice (20,3 %), Miskovice (21,3 %).

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 3 693 osob, to je 30,7 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 2 142 osob, to je o 37,2 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 61 758 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 23,7 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 4 008 osob, tj.o téměř 32 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 35,9 na 23,7 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1961 mělo základní vzdělání 83 % obyvatel, v roce 1970 ještě 57 % a v roce 1980 už jen 47,5 %.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 25 117 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 3,9 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2001 celkem 15 583 obyvatel, jejichž podíl 25,2 % byl proti roku 1991 vyšší o 4,6 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 3 873 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 960, to je o jednu třetinu a podíl dosáhl 6,3 %.. Nejvyšší nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 356 osob) a oborů ekonomických (o 285 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 41 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 12,0 %. Menší nárůst zaznamenaly technické obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel klesl z 27,9 % v roce 1991 na 24,4 % v roce 2001.