2.1 Vývoj počtu obyvatel

Podle výsledků posledního sčítání zaujímal okres Kutná Hora počtem 73 628 obyvatel jedenácté místo v rámci okresů Středočeského kraje. Hustotou 80,3 obyvatel na 1 km² se řadil na 9. místo v kraji, poměrně hluboko pod krajským průměrem, který byl 101,7 obyvatele na 1 km². V rámci celé České republiky patřil okres Kutná Hora počtem obyvatel na 64. místo.

V roce 1900 měl okres Kutná Hora v dnešních hranicích celkem 107 990 obyvatel. Od té doby počet obyvatel trvale klesá. V roce 1930 se počet obyvatel dostal pod stotisícovou hranici na 98 817 osob. V roce 1950 měl okres už jen 82 634 obyvatel. Kromě období mezi sčítáními v letech 1950 a 1960, kdy se počet obyvatel nevýrazně zvýšil (o 793 osob), pokračoval klesající trend počtu obyvatel i v dalších letech. V posledním sledovaném období, tj. mezi sčítáními v roce 2001 a v 1991 představoval úbytek obyvatel celkem 1 622 osob. V průběhu jednoho století se tedy počet obyvatel na území okresu Kutná Hora snížil o 34 362 osob, to je téměř o celou jednu třetinu.

Úbytek obyvatelstva nebyl na území okresu rozložen rovnoměrně. Relativně příznivější podmínky (bydlení, pracovní příležitosti, vzdělání apod.) ve městech měly značný vliv na vylidňování menších obcí. Negativní vliv sehrála i nepříznivá věková struktura obyvatelstva v menších obcích. Např. při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 představoval podíl obyvatelstva v poproduktivním věku v obcích do 199 obyvatel 27,3 % a v obcích s 200-499 obyvateli 23,6 %, přičemž v okrese celkem činil tento podíl 19,7 %

V letech 1961–2001 vzrůstal poměrně rychle podíl obyvatel bydlících ve městech. V roce 2001 bydlelo na území dnešních čtyř měst celkem 39 454 obyvatel, to je o 5 887 více než v roce 1961. Podíl obyvatelstva bydlícího ve městech se v tomto období zvýšil z 40,2 % na 53,6 %. To znamená, že v současných čtyřech městech bydlí již více obyvatel než ve zbývajících čtyřiaosmdesáti obcích okresu.

I když se v posledním desetiletí rychlý nárůst obyvatelstva ve městech zpomalil nebo zastavil, došlo přesto v období let 1961–2001 k poměrně výraznému nárůstu městského obyvatelstva. Nejvyšší nárůst v tomto období zaznamenalo město Kutná Hora, kde se počet obyvatel zvýšil o 4 618 osob, to je o 27,4 %, vysoký nárůst o 1 105 osob, t.j. o 28,2 zaznamenalo město Zruč nad Sázavou. V Uhlířských Janovicích se počet obyvatel v letech 1961‑2001 zvýšil o 367, tj.o 13,5 %. Jediné město Čáslav vykazuje snížení počtu obyvatel proti roku 1961 celkem o 203 osob, to je o 2,0 %  a v průběhu tohoto období se počet obyvatel pohyboval s drobnými odchylkami na hranici 10 000 osob.

Nepříznivé vývojové trendy v počtu obyvatel dokresluje i populační vývoj v posledních deseti letech, který ostatně pokračuje už z let 1980-1990. Tento vývoj je charakterizován poměrně výraznými úbytky obyvatelstva přirozenou měnou, tedy rozdílem mezi počtem narozených a zemřelých osob. Tyto úbytky zdaleka nejsou a nemohou být kompenzovány podstatně menšími přírůstky obyvatelstva v důsledku vyššího počtu přistěhovalých osob oproti osobám, které se z okresu vystěhovaly. Jak ukazuje i následující tabulka, k migračnímu přírůstku došlo pouze v pěti ze sledovaných deseti posledních let a přirozený přírůstek obyvatel je trvale záporný.

Tab. 5 Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1991 - 2000

Jak už bylo dříve řečeno, v období mezi sčítáními poklesl počet obyvatel okresu o více než 1 600 osob. V letech 1991-2000 se narodilo celkem 7 654 dětí (téměř o 25 % méně, než v předchozím desetiletí), naproti tomu zemřelo celkem 9 617 osob. Znamená to, že přirozený úbytek činil 1 963 osob. V uvedeném období se do okresu přistěhovalo celkem 8 866 osob a 8 509 osob se z okresu vystěhovalo. Migrací došlo tedy k přírůstku obyvatel o 357 osob, ale v důsledku vysokého přirozeného úbytku došlo k celkovému úbytku obyvatel okresu. Nepříznivou skutečností je, že úbytek obyvatelstva přirozenou měnou je v podstatě trvalého charakteru, protože ani v jednom z posledních sledovaných deseti roků nebyl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel.