2.2 Struktura obyvatelstva

Podíl žen na celkovém úhrnu obyvatel okresu v roce 2001 dosáhl 51,3 %. Je tedy nepatrně nižší než v letech 1991 a 1980, kdy činil 51,7 %, resp. 51,9 %. Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 50 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ve vyšším věku pak postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů, stále zvyšuje. Počet žen ve věku nad 60 let je přibližně o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku.

Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, však vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 14 692 osob, to je o 4 782 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 19,9 % v roce 1991 na 15,4 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo více než 5 % a podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se zvýšil proti roku 1991 na více než 64 %. Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie. 

Proti roku 1991 ubylo absolutně i relativně obyvatelstva ve věku nad 60 let. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se ale v důsledku poměrně vysokého úbytku celkového počtu obyvatel snížil jen minimálně na 20,0 %.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje a v roce 2001 činil 39,7 roku. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,9 roku, průměrný věk žen dosáhl 41,3 roku a je o 3,4 roku vyšší než průměrný věk mužů.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí do 199 obyvatel, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 14,1 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí 24,0 %. Relativně nejpříznivější věkovou strukturu mají obce s počtem obyvatel 1 000–1 999, kde podíl věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel činí 16,4 % a podíl osob nad 60 let věku činí 19,5 %.

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, jsou Zalešany (47,6 roku), následují Skvrňov (46,8 roku), Vlkančice (46,3 roku), Církvice (46,1 roku), Masojedy (46,0 roku). Jde o malé obce ze skupiny do 199 obyvatel, s velkým počtem rekreačních chalup a s podílem osob starších 60 let 27,6 % - 35,6%.

Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Chrášťany (průměrný věk obyvatel 34,7 roku), Kšely (35,9 roku), Konojedy (36,0 roku), Přehvozdí (36,3 roku) a Nučice (36,5 roku). Podíl obyvatelstva v produktivním věku zde dosahuje 64 až 69 % a ve věkové skupině 0 - 14 let 17,3 až 22,1 %.  Samotné okresní město s průměrným věkem svých obyvatel 39,9 roku je až na 56. místě ze všech 100 obcí okresu.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 2 700 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 1 793), než počet žen (+ 907). Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl o 3 856, to je téměř o  8 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 63,2 % v roce 1991 na 56,3 % v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 1 724 osob, to je téměř o 58 %.

Podíl rozvedených osob na počtu obyvatel starších 15 let činil v roce 2001 8,8 %, podíl ovdovělých 10,4%. Fakt, že směrem k vyšším věkovým kategoriím se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám, dokládá i skutečnost, že ve skupině obyvatel nad 60 let věku je počet ovdovělých žen více jak pět a půl krát vyšší, než počet ovdovělých mužů.

Území okresu Kolín je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 96,2 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 1 084 obyvatel, tj. 1,1 % z celkového počtu. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a nepřesahuje 0,2 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 112 občanů, tj. 0.1 % z celkového počtu obyvatel. Je to údaj podhodnocený a nevěrohodný, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti nebo se přihlásila k národnosti české nebo slovenské.

Z celkového počtu obyvatel mělo 95 099 osob (99,4 %) státní občanství České republiky, 114 osob (0,1 %) státní občanství Slovenské republiky, 145 osob (0,2 %) státní občanství Ukrajiny. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 96,8 % obyvatel a ke slovenskému 1,3 % obyvatel. K romskému jazyku se přihlásilo celkem 320 obyvatel, což je téměř trojnásobek počtu osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 46 843 obyvatel, to je 51,6 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci, kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 18 979 obyvatel, tj. 19,8 % . Celkem 24 921 obyvatel (26,0 %), trvale bydlících v době sčítání na okrese Kolín se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 2 878 trvale bydlících obyvatel (3,0 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (2 141 osob) ve Slovenské republice. Celkem 91 436 obyvatel, tj. 96,3 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 2 026 občanů a celkem 93 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církvi hlásilo 21 435 „věřících“, to je 22,4 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 69,5 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 8,1 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásil výrazně nižší počet občanů. V roce 1991 se přihlásilo k některé z církví celkem 35 085 obyvatel, v roce 2001 jen 21 435 obyvatel, to je o 13 650 občanů méně. Celkem o 21 915 osob se zvýšil počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 přibližně poloviční.
Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání, bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 77,2 % z celkového počtu „věřících“. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Českobratrské církvi evangelické (8,2 % z počtu věřících) a k Církvi československé husitské (5,7 % z počtu věřících). Větší počet osob se přihlásil ještě k náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (163 osob) a k Církvi bratrské (118 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek. Nejvyšší podíl „věřících“ byl při sčítání zjištěn v obcích Církvice (46,2 %), Grunta (41,9 %) a Polní Chrčice (41,7 %) a naopak nejmenší podíl „věřících“ mají v obcích Libodřice (13,5 %), Přehvozdí (14,5 %), Býchory (14,7 %).

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 4164 osob, to je 24,3 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 2 881 osob, to je o 31,1 %.

Z celkového počtu 81 008 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2001 pouze základní vzdělání 23,7 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 8 985 osob, tj.o téměř 32 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 36,0 na 23,7 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1980 mělo základní vzdělání 46,8 % obyvatel.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 32 816 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 3,5 procentního bodu. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou mělo v roce 2001 celkem 20 355 obyvatel, jejichž podíl 25,1 % byl proti roku 1991 vyšší o 4,4 procentního bodu.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 4 920 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 1 228, to je o jednu třetinu a podíl dosáhl 6,1 %. Nejvyšší nárůst byl zejména u ekonomických oborů (o 372 osob) a u univerzitních oborů (o 322 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 39,8 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 13,6 %. Menší nárůst zaznamenaly technické obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel klesl z 29,6 % v roce 1991 na 27,8 % v roce 2001.