Celkem 23 % trvale obydlených bytů se nachází v domech postavených před rokem 1945. Pokud jde o poválečná desetiletí, vůbec nejvyšší počet bytů – 9 433, tj. 28,4 % z celkového počtu – je v domech postavených v letech 1971-1980.

Tab. 17 Struktura trvale obydlených bytů podle stáří domu v % ve městech a ostatních obcích

Věková struktura trvale obydlených bytů v rodinných domech se od průměru poněkud liší. V rodinných domech postavených před rokem 1945 se nachází téměř 32,8 % trvale obydlených bytů. Pokud jde o další období je nejvíce trvale obydlených bytů – 4 322, tj. 21 % - v rodinných domech postavených v letech 1971-1980. Trvale obydlené byty v bytových domech jsou „mladší“. Celkem 752 bytů, tj. 6 % z celkového počtu trvale obydlených bytů v bytových domech se nachází v domech postavených před rokem 1945. Více než 40 % trvale obydlených bytů je v bytových domech postavených v letech 1971-1980, téměř 18 % bylo vystavěno v 60. letech a dalších 16,5 % bytů se nachází v bytových domech postavených v letech 1980-1990. Byty v ostatních budovách jsou podstatně starší, téměř 45 % bytů je v budovách postavených před rokem 1945.

Pokud jde o právní důvod užívání bytu, měly v roce 2001 nejvyšší zastoupení (51,0 %) trvale obydlené byty ve vlastním domě. Celkem 20,6 % z celkového počtu trvale obydlených bytů představovaly byty nájemní, téměř 10 % činily  byty členů stavebního bytového družstva a 7,7 % byty v osobním vlastnictví.

Podle velikosti obytné plochy bylo při sčítání v roce 2001 nejvíce trvale obydlených bytů s obytnou plochou 40,0-49,9 m². Bytů s touto obytnou plochou bylo sečteno 6 996, tj. 21,1 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Druhé nejvyšší zastoupení měly byty s obytnou plochou 30,0-39,9 m², kterých bylo sečteno 5 755, to je 17,3 % z celkového počtu trvale obydlených bytů.

Proti minulému sčítání vzrostla průměrná obytná plocha na jeden byt z 50,0 m² na 53,8 m², vzrostl rovněž průměrný počet obytných místností nad 8 m² na jeden byt z 2,80 v r.1991 na 2,89 v r.2001. Znamená to, že nově postavené byty jsou převážně větší a mají více obytných místností. Svědčí o tom i porovnání podílů podle počtu pokojů. Proti minulému sčítání se snížil podíl dvoupokojových bytů z 32,1 % na 29,7 % a podíl bytů s jednou obytnou místností z 11,7 % na 10,4 %. Nejvíce bytů v r. 2001 bylo třípokojových, jejich podíl proti roku 1991 vzrostl z 34,2 % na 35,1 %. Vzrostly i podíly bytů čtyřpokojových a pěti a vícepokojových. Podíl bytů se třemi a více pokoji na celkovém počtu trvale obydlených bytů tak v r. 2001 dosáhl už 58,8 % a byl proti roku 1991 vyšší o 2,6 procentního bodu.

Od minulého sčítání v r.1991 se dále zlepšilo technické vybavení trvale obydlených bytů. Nejvýrazněji se zvýšil počet trvale obydlených bytů se zavedeným plynem. Z celkového počtu trvale obydlených bytů má 14,2 % bytů zaveden plyn, zatímco v roce 1991 mělo zaveden plyn méně než jedno procento bytů.

Z celkového počtu trvale obydlených bytů má 97,4 % zaveden vodovod a 53,1 % trvale obydlených bytů je připojeno na veřejnou kanalizační síť. Podíl bytů se zavedeným vodovodem se proti r.1991 zvýšil asi o 2,5 procentního bodu, podíl bytů s přípojkou na kanalizační sít vzrostl přibližně o 11procentníchbodů. Vlastní koupelnou nebo sprchovým koutem je vybaveno 94,8 % trvale obydlených bytů a vlastním splachovacím záchodem 92, 8 % trvale obydlených bytů.

Pokud jde o rozdíly ve vybavenosti mezi městy a venkovským obcemi je výrazný rozdíl pouze u plynu zavedeného do bytu a připojení na veřejnou kanalizační síť. Ve městech má zaveden plyn okolo 20 % trvale obydlených bytů, v ostatních obcích pouze zhruba 7 %. Na veřejnou kanalizační síť je ve městech připojeno 78,2 % z celkového počtu trvale obydlených bytů, v ostatních obcích pouze 24,1 %. Značný rozdíl je i ve vybavení teplou vodou ze zdroje mimo dům, kde ve městech je tento zdroj zaveden u 40 % bytů, zatímco v ostatních obcích činí necelá 3 procenta.

Tab. 18 Technické vybavení trvale obydlených bytů ve městech a ostatních obcích

 V ostatních druzích technického vybavení nejsou rozdíly mezi městy a ostatními obcemi celkem nijak markantní a pohybují se nejvýše kolem 10 procentních bodů. Ovšem při podrobnějším pohledu na jednotlivé velikostní kategorie obcí jsou v obcích nižších velikostních kategorií již rozdíly poměrně značné, opět zejména v připojení bytů na plyn a veřejnou kanalizační síť .