Tab. 6 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin

Na rozdíl od sedmdesátých let, kdy došlo ke zlepšení věkové struktury obyvatelstva, však vývoj v dalších dvou desetiletích už tak pozitivní nebyl. V důsledku klesající porodnosti se postupně snižoval počet obyvatel ve skupině 0–14 let a její podíl na celkovém počtu obyvatel. Výrazně se to projevilo především v posledním období, kdy počet obyvatel ve skupině 0–14 let představoval v roce 2001 celkem 14 865 osob, to je o 5 302 méně než v roce 1991. Úbytek postihl téměř rovnoměrně všechny věkové skupiny dětské populace. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se snížil z 21,4 % v roce 1991 na 16,0 % v roce 2001.

Obyvatelstva v produktivním věku přibylo zhruba o 5 % a podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel se zvýšil proti roku 1991 z 59,8 % na téměř 65 %. Na absolutním i relativním přírůstku se podílel zejména přechod silnějších ročníků mladých lidí ze sedmdesátých a počátku osmdesátých let do této věkové kategorie. 

Proti roku 1991 přibylo absolutně i relativně obyvatelstva ve věku nad 60 let. Podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel vzrostl o 0,3 procentního bodu na 19,2 %.

Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a zejména devadesátých let se projevil i v relativním stárnutí populace okresu. Průměrný věk obyvatel okresu se od roku 1980 trvale zvyšuje. V roce 2001 činil 39,0 roku, a byl o více než 2 roky vyšší než v roce 1991. Průměrný věk mužů dosáhl podle posledního sčítání 37,5 roku, průměrný věk žen byl o 3 roky vyšší.

Rozdíly ve věkovém složení existují i mezi jednotlivými obcemi okresu a na diferenciaci ve věkové struktuře má nesporný vliv i velikost obce. Nejméně příznivý stav je ve skupině obcí do 199 obyvatel, kde podíl dětské populace do 14 let představuje pouze 15,1 % a naopak podíl obyvatel ve věku nad 60 let činí 24,1 %. Relativně nejpříznivější věkovou strukturu mají obce s počtem obyvatel 1 000–1 999 a 2 000–4 999, kde podíl věkové skupiny 0-14 let na celkovém počtu obyvatel činí 16,4 %, resp. 16,5 % a podíl osob nad 60 let věku činí 20,7 %, resp. 18,1 %.

„Nejstarší obcí“ okresu, tj. obcí s nejvyšším průměrným věkem obyvatel, je Ostrov (59,9 roku), následují zhruba s „desetiletým odstupem“ Slověnice (49,7), Hradiště (49,2) a Šetějovice (47,5). Jde o malé obce s počtem okolo 50 obyvatel, „největší“ v této skupině jsou Šetějovice (68 obyvatel), s velkým počtem rekreačních chalup a chat, a v průměru pětatřicetiprocentním podílem osob starších 60 let. V Ostrově dokonce dosahuje podíl osob nad 60 let z celkového počtu obyvatel 44,9 %.

Naopak, mezi „nejmladší obce“ patří Xaverov (průměrný věk obyvatel 33,6 roku), Chmelná (33,9 roku), Tehov (33,9 roku), Římovice (36,5,roku) a Libež (36,6 roku). Podíl obyvatelstva v produktivním věku zde dosahuje 59 až 68,2%.  Samotné okresní město Benešov s průměrným věkem svých obyvatel 37,9 roku je na 20. místě ze všech 115 obcí okresu.

Změny ve věkovém složení obyvatelstva v letech 1991-2001 se promítly i do změn rodinného stavu obyvatel. Ve srovnání s rokem 1991 se počet obyvatel starších 15 let zvýšil o 4 039 osob, přičemž výrazněji vzrostl počet mužů (+ 2 377), než počet žen (+1 662). Celkový počet svobodných obyvatel je 20 018 osob, a činí  21,5 % z celkového počtu  obyvatel okresu.

Počet ženatých resp. vdaných osob poklesl proti roku 1991 o 1 441, to je o téměř 10 %. Podíl osob žijících v manželství se snížil z 48,6 % v roce 1991 na 47,7% v roce 2001. V tomto období se také začala výrazněji projevovat tendence odkládání uzavírání manželství do pozdějšího věku. Například ve skupině obyvatel ve věku 20-24 let se snížil počet ženatých a vdaných obyvatel proti roku 1991 o 1 568 osob, to je o více než polovinu.

Počet rozvedených osob v roce 2001 je zaznamenán číslem 5 680, a činí 7,3 % z celkového počtu obyvatel nad 15 let. Nejvýraznější kategorie rozvedených osob je ve skupině obyvatelstva od 45-54 let a to celkem 1 735 osob, což je přes 30 % z rozvedených celkem.

Počet ovdovělých osob je 7 794. Faktem je, že směrem k vyšším věkovým kategoriím se výrazně zvyšuje úmrtnost mužů oproti ženám, a dokládá to i skutečnost, že ve skupině obyvatel nad 60 let věku je počet ovdovělých žen 5,5krát vyšší, než počet ovdovělých mužů.

Území okresu Benešov je oblastí s naprostou převahou české národnosti, jejíž podíl na celkovém počtu obyvatel dosáhl 96,6 %. Druhou nejpočetnější je národnost slovenská, ke které se přihlásilo při sčítání celkem 790 obyvatel, tj. 0,8 % z celkového počtu. Zastoupení ostatních národností v okrese je minimální a s vyjímkou národnosti ukrajinské a polské (0,2 %) nepřesahuje 0,1 %. K romské národnosti se přihlásilo pouhých 118 občanů, tj. 0,1 % z celkového počtu obyvatel. Je to pravděpodobně údaj podhodnocený, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české, nebo slovenské. Celkem 1 145 osob na okrese Benešov se hlásí k jiné, než zjišťované národnosti a u 250 osob nebyla národnost zjištěna vůbec.

Z celkového počtu obyvatel mělo 92 286 osob (99,06 %) státní občanství České republiky, 156 osob (0,1 %) státní občanství Slovenské republiky, 166 osob (0,1 %) státní občanství Ukrajiny, 164 osob (0,1 %) státní občanství Polské republiky a 138 osob (0,1%) občanství Vietnamské socialistické republiky. Podíly počtu státních občanů dalších zemí jsou minimální.

Obdobný stav, jako u národností byl zjištěn i u mateřského jazyka. K českému jazyku se přihlásilo 96,5 % obyvatel a ke slovenskému 2 % obyvatel. K romskému jazyku se přihlásilo pouze 41 obyvatel, což je asi třetina osob, které uvedly při sčítání romskou národnost.

V době sčítání bydlelo 46 043 obyvatel, to je 49,4 % z celkového počtu obyvatel okresu, ve stejné obci, kde se narodili. V jiné obci okresu, než ve které se narodili, bydlelo 21 568 obyvatel, tj. 23,2 % . Celkem 21 388 obyvatel (23,0 %), trvale bydlících v době sčítání na okrese Benešov se narodilo v jiných okresech ČR a celkem 2 286 trvale bydlících obyvatel (2,5 %) se narodilo v cizině, z nich převážná většina (1 338 osob) ve Slovenské republice. Celkem 89 356 obyvatel, tj. 96,8 % bydlelo jeden rok před sčítáním ve stejné obci jako v době sčítání, v jiných obcích ČR bydlelo jeden rok před sčítáním celkem 1 904 občanů a 164 občanů bydlelo jeden rok před sčítáním v cizině.

Při sčítání 2001 se k některé z církvi hlásilo 37 524 „věřících“, to je 40,3 % z celkového počtu obyvatel. Celkem 49,4 % obyvatel uvedlo, že jsou bez vyznání a u 10,3 % občanů údaj nebyl zjištěn. Proti roku 1991 se k některé církvi přihlásilo téměř o 15 tisíc občanů méně. Celkem o 19 885 osob se zvýšil počet občanů bez vyznání a naopak počet případů nezjištěné odpovědi byl proti roku 1991 o třetinu menší.

Z celkového počtu občanů, kteří se přihlásili k některému vyznání bylo nejvíce občanů římskokatolického vyznání – 88,3 % z celkového počtu „věřících“. Další početně silnější skupinu představují osoby, které se přihlásily k Církvi československé husitské (4,2 % z počtu věřících). Větší počet osob se přihlásil ještě k Českobratrské církvi evangelické (614 osob), Jednotě bratrské (105 osob) a náboženské společnosti Svědkové Jehovovi (97 osob). Počty osob, které se přihlásily k ostatním církvím se pohybují v řádu jednotek až několika desítek. Nejvyšší podíl „věřících“ byl při sčítání zjištěn v obcích Dunice ((89,7%), Chmelná (82,7%), Kuňovice (80,5%) a Nemíž (64,5%), a naopak nejmenší podíl „věřících“ mají v obcích Týnec nad Sázavou a Sázava (shodně 20,6 %).

Zajímavý je rovněž fakt, že podíl „věřících“ klesá úměrně s velikostní strukturou obce. Např. v obcích okresu do 499 obyvatel je tento podíl „věřících“ více jak padesátiprocentní, do 199 dokonce 61,9% a např. v kategorii obcí 5 000-9 999 je tento podíl již jen 20,6, ale v obcích 10 000-19 999 činí podíl věřících opět 34,4 %. Tento vyšší podíl ale je nutno přičíst faktu, že k větším městům jsou často sloučeny menší, příměstské obce.

Ve školním vzdělání došlo od posledního sčítání k dalším kvalitativním změnám. Dále vzrostla celková vzdělanost obyvatelstva, a to zejména u žen. Proti roku 1991 vzrostl počet obyvatel s úplným středním a vyšším vzděláním o 6 140 osob, to je o 40 %, z toho počet žen s úplným středním a vyšším vzděláním se zvýšil o 3 550 osob, to je o 41 %.

Tab. 7 Obyvatelstvo ve věku 15 let a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání

Z celkového počtu 78 291 obyvatel starších 15 let mělo v roce 2001 základní vzdělání pouze 24,6 % obyvatel. Proti roku 1991 se počet obyvatel se základním vzděláním snížil o 8 128 osob, tj. o 42,2 % a podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let klesl z 36,9 na 24,6 %. Pro ilustraci vývoje je možné uvést, že v roce 1970 mělo základní vzdělání ještě 66,2 % a v roce 1980 už jen 48,5 %.

Střední vzdělání (učňovské bez maturity a střední odborné bez maturity) mělo v roce 2001 celkem 31 408 obyvatel a jeho podíl na celkovém počtu obyvatel nad 15 let se zvýšil proti roku 1991 o 3 procentní  body. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou (včetně učňovského s maturitou a vyššího odborného) mělo v roce 2001 celkem 21 613 obyvatel, jejichž podíl 27,6 % byl proti roku 1991 vyšší o téměř 7 procentních bodů.

Počet vysokoškolsky vzdělaných dosáhl v roce 2001 celkem 4 843 osob. Proti roku 1991 se počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním zvýšil o 1 404, to je zhruba o 40 % a podíl dosáhl 6,2 %. Nejvyšší nárůst byl zejména u univerzitních oborů (o 558 osob) a oborů ekonomických (o 418 osob). Obyvatelé s vysokoškolským vzděláním univerzitním se na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob podílí 45 % a obyvatelé s ekonomickým vzděláním 13,6 %. Absolutní i relativní pokles zaznamenaly hlavně zemědělské a veterinární obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných osob klesl v porovnání s rokem 1991 o 7,7 procentního bodu, Menší pokles zaznamenaly i technické obory, jejichž podíl na celkovém počtu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel klesl z 24,1 % v roce 1991 na 23,6 % v roce 2001.