4 Sociální vývoj


4.6 Sociální péče

4.6 Sociální péče

4.6 Sociální péče

Sociální zabezpečení zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění, dávky sociální podpory a sociální péči. Údaje o počtech zařízení sociální péče a jejich kapacitě vychází ze skutečného rozmístění jednotlivých zařízení či jejich detašovaných pracovišť.

Počet zařízení sociální péče ve Středočeském kraji se ve sledovaném období příliš neměnil – s výjimkou dětských domovů a ostatních zařízení sociální péče mírně klesl, stejně jako počet míst v těchto zařízeních. Počet míst v domovech důchodců klesl od roku 2000 o 201 místo, což v relativním vyjádření na 1 000 osob starších 65 let představuje úbytek o 1,5 místa. Seniorů nad 65 let přibylo za stejné období sice „jen“ necelé 1 procento, avšak v důsledku stále se zvětšujícího zájmu o domovy důchodců vlivem změny sociálního chování obyvatel se zvýšil počet žadatelů o domovy důchodců od roku 2000 do roku 2004 více než 3krát.



V roce 2004 bylo ve Středočeském kraji 292 670 osob pobírajících nějaký druh důchodu, z toho téměř dvě třetiny byly ženy. Polovinu všech důchodů činily starobní důchody, přitom žen pobírajících starobní důchod bylo o 14 tisíc (20 %) více než mužů. Plný invalidní důchod pobíralo 38 tisíc osob, z nich 55 % bylo mužů. Vdovský důchod mělo přes 70 tisíc žen, což bylo téměř 7krát tolik, než bylo mužů pobírajících vdovecký důchod. Příjemců sirotčího důchodu bylo 5,5 tisíce.



Během sledovaných pěti let vzrostl zejména počet příjemců starobních důchodů a to o téměř 5 tisíc (3,5 %). Naopak přibližně o 2 tisíce klesl počet žen pobírajících vdovský důchod, zatímco mužů s vdovským důchodem stejný počet přibylo.

Průměrná výše důchodu v roce 2004 činila 7 120 Kč, přitom muži pobírali průměrně o 852 Kč více než ženy. Největší rozdíl ve výši důchodu mezi muži a ženami byl u starobních důchodů, kde muži pobírali o 1,6 tis. korun více než ženy. Od roku 2000 rostly starobní důchody mužů přibližně o 1 procentní bod rychleji než u žen, takže rozdíl mezi výší starobních důchodů mužů a žen se prohloubil téměř o 300 Kč.



Největší počet důchodců na 1 000 obyvatel byl v roce 2004 v okrese Kutná Hora a to 312 osob, nejméně v okrese Praha-západ 239 osob. Výše důchodů se v jednotlivých okresech příliš nelišila. Pohybovala se od 6 987 Kč na okrese Kutná Hora, po 7 267 Kč v okrese Praha-západ.

V letech 2000 až 2004 bylo vypláceno obyvatelům Středočeského kraje kolem 4 milionů sociálních dávek. Výše vyplacených dávek dosáhla v roce 2004 téměř 4 mld. Kč a byla proti roku 2000 o 565 milionů (17 %) vyšší. Nejvyšší nárůst zaznamenal rodičovský příspěvek a to o 44 %, částečně vlivem zvýšení dávky, částečně díky zvýšenému počtu rodících se dětí. Ze stejných důvodů vzrostla i částka vyplácená na porodném. Největší pokles byl zaznamenán u sociálního příplatku, na který bylo v roce 2004 vyplaceno téměř o 20 % méně než v roce 2000. Průměrná částka připadající na jednu dávku se ve sledovaných letech zvýšila z 808 Kč v roce 2000 na 937 Kč v roce 2004, tj. o jednu pětinu.




Výdaje na dávky nemocenského pojištění se od roku 2000 každoročně zvyšovaly přibližně o 10 % až do roku 2003, kdy dosáhly maxima 3 mld. Kč. V roce 2004 došlo vlivem novelizace zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění (s účinností od 1. 1. 2004), která přinesla významnou úpravu ve výpočtu nemocenských dávek, ke snížení vydaných dávek přibližně o 400 mil. Kč. Nemocenské dávky činily 84 % veškerých dávek nemocenského pojištění, 14 % byly dávky na peněžitou pomoc v mateřství. Ty se každoročně zvyšovaly, meziroční tempo růstu se však zpomalovalo z 15 % na 6 %. Podpora při ošetřování člena rodiny činila kolem dvou procent všech vyplacených dávek a její vývoj byl obdobný jako u nemocenských dávek. Do roku 2003 výše vyplacených dávek rostla, v roce 2004 došlo proti předchozímu roku k poklesu o jednu čtvrtinu, takže dosáhla téměř úrovně roku 2000 (63 mil. Kč).

Další formou sociálního zabezpečení je pečovatelská služba. Zahrnuje jak péči v domech s pečovatelskou službou, tak i služby vykonávané v bytě potřebných obyvatel, z nichž nejrozšířenější je rozvážka obědů. V roce 2004 bylo ve Středočeském kraji téměř 20 tisíc osob, jimž byla poskytnuta sociální péče, celkové výdaje přesáhly 150 mil. Kč. Od roku 2000 vzrostl počet osob, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba přibližně o 7 tisíc, výdaje se zvýšily o více než 40 mil. Kč. Zvyšující se zájem o pečovatelskou službu dokumentuje i stále se zvyšující počet neuspokojených žadatelů o byt v domě s pečovatelskou službou, v roce 2004 jejich počet dosáhl 2 390 osob, což bylo o 822 žadatelů více než v roce 2000.

V roce 2004 bylo ve Středočeském kraji téměř 35 tisíc držitelů průkazů zdravotně postižených, z toho 23 tisíc zvlášť těžce postižených a 7,5 tisíce osob s nutností průvodce. Počet postižených osob od roku 2000 klesl téměř o 10 tisíc osob, přičemž téměř celá tato hodnota se projevila v roce 2002, od toho roku počet zdravotně postižených občanů mírně narůstal. Relativně nejvíce držitelů průkazů ZP bylo na okrese Rakovník (52 na 1 000 obyvatel), nejméně na okrese Příbram (13 na 1 000 obyvatel).

Počet osob v evidenci sociálně potřebných se od roku 2000 mírně snižoval, přesto v roce 2004 bylo ve Středočeském kraji téměř 20 tisíc těchto osob. Relativně nejvíce sociálně potřebných bylo na okrese Kutná Hora, kde na 1 000 obyvatel připadlo 32 sociálně potřebných osob, naproti tomu pouze 6 osob z tisíce bylo sociálně potřebných v okresech Praha-západ a Benešov.

Potřeba sociální péče ve všech směrech se bude v následujících letech stále zvyšovat. Podle projekce obyvatelstva do roku 2050 se téměř zdvojnásobí počet obyvatel nad 65 let, což současně se změnou sociálního chování, kdy ustupuje klasický model vícegeneračních rodin, bude mít za následek rostoucí počet osob odkázaných na sociální dávky a pomoc.


Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.