3 Demografický vývoj


3.4 Stěhování

3.4 Stěhování

3.4 Stěhování

Migrace představuje jeden z nejvýznamnějších procesů, které ovlivňují celkový vývoj Středočeského kraje. Stěhování obyvatelstva je podstatou specifického procesu probíhajícího ve Středočeském kraji, kterým je rezidenční suburbanizace. Stěhování obyvatelstva do zázemí spojené s masivní výstavbou především rodinných domů je výsadou hlavně velkých měst, přičemž v České republice má v tomto ohledu dominantní postavení Praha. Suburbanizace probíhající v brněnském zázemí se s rozsahem suburbanizace v pražském zázemí nedá srovnávat.




Hlavním jevem ovlivňujícím migrační saldo ve Středočeském kraji zhruba od roku 1996 je trend výrazného nárůstu počtu přistěhovalých osob z přibližně 10,5 tis. na 24,5 tisíce v roce 2004. Přestože zároveň roste i počet vystěhovalých osob z kraje, dochází k výraznému růstu migračního salda, protože počet přistěhovalých se zvyšuje rychleji než počet vystěhovalých. Migrační saldo se tak ze záporných hodnot na počátku 90. let, kdy kraj migrací ztrácel asi 1 000 osob ročně (roky 1990 a 1991), dostalo na současné vysoké kladné hodnoty (zisk téměř 10 000 osob ročně). Středočeský kraj dosahuje rekordní migrační přírůstky v rámci celé republiky, v roce 2004 dokonce nejvyšší za posledních 14 let a vysoce převyšující ostatní kraje, v nichž je saldo většinou záporné. Přes 85 % celkového aktivního salda Středočeského kraje za období 1991-2004 připadá na stěhování mezi naším krajem a Prahou.




Intenzita suburbanizačního procesu je nejvyšší v těsném zázemí Prahy – tedy v okresech Praha-východ a Praha-západ, kde jsou přírůstky počtu obyvatel až desetinásobně vyšší než v periferních okresech. Konkrétně se jedná především o jižní zázemí Prahy, které je nejvyhledávanější oblastí díky kvalitnímu a atraktivnímu životnímu prostředí. Největších přírůstků migrací (a zároveň celkových) dosahují obce na území černošického a říčanského obvodu – v blízkosti dálnice D1, „staré benešovské“ silnice a v oblasti Povltaví – například Jesenice, Říčany či Černošice. S rostoucí vzdáleností od Prahy intenzita suburbanizačního procesu klesá. Kromě okresů těsně přiléhajícím k Praze zaznamenáme vyšší přírůstky migrací ještě v okrese Beroun a severní části okresu Benešov.

Samostatně zmíněná musí být obec více vzdálená od Prahy, která ovlivňuje velké množství demografických a sociálních charakteristik celého okresu Nymburk. Jedná se o obec Milovice, která zažívá obrovský rozvoj. Díky velkému množství modernizací bytového fondu a počtu dokončených bytů v bývalém vojenském prostoru se sem za levným bydlením stěhují především mladé rodiny, ve velké míře z Prahy. Milovice stojí na 1. místě v počtu přistěhovalých obyvatel za období 1991-2004 v rámci celého Středočeského kraje (1 663 obyvatel). Pouze osm obcí v celé republice mělo přírůstek stěhováním v období 1991-2004 vyšší než 1 000 osob – pět z nich leží ve Středočeském kraji (Milovice, Jesenice, Říčany, Černošice a Hostivice).

Jak již bylo zmiňováno v předchozích částech kapitoly, působí migrace výrazně na změnu sociální struktury obyvatelstva Středočeského kraje. Nově příchozí obyvatelstvo, které je převážně pražské, se vyznačuje odlišnými socioekonomickými charakteristikami oproti obyvatelstvu původnímu. Příznivě je ovlivněna například věková struktura obyvatelstva, protože se nejvíce stěhují lidé mladšího a středního věku. Zhruba 35 % přistěhovalých do Středočeského kraje bylo v roce 2004 ve věku 15-29 let. Vlivem migrace roste i vzdělanostní úroveň oblastí. Přistěhovalí s sebou však přinášejí také městský styl života projevující se odlišnou formou bydlení, trávení volného času nebo postoji a chováním. Negativním důsledkem často bývají separované a fyzicky oddělené oblasti nové výstavby a nekomunikace starých a nových obyvatel.



Tabulka 3.4.3 ukazuje přírůstky stěhováním podle státního občanství. Nejvíce přibylo ve sledovaném období 2000-2004 do Středočeského kraje občanů Ukrajiny, druhé místo obsadili občané Vietnamu. Počet přistěhovalých Slováků v posledních pěti letech kolísá.

Zajímavý je stav a struktura cizinců žijících ve Středočeském kraji. V roce 2004 žilo ve Středočeském kraji 31 088 cizinců s trvalým a přechodným pobytem nad 90 dnů. Ve srovnání s ostatními kraji je ve Středočeském kraji druhý nejnižší podíl cizinců s trvalým pobytem – pouze třetina, zatímco dvě třetiny tvoří cizinci s pobytem přechodným nad 90 dnů. Naopak v Karlovarském kraji převažují cizinci s trvalým pobytem (60 %).

Středočeský kraj patří mezi většinu krajů, ve kterých převažují Ukrajinci (35 %) nad občany jiných států. V Karlovarském kraji například výrazně dominují (s více než 50 %) Vietnamci a ve Zlínském kraji Slováci (43 %).

Kromě Ukrajinců (35 %) jsou ve Středočeském kraji v roce 2004 v největší míře zastoupeni Slováci (tvoří 22 % cizinců v kraji), Vietnamci (s 9 %) a více než 5 % je ještě Rusů a Poláků. Ukrajinci v přepočtu na 1 000 obyvatel nejvíce dominují v okresech Mělník, Praha-východ, Praha-západ a Mladá Boleslav, Slováci jsou výrazně soustředěni do okresu Mladá Boleslav (žije zde čtvrtina Slováků kraje). Vietnamci se ve srovnání s ostatními okresy nejvíce koncentrují do okresu Beroun.

Vzdělání cizinců žijících ve Středočeském kraji je celkově nižší (údaje roku 2003), než činí celorepublikový průměr. Výrazně více žije ve Středočeském kraji cizinců s žádným a neúplným základním vzděláním – 4,5 % oproti 1,4 % v republice a nadprůměrný je i podíl cizinců se základním a nižším odborným vzděláním (tvoří ve Středočeském kraji většinu cizinců – 52 %). Podprůměrně jsou naopak zastoupeni cizinci s úplným středním a vysokoškolským vzděláním. Nižší vzdělání cizinců zde odpovídá poptávce po pracovní síle především v oblasti stavebních a pomocných prací v souvislosti s rozvojem bytové výstavby v kraji. Většina cizinců s přechodným pobytem přichází do České republiky právě z pracovních důvodů.


Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.