3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody

3.3 Narození, zemřelí, sňatky, rozvody

Nejvýznamnější procesy demografické reprodukce představují úmrtnost a porodnost, vývoj počtu obyvatel ovlivňují nepřímo také další procesy jako jsou sňatečnost, rozvodovost či potratovost.

Počet narozených ve Středočeském kraji začal růst v roce 1999, do té doby docházelo k poklesu. Středočeský kraj spolu s krajem Moravskoslezským jsou jedinými kraji, kde ve sledovaném období 2000-2004 k tomuto stálému růstu dochází. Ostatní kraje zaznamenávají kolísání, nikde však neprobíhá trvalý pokles. Při vztažení počtu živě narozených dětí na 1 000 obyvatel získáme hrubou míru porodnosti, která rovněž zaznamenává stálý nárůst. Zatímco v roce 2000 stál Středočeský kraj na osmém místě mezi ostatními kraji s hodnotou 8,9 promile, v roce 2004 se posunul na 3. místo (za kraje Ústecký a Liberecký), kdy hrubá míra porodnosti činila 9,9 promile. Kromě vlivu migrace působí na nárůst počtu narozených i obecná skutečnost, že se do věku zakládání rodiny dostávají silné ročníky žen narozených v 70. letech. Původně se zvyšování počtu narozených dětí očekávalo dříve a ve větší intenzitě, ovšem v průběhu 90. let došlo ke značným změnám ve společnosti, které ve velké míře ovlivnily i demografické chování lidí. Došlo k započetí tzv. druhého demografického přechodu, který se projevil například poklesem úrovně plodnosti, zvyšováním věku matek při prvním porodu, zvyšováním počtu nesezdaných soužití či zvyšováním podílu dětí narozených mimo manželství. Změny v demografickém chování souvisí se změnami hodnot lidí, kdy manželství a úplná rodina ztrácí svou významnou roli.

Mezi jednotlivými okresy najdeme v ukazateli hrubé míry porodnosti velké rozdíly. Zatímco okres Praha-západ stojí v roce 2004 na 1. místě s nejvyšší hodnotou mezi všemi okresy České republiky (11,1 promile), okres Kutná Hora vykazuje v rámci republiky třetí nejhorší hodnotu (8,5 promile). Souvislost můžeme najít prakticky se všemi dosud hodnocenými charakteristikami. Zatímco v zázemí Prahy je vysoká míra porodnosti ovlivněná mladou věkovou strukturou obyvatelstva podpořenou strukturou přistěhovalých, na Kutnohorsku patří naopak obyvatelstvo k nejstarším v kraji.

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji za posledních 10 let více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 1994 se jednalo o 12,5 % dětí narozených mimo manželství, v roce 2004 to bylo už 27,7 %, což je však stále ještě pod celorepublikovým průměrem (30,6 %). Kraje, které nejvíce vybočují z celorepublikového průměru, jsou na jedné straně Karlovarský a Ústecký (asi 47,5 %) a na straně druhé kraje Zlínský a Vysočina (20 %). V rámci Středočeského kraje se nejvíce dětí mimo manželství rodí v okrese Kladno, což je způsobeno existencí velkého města, která se vyznačují ve větší míře opouštěním tradičních hodnot jako jsou rodina a manželství.

Základním demografickým ukazatelem hodnotícím reprodukční chování je úhrnná plodnost. Vyjadřuje počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby po celé její reprodukční období zůstala plodnost stejná jako v daném roce. Na počátku 90. let činila hodnota úhrnné plodnosti 1,8 dítěte, postupně však docházelo k jejímu snižování až na hodnotu 1,13 v roce 1999. V posledních letech hodnota úhrnné plodnosti slabě stoupá, ani zdaleka však nedosahuje příznivých hodnot, které by naznačovaly, že v budoucnu dojde k obratu z úbytku obyvatel přirozenou měnou na přirozený přírůstek. Prostá reprodukce obyvatel by byla zajištěna při hodnotě 2,1 dítěte na jednu ženu.

Podobným ukazatelem jako úhrnná plodnost je ukazatel hrubé míry reprodukce udávající průměrný počet živě narozených děvčat jedné ženě za neexistence úmrtnosti v reprodukčním období. Zhruba platí, že pokud je větší než 1, je zajištěna reprodukce dané populace. Jak je vidět z hodnot, kterých je dosaženo ve Středočeském kraji, i tento ukazatel potvrzuje nepříznivou situaci ve stavu přirozené měny. Další ukazatel – čistá míra reprodukce – vychází také z úhrnné plodnosti, je ovšem doplněn o údaje z úmrtnostní tabulky. To znamená, že je brána v úvahu skutečnost, že ne všechny ženy se dožijí reprodukčního období. Čistá míra reprodukce tedy udává, kolik děvčat se narodí v průměru jedné ženě v průběhu jejího reprodukčního období při nezměněné úrovni specifických plodností a dožije se věku své matky při porodu. Opět platí, že k početnímu zvětšování populace dochází při hodnotách větších než 1.

Obecným trendem je stále rostoucí věk matky při narození prvního dítěte. Výjimkou není ani Středočeský kraj, který patří mezi kraje s nejvyšším věkem matky při narození prvního dítěte – 26,6 let. Jednoznačně nejdéle odkládají narození prvního dítěte ženy v Praze (28,6 let). Nejmladší jsou naopak prvorodičky na Ústecku.

Počet zemřelých osob klesá v průběhu 90. let ve všech krajích republiky. Stagnaci zaznamenáme pouze u kraje Karlovarského, u kterého se při relativním vyjádření na 1 000 obyvatel jedná dokonce o nárůst.

V roce 1990 zemřelo ve Středočeském kraji 15 813 osob, zatímco v roce 2004 se jednalo o 12 597 osob. Při přepočtu na 1 000 obyvatel získáme hrubou míru úmrtnosti, která se snížila ze 14,2 promile v roce 1990 na 11,1 promile v roce 2004. Snižování počtu zemřelých v 90. letech bylo spojeno s postupným zlepšováním úmrtnostních poměrů, se zvyšováním životní úrovně obyvatelstva a se zkvalitňováním lékařské péče. V posledních 5 letech se již počet zemřelých ustálil a pohyboval se kolem hodnoty 12 700.

Při provedení standardizace úmrtnosti se odstraní vliv věkové struktury a je tak možné lépe porovnávat jednotlivé územní celky. Na jedné straně lze vidět rozdíly v úmrtnostních poměrech daných území, na straně druhé jsou patrné rozdíly ve věkové struktuře populace standardu (v tomto případě populace ČR) oproti věkové struktuře kraje. Podle standardizované míry úmrtnosti patří Středočeský kraj mezi kraje s horšími úmrtnostními poměry. Hůře jsou na tom v období 2000-2004 pouze strukturálně postižené průmyslové kraje Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský. Zatímco v těchto třech krajích bude horší úroveň úmrtnosti ovlivněna z velké míry špatným životním prostředím a horší životní úrovní, ve Středočeském kraji je hlavním faktorem pravděpodobně horší dostupnost zdravotní péče. Důležitá je vedle dostupnosti lékařské péče také dostupnost rychlé záchranné služby vzhledem ke skutečnosti, že více než polovina lidí umírá na nemoci oběhové soustavy. Kvůli velké rozdrobenosti sídelní struktury může být dostupnost lékařské péče hlavně ve venkovských periferních oblastech problematičtější; celkově připadá ve Středočeském kraji ve srovnání s ostatními kraji méně lékařů ambulantní péče na obyvatele. Zatímco v okresech Praha-východ a Praha-západ jsou hodnoty těchto ukazatelů nejhorší vlivem navázání okresů na Prahu, ve které obyvatelé zdravotní služby využívají, v periferních oblastech Rakovnicka či Kutnohorska může mít horší vybavenost zdravotními zařízeními negativní dopad.

Nejlepší úmrtnostní poměry panují naopak v Praze, což potvrzuje, že jedním z hlavních faktorů je dostupnost lékařské péče. Praha je krajem s jednoznačně nejlepší vybaveností zdravotními zařízeními (ať už z pohledu kvalitativního či kvantitativního) a zároveň se vyznačuje vyšší životní úrovní obyvatelstva.

Díky zlepšující se životní úrovni obyvatel a nabídce a zkvalitňování lékařské péče dochází ke zvyšování naděje dožití. Mezi roky 2000 a 2004 se naděje dožití ve Středočeském kraji zvýšila v průměru asi o 1 rok, přičemž ženy narozené v roce 2004 by se měly dožít 78,4 let, pokud by se nezměnily úmrtnostní poměry, zatímco muži narození v roce 2004 mají před sebou 72 let života.

V průběhu 90. let dochází k postupnému snižování počtu sňatků. Jedná se o celospolečenský trend, který Středočeský kraj kopíruje. Největší pokles počtu sňatků proběhl do roku 1996, od roku 1997 se počet sňatků ustálil a kolísá kolem 5 800 sňatků ročně. V přepočtu na počet obyvatel připadá na 1 000 obyvatel zhruba 5 sňatků, přičemž v celém sledovaném období se sňatečnost pohybuje nad republikovým průměrem. Kromě poklesu počtu sňatků a zvyšování počtu lidí žijících v tzv. faktickém manželství (soužití bez sňatku) se druhý demografický přechod projevuje i v postupném odkládání sňatku do vyššího věku. Průměrný věk nevěsty ve Středočeském kraji tak dosáhl v roce 2004 hranice 30 let, ženichovi bylo průměrně 32,9 let. Ve srovnání s ostatními kraji jsou nevěsty a ženiši ve Středočeském kraji starší.

Počet rozvodů ve Středočeském kraji do roku 1998 kolísal, od roku 1999 vykazuje rostoucí tendenci. V roce 2004 připadalo na 1 000 obyvatel 3,4 rozvodu. Rozvodovost jako sociálně patologický jev bývá používána jako jeden z ukazatelů při hodnocení sociální struktury území. Zatímco míra rozvodovosti ve Středočeském kraji je oproti republice mírně nadprůměrná, nejvyšších hodnot překračujících v některých letech úroveň 4 rozvody na 1 000 obyvatel dosahují kraje Ústecký a Karlovarský. Naopak nejnižší hodnoty pohybující se dlouhodobě pod hranicí 2,5 rozvodu na 1 000 obyvatel vykazuje Vysočina.

Vzhledem ke skutečnosti, že klesá počet sňatků a roste počet rozvodů, se dá očekávat zvyšování indexu rozvodovosti. Index rozvodovosti udává počet rozvodů na 100 sňatků v daném roce (nejedná se o podíl manželství, která jsou rozvedena). Tento index se od počátku 90. let zvýšil ve Středočeském kraji z hodnoty 37,5 na 65,3 v roce 2004. Nejvyšší index rozvodovosti vykazují okresy Mělník a Kladno, naopak nejpříznivější situace v poměru rozvodů a sňatků panuje v okresech Benešov a Beroun.