3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání

Struktura obyvatelstva podle věku a pohlaví patří mezi základní demografické struktury obyvatelstva. Věková struktura obyvatelstva ovlivňuje řadu demografických charakteristik a budoucí demografický vývoj. Tabulka 3.2.1 ukazuje věkovou strukturu obyvatelstva Středočeského kraje a její vývoj mezi roky 2000 a 2004. Je patrné snižování podílu dětské složky a obyvatel ve věkové skupině 15-24 let a dále snižování podílu starých obyvatel nad 65 let. Zvyšuje se naopak podíl lidí ve věku 25-64 let, k čemuž ve velké míře přispívá struktura přistěhovalých osob.

Z demografického hlediska můžeme populaci rozdělit na 3 skupiny – na dětskou složku (0-14 let), reprodukční složku (definovanou rodivým věkem žen 15-49 let) a postreprodukční složku (nad 50 let). Reprodukční složka obecně tvoří zhruba 50 % z celkového počtu obyvatel, což platí i v případě Středočeského kraje. Podle zastoupení zbylých dvou složek určujeme typ věkové struktury. Středočeský kraj vykazuje regresivní typ věkové struktury, což znamená, že zde postreprodukční složka převyšuje složku dětskou a následkem je úbytek počtu obyvatel. Z tabulky 3.2.1 je patrné, že se převaha postreprodukční složky nad dětskou mezi roky 2000 a 2004 prohloubila. Grafickým vyjádřením věkové struktury je tzv. věková pyramida (graf 3), z níž je na první pohled patrný typ věkové struktury obyvatelstva. Úzká základna pyramidy Středočeského kraje vyjadřuje nízkou úroveň porodnosti v poslední době, což ukazuje na regresivní typ věkové struktury obyvatelstva. Popis a vysvětlení jednotlivých „zářezů“ a „výstupků“ ve věkové pyramidě je uveden přímo v grafu.

V rámci Středočeského kraje jsou jasně nejstarší okresy Kolín a Kutná Hora, kde jsou hodnoty indexu stáří v roce 2004 vyšší než 100 (104,8 resp.102,8). Při pohledu do menších územních celků zjistíme, že nejstaršími oblastmi kraje jsou Poděbradsko, Kolínsko a Čáslavsko na východě kraje a Voticko spolu s Vlašimskem na jihu benešovského okresu. Jedná se o periferní oblasti vykazující nadprůměrnou zaměstnanost v zemědělství či podprůměrné mzdy a v případě východní oblasti kraje také vysokou míru nezaměstnanosti.

Nejmladší obyvatelstvo žije v okresech v zázemí Prahy – Praha-východ a Praha-západ a v okrese Mělník, kde se index stáří pohybuje pod hodnotou 90. Konkrétně se jedná o oblasti Černošicka, Říčanska a Neratovicka, které zaznamenávají výrazné přírůstky obyvatel migrací a Neratovicko dokonce v některých letech i přirozenou měnou. Specifickým případem je správní obvod Lysá nad Labem, která se úplně vymyká charakteristikám věkové struktury kraje. Index stáří zde činí pouze 69,1 a jako jediný správní obvod zaznamenává v celém sledovaném období nárůst počtu obyvatel přirozenou měnou (kromě úbytku 9 osob v roce 2001). Příznivou demografickou situaci zde ovlivňuje masivní vlna přistěhovalých do obce Milovice. Cenově výhodná nabídka rekonstruovaných i nových bytů v areálu bývalých kasáren sem láká především mladé lidi, kteří zde pak zakládají rodiny.

Struktura obyvatelstva podle vzdělání se zjišťuje při sčítání lidu, domů a bytů. Úroveň vzdělání udává nejvyšší ukončený stupeň školního vzdělání obyvatelstva staršího 15 let. Vzdělanostní struktura je zařazena do kapitoly o demografickém vývoji, protože se jedná o charakteristiku vztahující se k obyvatelstvu. Často je však úroveň vzdělanosti využívána jako ukazatel sociálního statusu, protože bývá silně provázána s dalšími sociálními a ekonomickými charakteristikami.

Ačkoli úroveň vzdělání ve Středočeském kraji mezi jednotlivými sčítáními průběžně roste (což je celospolečenský trend), pohybuje se stále na nižší úrovni než v rámci celé republiky. Středočeský kraj vykazuje nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných a středoškoláků s maturitou, zatímco podíl obyvatel bez maturity je vyšší než v republice. Úroveň vzdělanosti je vyšší v obcích s větším počtem obyvatel, platí tedy, že s narůstajícím počtem obyvatel obcí se zvyšuje vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Nejmenší obce vykazují nejvyšší podíl obyvatel pouze se základním vzděláním, zatímco zastoupení vysokoškoláků je nejvyšší v největších městech. Výjimku tvoří město Kladno, kde je úroveň vzdělanosti nižší než v menších městech vzhledem k horší socioekonomické situaci.

Nejvzdělanější obyvatelstvo žije v těsném zázemí Prahy v okresech Praha-západ a Praha-východ, což je významně ovlivněno migrací. V rámci suburbanizačního procesu se do zázemí Prahy stěhuje pražské obyvatelstvo, přičemž se jedná především o osoby s vyšším sociálním statusem – o osoby majetnější a vzdělanější. Struktura migrantů podle úrovně vzdělanosti se liší od struktury vzdělanosti tamního bydlícího obyvatelstva. Výsledkem je výrazný nárůst úrovně vzdělanosti v 90. letech v těsném zázemí Prahy, přičemž okresy Praha-západ a Praha-východ se řadí na 4. a 9. místo v podílu vysokoškoláků v populaci v roce 2001 ve srovnání s ostatními okresy republiky. Jednoznačně nejvyšší růst vzdělanostní úrovně zaznamenávají oblasti jižně od Prahy v černošickém a říčanském obvodě, což jsou oblasti, kde zároveň dochází k největšímu nárůstu počtu obyvatel. Problém nastává při hodnocení tohoto růstu vzdělanosti v zázemí Prahy. Na první pohled pozitivní proces může být pouze průvodním jevem sociální polarizace, ke které v zázemí dochází. Vedle původních obyvatel s celkově nižší úrovní vzdělanosti si často separovaně staví nové domy majetnější a vzdělanější obyvatelstvo.

Naopak nejnižší úroveň vzdělání vykazuje okres Rakovník, kde je nejmenší zastoupení jak vysokoškoláků, tak středoškoláků s maturitou.

Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu se zjišťuje při sčítání lidu, domů a bytů. Všeobecným trendem je posouvání uzavření sňatku do pozdějšího věku, což se nejvíce projevilo mezi sčítáními v roce 1991 a 2001. Se změnou politické situace se otevřela celá řada možností pro mladé lidi, kteří většinou chtějí před uzavřením sňatku a založením rodiny vystudovat, cestovat a zahájit vlastní kariéru. Navíc stále více lidí spolu žije nesezdaně (tzv. faktická manželství) a status manželství ztrácí své tradiční postavení. Zároveň se po roce 1989 změnil postoj k rozvodům, které se staly společensky přijatelnější.

Projevem tohoto trendu je postupný nárůst podílu svobodných a rozvedených ve společnosti, zatímco zastoupení vdaných a ženatých se snižuje. Zatímco v roce 1980 bylo ve Středočeském kraji 70 % mužů (starších 15 let) ženatých, v roce 2001 to bylo jen 58 %. Naopak podíl rozvedených mužů se zdvojnásobil ze 4,1 % na 8,4 %. U žen můžeme zaznamenat podobný nárůst, konkrétně bylo v roce 2001 asi 55 % vdaných, 19 % svobodných, 9,5 % rozvedených žen a významnou položku tvoří ženy ovdovělé – 16 % (oproti 3 % mužů).

Ve srovnání s celorepublikovou situací vykazuje Středočeský kraj vyšší podíl vdaných a ženatých osob. Příčinou vyššího zastoupení osob v manželství ve Středočeském kraji může být migrace, která ovlivňuje prakticky všechny složky demografické, sociální a ekonomické struktury kraje. Přistěhovalí jsou ve velké míře lidé jdoucí do kraje za bydlením a založením rodiny. Naopak rozvedených je ve Středočeském kraji nepatrně méně než činí průměr za republiku.

Pravidlem, které platí v případě struktury obyvatelstva podle rodinného stavu, je závislost zastoupení jednotlivých skupin na velikosti obce. Se stoupající velikostí obce významně roste podíl rozvedených a klesá podíl vdaných/ženatých a ovdovělých. Města se vyznačují vyšší mírou sociálně-patologických jevů, mezi něž můžeme zařadit i míru rozvodovosti. Na rozdíl od venkovských oblastí upouštějí lidé ve městech ve větší míře od tradičních hodnot jako je manželství a rodina, což se projevuje právě ve zvýšené míře rozvodovosti a vyšším počtu faktických manželství.

Ve skutečném manželství žilo k datu sčítání 2001 ve Středočeském kraji zhruba 266,5 tisíc mužů a žen, zatímco ve faktických manželstvích téměř 13 tisíc. Dá se očekávat, že se v budoucnu bude tento poměr měnit v neprospěch manželství.