3.1 Počet obyvatel

3.1 Počet obyvatel

Ve Středočeském kraji žilo ke konci roku 2004 celkem 1 144 071 obyvatel, což představuje 11,2 % obyvatel Česka. Podíl Středočeského kraje na obyvatelstvu republiky se od počátku sledovaného období zvyšuje – na začátku roku 2000 dosahoval hodnoty 10,8 %. Důvodem je neustálý výrazný růst počtu obyvatel, přičemž Středočeský kraj je jediný mezi všemi kraji republiky, kde k tak velkému nárůstu dochází. Do roku 1996 docházelo ve Středočeském kraji k celkovému úbytku počtu obyvatel, na čemž měl hlavní podíl úbytek přirozenou měnou. Od roku 1997 obyvatelstvo postupně přibývá. Důvodem je přírůstek stěhováním, ke kterému dochází již od roku 1992 a který je ve srovnání s ostatními kraji výrazně nejvyšší. Ve sledovaném období 2000-2004 se přírůstek stěhováním zvýšil zhruba o polovinu (z 5,9 na 8,4 promile) a ovlivňuje i přirozenou měnu obyvatel. Díky struktuře přistěhovalých, kteří jsou většinou mladší a zakládají v kraji své rodiny, se postupně snižuje úbytek přirozenou měnou (z -2,6 na -1,1 promile). Výsledkem je více než zdvojnásobení celkového přírůstku z 3,3 promile v roce 2000 na 7,3 promile v roce 2004. Mezi roky 2000 a 2004 přibylo v kraji téměř 22,5 tisíc obyvatel.

Počtem obyvatel stojí Středočeský kraj na 3. místě za krajem Moravskoslezským a Prahou. Rozlohou je Středočeský kraj jednoznačně největší, čemuž odpovídá nízká hustota zalidnění pohybující se pod republikovým průměrem. Nejvyšší hustoty zalidnění dosahují oblasti Kladenska a Neratovicka, nejnižší naopak venkovské oblasti Voticka a Sedlčanska.

Největšími okresy z hlediska počtu obyvatel jsou Kladno, Mladá Boleslav a Příbram vykazující v celém sledovaném období více než 100 tisíc obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je však u těchto tří okresů zásadně odlišný. V ekonomicky silném regionu Mladé Boleslavi začalo v posledních dvou letech obyvatelstvo přibývat, v restrukturalizující se oblasti Kladenska počet obyvatel ve sledovaném pětiletém období stagnuje a na strukturálně postiženém a periferním Příbramsku obyvatelstvo postupně ubývá.

Hranici 100 tisíc obyvatel překročil v roce 2003 a 2004 také okres Praha-východ, kde spolu s druhým metropolitním okresem Praha-západ dochází k největšímu růstu počtu obyvatel. Do zázemí hlavního města směřují migrační proudy obyvatel především z Prahy hledající zde kvalitnější bydlení v příjemnějším prostředí s dobrou dostupností a nabídkou práce a služeb v blízkém hlavním městě. Proces, při kterém dochází ke stěhování lidí na okraj města a k masivní výstavbě především rodinných domů, se nazývá suburbanizace a je hlavním procesem ovlivňujícím počet obyvatel ve Středočeském kraji. S tak výraznými projevy procesu suburbanizace jako v pražském zázemí se nesetkáme v žádném jiném českém městě. Z celkového přírůstku 22,5 tisíce lidí v kraji mezi lety 2000 a 2004 přibylo přes 17 tisíc právě v nejtěsnějším zázemí Prahy – v okresech Praha-západ (9 457 osob) a Praha-východ (7 653). Migrace zde výrazně ovlivňuje i přirozenou měnu obyvatel – nízký úbytek přirozenou měnou se v těchto okresech přeměnil v posledním sledovaném roce 2004 dokonce na přírůstek.

V širším zázemí Prahy se suburbanizační proces nejvýrazněji projevil ještě v okrese Beroun, kde přibylo ve sledovaném pětiletém období 1 859 lidí. Specifickým případem je okres Nymburk, kde počet obyvatel vzrostl o více než 2 tisíce osob. Na tomto nárůstu se však podílela prakticky pouze jedna obec – Milovice, kde přibylo mezi lety 2000 a 2004 celkem 1800 osob. V Milovicích dochází na jedné straně k rekonstrukcím stávajících bytových domů po sovětských vojácích v bývalém vojenském prostoru a na straně druhé k realizaci nové bytové výstavby. Levnější bydlení a poměrně dobrá dostupnost Prahy a jiných měst láká především mladé lidi. Tak vysoký přírůstek obyvatelstva a s ním spojená změna demografické struktury v podobě omlazení obyvatelstva a nárůstu dětské složky s sebou nese ale i problémy a činí nároky na vybavenost obce (např. kapacita mateřských škol).

Nejméně obyvatel žije v okrese Rakovník, kde počet obyvatel pozvolna roste. Po něm následuje okres Kutná Hora, který je spolu s již zmiňovanou Příbramí okresem s celkovým úbytkem počtu obyvatel mezi lety 2000 a 2004. Tyto dva okresy vykazují nejnižší přírůstky migrací a vysoké úbytky přirozenou měnou v rámci kraje.

Odhady budoucího vývoje velikosti a demografické struktury určité sledované populace či jejích částí se nazývají populační projekce. Projekci obyvatelstva Středočeského kraje do roku 2050 ukazuje tabulka 3.1.3. Základním údajem pro výpočet byly počty obyvatel podle pohlaví a jednotek věku v kraji vybilancované k 31. 12. 2002 (práh projekce). Parametry plodnosti (specifické plodnosti žen) a úmrtnosti (koeficienty dožití) byly stanoveny na základě analýzy populačního vývoje podle tříletých průměrů za roky 2000-2002. K výpočtu projekce byla použita komponentní metoda, která umožňuje na základě věkové struktury podle pohlaví a údajích o řádu vymírání (vyjádřenému úmrtnostní tabulkou) a řádu rození (vyjádřenému specifickými mírami plodnosti) vypočítat nejen počet, ale i budoucí věkovou strukturu populace. Metoda je založena na principu posouvání věkových skupin, tj. jejich zmenšování vlivem úmrtnosti a doplňování na základě předpokládané intenzity plodnosti. Předkládaná projekce je vypočítána bez vlivu vnitřní i zahraniční migrace (z důvodu její obtížné předpovídatelnosti) a ukazuje tedy na hypotetický vývoj počtu a složení obyvatelstva kraje, ovlivněný pouze přirozenou měnou obyvatel.

Vzhledem ke skutečnosti, že předkládaná projekce obyvatelstva do roku 2050 ve Středočeském kraji neuvažuje vliv migrace, dá se předpokládat, že se skutečný populační vývoj bude od této projekce odchylovat. U Středočeského kraje bude patrně ve srovnání s ostatními kraji tato odchylka nejmarkantnější, protože právě v tomto kraji hraje migrace rozhodující roli při změnách počtu obyvatel. Již při srovnání skutečného a předpokládaného stavu počtu obyvatel v roce 2004 v tabulce 3.1.2 je tato skutečnost patrná.

Pokud budeme brát v úvahu pouze změnu počtu obyvatel přirozenou měnou, bude obyvatelstvo ve Středočeském kraji po celé projektované období ubývat. Důvodem je úroveň úhrnné plodnosti, která by se po celé období měla pohybovat pod hranicí 2,1, což je hodnota, při níž dochází k prosté reprodukci obyvatelstva (tzn. že rodiče jsou nahrazováni dětmi). Úhrnná plodnost vyjadřuje počet dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního období, kdyby po celé její reprodukční období zůstala plodnost stejná jako v daném roce. Silný pokles hodnoty úhrnné plodnosti z počátku 90. let byl sice zastaven a nahrazen pozvolným nárůstem, který je předpokládán i v příštích 50 letech, stále ještě to však dlouho nebude stačit na otočení trendu poklesu populace. Pokles počtu dětí narozených jedné ženě byl na počátku 90. let dán změnou politické, ekonomické a sociální situace, kdy se mladí lidé s otevřením nových možností zaměřili více na cestování, studium, práci a zakládání vlastní rodiny ustoupilo osobní seberealizaci. Tzv. druhý demografický přechod, který nastoupil na počátku 90. let, s sebou nesl významné změny v demografickém chování lidí projevující se ve změnách celé řady demografických ukazatelů (viz podkapitola 3.3).

Z hlediska věkové struktury se předpokládá snižující se počet lidí v produktivním a předproduktivním věku a zvyšující se počet starých lidí nad 65 let. To bude mít za následek postupný pokles porodnosti a nárůst úmrtnosti a přirozený úbytek tak bude čím dál větší. Ukazatel, jehož vývoj lze hodnotit pozitivně, je naděje dožití, která se bude v příštích letech zvyšovat. Přispěje tím ale také k nárůstu podílu starého obyvatelstva v populaci, který by se měl zvýšit ze současných 14 % na 32 % v roce 2050. V roce 2050 by měly mít ženy při narození naději dožití přes 84 let a muži téměř 79 let oproti dnešním 78,4 resp. 72 let.

Je patrné, že podle předkládané projekce se očekává negativní populační vývoj vyznačující se úbytkem počtu obyvatel a výrazným stárnutím populace. Nadějí pro Středočeský kraj je již zmiňovaná vysoká úroveň migračního salda, která do projekce není zahrnutá. Do kraje přichází především mladší lidé v produktivním věku a pozitivně tak ovlivňují především porodnost a věkovou strukturu obyvatelstva.