2.3 Územně správní vývoj

2.3 Územně správní vývoj

Z územního hlediska je kraj, dle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, tvořen dvanácti okresy. Pouze deset z nich má okresní města – okresy Praha-východ a Praha-západ okresní města nemají, jako administrativní centrum těmto okresům sloužilo hlavní město Praha. Významnou, a do určité míry i negativní a problémovou, specifikou kraje v regionálním systému je absence krajského města. Krajský úřad Středočeského kraje sídlí také v hlavním městě Praze, Praha je však samostatným krajem, Středočeským krajem zcela obklopeným.

Rozlohou je největší okres Příbram (15 % rozlohy kraje), nejmenším okresem je pak Praha-východ (5 % rozlohy kraje). Nejlidnatějším okresem je okres Kladno, kde k 31. 12. 2004 žilo 150 209 obyvatel, tj. 13 % z celkového počtu obyvatel kraje, nejmenším okresem je Rakovník, kde k tomuto datu žilo celkem 54 351 obyvatel, to je jen necelých 5 % počtu obyvatel v kraji.

Z veřejně správního hlediska došlo v posledních letech ve vymezení i členění kraje k významným změnám. Středočeský kraj jako vyšší územně samosprávný celek vznikl v roce 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ze dne 3. prosince 1997, o vytvoření vyšších územně samosprávných celků. Okresní úřady, vykonávající na území okresů státní správu, ukončily svou činnost k 31. prosinci 2002. Jejich kompetence byly převedeny především na obce s rozšířenou působností, které byly stanoveny k 1. lednu 2003 zákonem č. 314/2002 Sb. a částečně také na krajské úřady a další správní úřady.

Od 1. 1. 2003 působí na území Středočeského kraje celkem 26 obcí s rozšířenou působností. Obcemi s rozšířenou působností se ve Středočeském kraji staly: Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim a Votice.

Rozlohou největším správním obvodem je Příbram, ale z hlediska počtu obyvatel je jednoznačně největší správní obvod Kladna. Druhým největším správním obvodem co do počtu obyvatel je Mladá Boleslav, která také spravuje největší počet obcí. Naproti tomu rozlohou je nejmenší správní obvod Neratovice, počtem obyvatel je nejmenší správní obvod Votice, který má současně i nejnižší hustotu zalidnění. Nejméně obcí je v působnosti správního obvodu obce s rozšířenou působnost Lysá nad Labem, kde je obvod tvořen pouze devíti obcemi a tento obvod je současně svou rozlohou druhým nejmenším správním obvodem z celého kraje. Určitou zvláštností je správní obvod Černošice, který s výjimkou jedné obce zahrnuje všechny obce na území okresu Praha-západ.