STĚHOVÁNÍ

Stěhováním se obecně rozumí prostorové přemísťování osob přes administrativní hranice územní jednotky, spojené se změnou trvalého bydliště či (u cizinců) místa dlouhodobého pobytu, a to buď na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranice ČR (zahraniční stěhování). Statistika vnitřního stěhování byla zavedena v roce 1949, první výsledky jsou k dispozici za rok 1950. Demografická statistika ČR pokládá tedy za vnitřní stěhování změnu trvalého bydliště mezi obcemi v rámci okresu, stěhování mezi okresy v rámci kraje a stěhování mezikrajské.
Synonymem výrazu "stěhování" je v praxi termín "migrace", ten však v přesném smyslu slova je širším pojmem, protože zahrnuje i dojížďku do zaměstnání nebo za studiem, kterou intercenzální demografická statistika nesleduje.
V rámci této publikace, zaměřené hlavně na stěhování hl. m. Prahy, je do případů vnitřního stěhování zahrnuto i stěhování mezi nejmenšími základními sídelními jednotkami (urbanistickými obvody) hl. m. Prahy (vnitropražské stěhování) agregované do stěhování mezi městskými částmi. Změna trvalého bydliště uvnitř urbanistického obvodu hl. m. Prahy se za stěhování nepovažuje (stejně tak v případě změny trvalého bydliště v rámci obce v ČR). Do úrovně urbanistických obvodů jsou změny pobytu evidovány od roku 1970.
ČSÚ sleduje počet případů stěhování, nikoliv tedy počet stěhujících se. Samozřejmě se může jedna osoba stěhovat dvakrát nebo vícekrát ročně a údaje tak mohou být duplicitní. V souvislosti s obecně nízkou migrační mobilitou v České republice se však v těchto případech jedná o zanedbatelné procento. V textu a tabulkách tedy místo metodicky správnějšího termínu “případy stěhování“ užíváme termínu vystěhovalí nebo přistěhovalí.
Veškeré zde zveřejňované údaje o stěhování (obecně i o sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, potratovosti a úmrtnosti) se tedy týkají obyvatel, kteří se hlásí na popisovaném území nejen k trvalému pobytu, a to bez ohledu na státní občanství. Od r. 2001 došlo totiž k významné změně okruhu osob, kterých se demografická statistika týká. Údaje kromě českých občanů s trvalým pobytem v ČR zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů, kteří v ČR pobývají déle než rok (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, se údaje týkají i občanů zemí EU s přechodným pobytem na území Prahy a občanů třetích zemí (tj. mimo země EU) s pobytem dlouhodobým.
Data o stěhování občanů ČR byla v letech 2001–2004 získávána zpracováním statistických hlášení o stěhování (Obyv 5-12), přičemž vykazující zpravodajskou jednotkou byly ohlašovny pobytu v obci, do které se občan přistěhoval, pro cizince byl zpravodajskou jednotkou příslušný okresní orgán Cizinecké a pohraniční policie. Od roku 2005 je zdrojem již elektronických dat o stěhování Informační systém evidence obyvatel (ISEO, Ministerstvo vnitra), a to podle zákona 133/2000 Sb. o evidenci obyvatelstva.
Samotná migrace je určena datem stěhování, předchozím a novým bydlištěm, do roku 2004 byl u občanů ČR zjišťován také důvod migrace a vzdělání migrantů. Důvody stěhování byly zjišťovány pouze v případě stěhování uvnitř republiky. Pro účely vlastní demografické statistiky jsou migranti dále charakterizováni věkem, rodinným stavem, státním občanstvím.
Data o stěhování cizinců byla v celém sledovaném období 2001 - 2007 poskytována elektronicky Ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie ČR (MV), které vede evidenci pohybu cizinců, ale již bez některých položek, které byly původně na výkaze ČSÚ (Obyv 5-12) do roku 2000 včetně.

Některé pojmy:


Obrat stěhování (někdy hrubá migrace) je úhrnem přistěhovalých a vystěhovalých za stanovenou územní jednotku a období, zpravidla za kalendářní rok. Za kraj je tedy obratem migrace součet přistěhovalých do kraje a vystěhovalých z kraje, obdobně pak za okres nebo obec.

Saldo migrace (někdy čistá migrace) je naopak rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými v rámci územní jednotky a období, zpravidla za kalendářní rok. Charakterizuje tedy přírůstek (úbytek) stěhováním.

Je-li počet případu přistěhování vyšší než počet případů vystěhování za stejné období v daném území, jde o migrační přírůstek, zisk (kladné migrační saldo). Naopak je-li počet případů vystěhování vyšší než počet případů přistěhování, jedná se o migrační úbytek, ztrátu (záporné migrační saldo).

Index efektivnosti vyjadřuje poměr salda migrace k obratu stěhování.

Objem stěhování je počet případů stěhování uvnitř daného územního celku. Je důležité rozlišovat, zda jde o stěhování vnitřní (nezapočítává se stěhování přes hranice územního celku) nebo o stěhování celkem (do něhož se započítává veškeré stěhování v územním celku, tedy i přes jeho hranice). Za ČR je objemem vnitřního stěhování součet případů stěhování mezi všemi obcemi ČR (včetně stěhování mezi kraji a mezi okresy),
Objem stěhování celkem je za ČR součet objemu vnitřního stěhování a obratu stěhování za ČR. Do objemu stěhování celkem za ČR jsou tak zahrnuti i přistěhovalí do ČR a vystěhovalí z ČR. Obdobně za kraj nebo za okres se do objemu vnitřního stěhování započítává součet případů stěhování mezi obcemi v kraji (v okrese), do objemu stěhování celkem se započítávají i případy stěhování přes hranice kraje (okresu). Za obec (zde s výjimkou Prahy) ukazatel "objem vnitřního stěhování" nemá smysl, protože by musel vyjadřovat počet případů stěhování uvnitř obce – tyto se však statisticky nesledují. Ukazatel "objem stěhování celkem" za obec je totožný s ukazatelem "obrat stěhování". Podobně je tomu také u urbanistických obvodů Prahy – uvnitř urbanistického obvodu se případy stěhování nesledují.

Cizinec - dle ustanovení zákona o pobytu cizinců:

Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie (§1, zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR). Jinak řečeno, za cizince jsou v České republice považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvími, z nichž žádné není státním občanstvím ČR.
Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale.

Lze rozeznat několik kategorií cizinců pobývajících v ČR, přičemž základním dělícím prvkem je to, zda jde o občany zemí EU nebo nikoliv. Níže uvádíme základní přehled kategorií cizinců:

Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska (zkráceně „občané zemí EU“) a jejich rodinní příslušníci:
registrovaní bez povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu
s povolením k přechodnému pobytu
s povolení k trvalému pobytu

Občané zemí mimo EU (zkráceně „občané třetích zemí“):
pobývající v ČR krátkodobě (obecně do 90 dnů) bez víz
pobývající v ČR na základě krátkodobých víz do 90 dnů
pobývající v ČR na základě víz nad 90 dní (maximální platnost tohoto víza je 1 rok)
s povolením k dlouhodobému pobytu
s povolením k trvalému pobytu
cizinci s platným azylem

Cizinci bez ohledu na hranice EU:
registrovaní žadatelé o azyl
cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany
nelegálně pobývající cizinci v ČR

Policie může z důvodů stanovených zákonem nevydat cizinci vízum k pobytu (přechodnému i trvalému). Důvody pro neudělení víza nebo jiného povolení k pobytu (přechodnému i trvalému) jsou vymezeny již výše citovanými zákony.


Zahraniční migrace:
Zahraniční stěhování je změna trvalého pobytu do ciziny nebo z ciziny. Nezáleží na tom, zda jde o občana ČR nebo cizince.
Údaje týkající se zahraniční migrace cizinců zohledňují cizince, kteří se během uvedeného období (např. během jednoho roku) do Prahy přistěhovali, příp. z Prahy vystěhovali. Tyto údaje zobrazují pohyb cizinců, nikoli stavy, tj. celkové počty cizinců s povoleným pobytem na území ČR k určitému datu. Data o migraci cizinců v Praze zahrnují migraci registrovaných cizinců jak ze zahraničí, tak z ostatních částí ČR. Od roku 2001 jsou do migrace započteni také zahraniční studenti.


Další poznámky:

Počet obyvatel
Základní údaje o počtu a složení obyvatelstva jsou získávány ze sčítání lidu, domů a bytů, na něž navazují každoroční statistické bilance dat o narození, sňatcích, rozvodech, úmrtí a stěhování. Od roku 2005 je zdrojem dat o stěhování Cizinecký informační systém (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie) a Informační systém evidence obyvatel (Ministerstvo vnitra ČR), do roku 2005 to byla Hlášení o stěhování (Obyv 5-12).
Údaje o počtu obyvatel se týkají obyvatel s trvalým bydlištěm na uvedeném území (bez ohledu na státní příslušnost). Od roku 2001 v návaznosti na Sčítání lidu, domů a bytů 2001 jsou započteni cizinci s přiznaným azylem, cizinci s vízy nad 90 dní, kteří v ČR pobývají déle než jeden rok, a od 1. 5. 2004 i občané zemí EU s přechodným pobytem a občané třetích zemí s dlouhodobým pobytem na území ČR (v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců).

Střední stav obyvatel - vyjadřuje počet obyvatel daného území bilancovaný k 1. 7. sledovaného roku.

Data se vždy vztahují k územnímu a administrativnímu vymezení v daném roce, nejsou tedy přepočtena na současnou územní strukturu.