6.3 Cizinci v Praze (Praha celkem i městské části)

6.3 Cizinci v Praze (Praha celkem i městské části)
vývoj počtu cizinců v Praze i městských částech, migrace cizinců, další charakteristiky cizinců a návaznost na migrační pohyby

Migrační přírůstky se nejvýrazněji odrážejí v nárůstu počtu cizích státních příslušníků v hlavním městě. Praha patří mezi kraje s nejvyšším počtem cizinců v České republice. Tato situace je dána především jejím postavením v rámci sídelního systému, je hlavním městem státu. Dále se zde cizinci koncentrují především z ekonomických důvodů – Praha je centrem pracovních příležitostí nejen pro české občany. Vzdělanostní struktura pražské populace v ekonomicky aktivním věku je charakteristická vysokým zastoupením vysokoškolsky i středoškolsky vzdělaných. Nároky pracovního trhu na méně kvalifikované zaměstnance jsou v Praze ze značné části kryty právě cizinci. Z hlediska pracovního uplatnění, je ovšem možné rozlišit v zásadě dva druhy cizinců. Jednak jsou to ti, teří pracují v profesích méně náročných na kvalifikaci (zejména manuální práce) a jednak manažeři zahraničních firem a další odborní pracovníci podniků, kde zastávají významnější a lépe placené pozice. Pro Prahu zvláště v posledních letech jsou cizinci jako součást populace velmi významní. Jejich počet narůstá a lze říci, že pokud jde o strukturu pražského obyvatelstva především z hlediska věku, ale i z hlediska socioekonomických parametrů promítajících se mimo jiné i na pracovním trhu, mají pozitivní vliv.

Tabulka 6.3.1
Stavy obyvatel podle občanství



Cizinci v Praze v roce 2007 tvoří více než desetinu obyvatel (10,7 %). Toto zastoupení převyšuje výrazně celorepublikový průměr (kolem 3 %) i hodnoty ve všech krajích. Pražští cizinci v roce 2007 představovali třetinu všech cizinců, kteří byli v celé ČR. Od roku 2001 do roku 2007 se jejich počet zvýšil o více než 100 %. Naproti tomu se počet obyvatel Prahy s českým občanstvím od roku 2003 trvale snižuje a tím se i urychluje růst zastoupení cizinců v pražské populaci.
Tento nárůst vyplývá prakticky výhradně z migrace. Migrační přírůstek u cizích státních příslušníků v roce 2007 byl o více než 75 % vyšší než dosud nejvyšší z roku 2005. Růst výše migračního salda cizinců v Praze není rovnoměrný, ale naopak meziročně značně kolísá. Do určité míry je to dáno i určitýmu nepřesnostmi v evidenci jejich pohybu, ale poměrně příkře rostoucí tendence je zřejmá.

Tabulka 6.3.2
Migrace a přirozená měna cizích státních příslušníků



Pokud jde o přirozenou měnu cizinců, jsou počty narozených a zemřelých nízké. Pod úrovní české populace jsou i relativní ukazatele porodnosti a úmrtnosti. Ovšem výrazně nízké jsou zejména počty zemřelých, takže výsledkem jsou relativně vysoké přirozené přírůstky. U obyvatel s občanstvím ČR byly v Praze do roku 2006 zaznamenávány úbytky obyvatel přirozenou měnou a v roce 2007 představoval přírůstek cizinců 65 % celkového přirozeného přírůstku v Praze. Migrační příliv cizích státních příslušníků tedy ovlivňuje i celkové demografické charakteristiky pražské populace velmi výrazně.
Ve věkovém složení v populaci cizinců jednoznačně dominují osoby v produktivním věku. Pokud porovnáme věkovou strukturu občanů ČR bydlících v Praze a cizích státních příslušníků, kteří jsou v Praze hlášeni, je zřejmé, že produktivní složka je u cizinců zastoupena výrazně více. Je to cca 90 % ze všech cizinců. Naproti tomu výrazně nižší je zastoupení dětí do 15 let. Lze však předpokládat, že v budoucnu se bude zřejmě podíl dětské složky cizinců zvyšovat, protože je možné, že část mladých cizinců zde setrvá a založí rodinu. Výrazně nižší je i podíl osob v poproduktivním věku. U této věkové kategorie není předpoklad, že by v nadcházejících letech významně početně rostla.
Věkové složení cizinců je velmi podobné věkovému složení migračního salda cizinců, produktivní složka (15-64 let) v obou případech představuje cca 90% z celkového počtu. Od roku 2002 je kladné saldo migrace zaznamenáváno ve všech věkových skupinách každoročně. Čtyři výjimky v nejstarších věkových kategoriích jsou nepodstatné.

Tabulka 6.3.3
Migrační saldo cizích státních příslušníků podle věku



Většinu salda představují osoby ve věku od 20 do 49 let a to 79 % v úhrnu let 2001 až 2007. Ve věkové skupině 20 – 29 let je od roku 2002 ve všech letech nejvyšší migrační saldo. Ovšem nárůst oproti počátečnímu roku 2002 byl v roce 2007 z uvedených desetiletých věkových skupin od 20 let do 59 let nejnižší. Naopak nejvýrazněji se zvýšil migrační přírůstek osob ve věku 50 – 59 let. Z toho je zřejmé, že o pracovní uplatnění mají stále větší zájem i cizinci staršího produktivního věku. Nejnižší nárůst je naopak u dětí do 14 let. Výrazné zvýšení migračního salda je každoročně zaznamenáváno s určitými výjimkami ve všech věkových skupinách od 15 do 59 let.

Pokud jde o zemi původu cizinců žijících v Praze, je to pestrá škála. V roce 2007 byla zaznamenána migrační aktivita u občanů z více než 120 států a v naprosté většině (95 států) bylo migrační saldo kladné. Trvale nejvíce osob migruje s Prahou s občanstvím ukrajinským. Ukrajinci v roce 2007 představovali téměř 40 % z celého migračního salda cizinců, v úhrnu za celé sledované období to je 43 %. Cizinci se státním občanstvím Ukrajina jsou v Praze nejčetněji zastoupeni a představují více než třetinu ze všech cizinců hlášených v Praze, v roce 2007 to bylo 36 % ze všech cizinců v Praze a jejich podíl je zde vůbec nejvyšší ze všech krajů, žije zde 37 % ze všech Ukrajinců v ČR.
Až do roku 2005 bylo nejvyšší migrační saldo u občanů Slovenské republiky, ale po celé sledované období migrace občanů Slovenska s Prahou klesá (poklesly jak počty přistěhovalých, tak vystěhovalých) a v letech 2006 i 2007 byl vyšší migrační přírůstek u občanů Ruska a v roce 2006 i u občanů Vietnamu. Za celé sledované období však bylo u občanů Slovenské republiky druhé nejvyšší saldo migrace a představovalo více než desetinu migračního salda cizinců. Občané Slovenska jsou stále druhými nejčetnějšími cizinci registrovanými v Praze a v roce 2007 představovali 14 % ze všech pražských cizinců, což byla více než čtvrtina (27 %) ze všech Slováků v ČR.
Zcela výrazně vzrostlo migrační saldo občanů Ruska, kteří mají od roku 2006 druhé nejvyšší migrační saldo. V roce 2007 byli Rusové třetí nejpočetněji zastoupenou skupinou cizinců v Praze, představovali 10 % ze všech cizinců a byla to více než polovina (56 %) ze všech Rusů v ČR.

Tabulka 6.3.4
Migrační saldo cizích státních příslušníků - vybrané státní příslušnosti



Migrační přírůstky měly v zásadě rostoucí tendenci u všech sedmi nejčastějších občanství. V roce 2007 bylo vyšší migrační saldo u občanů Kazachstánu (488 osob) než u občanů Číny. Migrační saldo převyšující 400 osob bylo v roce 2007 ještě u občanů Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Republiky Uzbekistán.
V rozdělení do 57 městských částí byly za období 2002 – 2007 u cizích státních příslušníků použity údaje pouze za migraci mimopražskou (tedy migraci s ostatními částmi ČR a s cizinou). Evidence migračních pohybů cizinců uvnitř hlavního města je zatížena značným procentem nepřesností.
V mimopražské migraci bylo ve sledovaném období ve všech městských částech kladné migrační saldo. Naproti tomu u občanů ČR bylo ve většině velkých centrálních městských částí úhrnné saldo migrace záporné, kladné bylo u většiny městských částí s nižším počtem obyvatel ležících na okraji hlavního města. Cizinci migrací posílili tedy ve všech částech Prahy. V městských částech zahrnujících centrum města (MČ Praha 1, MČ Praha 2) a starší sídlištní komplexy (MČ Praha 11, MČ Praha 12) byly úbytky českých občanů migrací v přepočtu na 1000 obyvatel nejvyšší, ale migrační přírůstky cizinců zde i v relativním přepočtu byly poměrně značné.

Kartogram 6.3.1
Saldo mimopražské migrace cizích státních příslušníků na 1000 obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v letech 2002 až 2007


Relativní míra migračního přírůstku cizinců je nejvyšší v městských částech s nižším počtem obyvatel. Za sledované období bylo nejvyšší kladné saldo mimopražské migrace v MČ Praha-Přední Kopanina, kde migrační saldo 2002 – 2007 bylo 365 cizinců na 1000 obyvatel. Migrační saldo větší než 200 cizinců na 1000 obyvatel dosáhly městské části Praha-Řeporyje, Libuš, Dolní Měcholupy, Běchovice, Štěrboholy, Troja a Nebušice. Naproti tomu nejnižší relativní migrační přírůstky (pod 30 cizinců na 1 000 obyvatel) byly zaznamenány v pěti městských částech (Praha Benice, Lochkov, Slivenec, Velká Chuchle a Klánovice).
Počet cizinců v celém hlavním narůstá a děje se tak i ve všech městských částech. Migrační pohyby k tomu přispívají hlavní měrou. Stavy cizinců podle 22 správních obvodů jsou publikovány od roku 2005.

Tabulka 6.3.5
Cizinci podle 22 správních obvodů 2005 – 2007


1) v roce 2007 je zohledněna změna, kdy od 1. listopadu 2007 namísto MČ Praha 19 vykonává pro MČ Praha-Čakovice přenesenou působnost MČ Praha 18

V celém hlavním městě v roce 2007 tvořili cizí státní příslušníci již více než 10 % populace. Nárůst v posledních letech činil 3 procentní body. Jsou ovšem části Prahy, kde se tento podíl blíží až ke čtvrtině obyvatel. Nárůst celkového počtu cizinců se blíží ve srovnání s rokem 2005 k 50 % a v některých správních obvodech je tento trvalý růst ještě vyšší. Tato situace je spojená především s migrací. Zatím hlavní část migrujících cizinců představují ti, kteří přicházejí do ČR za momentální pracovní příležitostí. Podíl cizinců s trvalým pobytem se v posledních třech letech zvýšil, od roku 2005 o 4,6 procentního bodu na 32,9 % ze všech cizinců. V některých správních obvodech Prahy je však tento podíl zvýšený. Ve správním obvodu Praha 11 v roce 2007 to bylo 49 % a ve správním obvodu Praha 13 to bylo 45 % ze všech cizinců. Pokud se populace cizích státních příslušníků v Praze a potažmo v celé ČR stabilizuje, lze v budoucích letech ovšem očekávat i nárůsty obyvatel s cizí státní příslušností přirozenou měnou a také je třeba počítat s naturalizací trvale zde žijících cizinců, jejichž potomci by již mohli mít občanství ČR.