6.2 Dopady migrace na složení pražské populace (Praha celkem i městské části)

6.2 Dopady migrace na složení pražské populace (Praha celkem i městské části)
posuny ve složení podle pohlaví, vliv migračních přírůstků na věkovou strukturu obyvatel v hl. m. Praze i městských částech


Migrační přírůstky a úbytky nemají vliv jen na početní změny populace, ale promítají se i do některých charakteristik složení obyvatel. I zde se velmi markantně odráží zahrnutí cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem. Jejich složení jak podle pohlaví, tak podle věku má svá specifika a ovlivňuje, i když spíše krátkodoběji, strukturu populace.
V migračním saldu v rozdělení podle pohlaví v Praze byly hodnoty dlouhodobě téměř vyrovnané. Výraznější zlom nastal po roce 2001 v souvislosti s plným zahrnutím cizinců s dlouhodobým a přechodným pobytem. Od tohoto roku v přírůstcích ze stěhování zřetelně dominují muži. Ve sledovaném období přibylo v Praze migrací více mužů než žen. Migrací se tedy zejména v posledních letech snižuje vysoká míra feminity pražské populace, která je trvale dána především zvýšeným zastoupením starších věkových kategorií, kde jsou ženy početnější. S tím souvisí i skutečnost, že přirozenou měnou v obdobích převahy zemřelých nad živě narozenými (v Praze až do roku 2005) žen více ubývá (mezi narozenými je kolem 51 % chlapců a mezi zemřelými je kolem 53 % žen) a naopak v době přírůstků přirozenou měnou je vyšší saldo bilance živě narozených a zemřelých mezi muži. Zastoupení žen v pražském obyvatelstvu bylo tradičně nejvyšší ze všech krajů ČR, ale i ze všech jednotlivých okresů. Zatímco žen v ČR celkem na počátku sledovaného období v roce 2001 bylo 51,3 %, v Praze to v tomto roce to bylo 52,6 %. Obdobné zastoupení žen bylo pouze v okrese Brno-město. Do roku 2007 však právě především v důsledku migrace pokleslo zastoupení žen v obyvatelstvu hlavního města na 51,7 %. V okrese Brno město byl v tomto roce již podíl žen vyšší než v Praze (52,2 %) a obdobně vysoké zastoupení žen jako v Praze bylo v několika dalších okresech zahrnujících i velká krajská města (Plzeň-město, Ostrava-město, okresy Hradec Králové, Zlín i Olomouc).
Od roku 2001 se v hl. m. Praze počet mužů celkově zvýšil o více než 6 % a počet žen jen o necelá 3 procenta.

Tabulka 6.2.1
Migrační saldo dle pohlaví a občanství



Saldo migrace v rozdělení podle státní příslušnosti vykazuje zcela diametrální rozdíly mezi občany ČR a cizinci. Zatímco u občanů ČR i ve sledovaném období pokračuje pro Prahu nebývalý trend nastoupený v roce 1998 – každoroční migrační úbytky, přírůstky obyvatel s cizí státní příslušností nebývale narůstají. Negativní migrační saldo občanů ČR trvale roste a v roce 2007 bylo o více než o 100 % vyšší než v roce 2001. Naproti tomu od roku 2002 je každoročně zaznamenáváno vysoké kladné saldo migrace cizinců. I zde je vidět jednoznačně rostoucí trend a přírůstek téměř 30 tisíc cizinců v roce 2007 je téměř 3 krát vyšší než v roce 2002. Migrace má tedy podstatný vliv na zastoupení obyvatel s cizí státní příslušností. V hl. m. Praze se zvýšil podíl cizích státních příslušníků z necelých 6 % v roce 2003 na téměř 11 % ze všech obyvatel v roce 2007. Je to nejvyšší zastoupení ze všech krajů. V roce 2007 žila v Praze třetina všech cizinců pobývajících v ČR.

Zvlášť významné je také složení migračního přírůstku podle věku.
V migračním přírůstku trvale převládají osoby mladšího produktivního věku. Jedním ze stálých prvků migrace je to, že se jí účastní zejména mladší věkové kategorie. Bylo tomu tak již v předchozích obdobích (zejména v osmdesátých letech, kdy byly nejvyšší roční migrační přírůstky), ale v posledních letech je tento jev obzvláště silně patrný. Jde zejména o osoby ve věku 20 – 39 let. Tyto osoby v roce 2007 představovaly 85 % z celého migračního přírůstku. Vůbec nejsilněji zastoupenou věkovou skupinou jsou osoby ve věku 20 – 29 let, které v roce 2007 představovaly nadpoloviční většinu migračního salda. V roce 2006 byl dokonce migrační přírůstek v tomto věku vyšší než celkové migrační saldo. V této věkové skupině jako v jediné také bylo zaznamenáno kladné saldo migrace jak u cizinců tak i u občanů ČR. U všech ostatních věkových kategoriích byly u občanů ČR ve všech sledovaných letech negativní výsledky bilance přistěhovalých a vystěhovalých. Naproti tomu u cizích státních příslušníků byly od roku 2002 až na jednotlivé výjimky (ve věkové skupině 60 – 64 byly v letech 2002, 2003 a 2006 zaznamenány úbytky, které nepřekročily 25 osob) ve všech věkových skupinách po celé sledované období přírůstky obyvatel migrací.
Migrační přírůstky v členění podle věku jsou tedy s výjimkou věkové skupiny 20 – 29 let vázány na migraci cizinců.

Tabulka 6.2.2
Migrační saldo dle věku



U osob 50 letých a starších bylo ve všech letech negativní migrační saldo. Obyvatelé ve věku nad 64 let vykazují poměrně stabilní migrační úbytky. Vývoj ve věkových skupinách 50 – 59 let a 60 – 64 let je nepravidelný. Zde lze jako jednu z příčin označit i průběžné prodlužování věku, jehož dosažení umožňuje pobírání starobních důchodů. U skupiny 50 – 59 let je zřejmé snížení negativního salda a naopak u skupiny 60 – 64 let mírné navýšení. Souvisí to se zvyšujícími se počty vystěhovalých lidí, kteří z Prahy odcházejí zejména po skončení ekonomické aktivity. Má to celý komplex příčin od zvyšování životních nákladů a zejména nákladů na bydlení, po potřebu bydlení v lepším prostředí s dostupnou přírodou a prostorem pro realizaci svých zájmů po ukončení profesní kariéry. Negativní saldo migrace starších osob je spíše záležitostí občanů ČR. U cizinců bylo od roku 2002 trvale kladné saldo migrace i u osob nad 49 let. Zejména ve věkové skupině 50 – 59 let jsou každoročně zaznamenávány poměrně značné přírůstky ze stěhování (v roce 2006 nejnižší, a to 269 osob a v roce 2007 nejvyšší, a to 1 363 osob). U cizinců ve vyšším věku lze spíše hovořit o vyrovnané bilanci přistěhovalých a vystěhovalých, ale kromě roku 2003 bylo i u cizinců ve věku 60 a více let kladné saldo.
Trvale negativní migrační saldo je v Praze zaznamenáváno i u dětí. Také mladé rodiny s dětmi dávají často přednost bydlení především v okolí Prahy, kde je více možností nové bytové výstavby zejména rodinných domů. Migrační úbytky dětí od 0 do 14 let během sledovaného období meziročně kolísají, ale tyto výkyvy jsou dány saldem cizinců v tomto věku. U občanů ČR tyto úbytky trvale narůstají. V roce 2001 byl úbytek dětí do 14 let u občanů ČR -1 154 osob a v roce 2007 to již bylo -2 197 osob. Naproti tomu u cizinců bylo i v této věkové kategorii od roku 2002 každoročně kladné saldo migrace, ale jeho výše byla velmi rozdílná (nejvyšší přírůstek cizinců ve věku 0 – 14 let byl v roce 2007, a to 2 059 osob a nejnižší v roce 2006, a to 174 osob).
Významnější změny ve věkovém složení bývají v posledních letech v Praze spojovány právě hlavně s migrací. Koncentrace pracovních příležitostí i další okolnosti mají totiž značný vliv na zvyšující se počty přistěhovalých cizinců a tím i pozvolný nárůst počtu obyvatel převážně ve věkových skupinách produktivního věku. Na počet obyvatel a jeho věkovou strukturu má samozřejmě vliv i přirozená měna obyvatel včetně stárnutí populací.

Hlavní tendence změn ve věkovém složení obyvatel, k nimž došlo během sledovaného období spočívají zejména ve:

- zmírnění zvyšování až stagnaci průměrného věku obyvatel – zde je vliv migrace zřetelně patrný, jde zejména o migrační odliv osob v ranném důchodovém věku za současného přílivu osob ve věku produktivním, zejména ve věku od 25 do 39 let

- početním poklesu i snižování zastoupení dětské složky populace, které by měly mít za současného růstu porodnosti zcela jiné parametry. Tento pokles je výsledkem migrace rodin s dětmi mimo hlavní město, zejména do zázemí Prahy ve Středočeském kraji

- trvalém významném početním i relativním růstu obyvatel v produktivním věku, který je důsledkem migrace za pracovními příležitostmi. Největší početní přírůstky jsou zaznamenávány ve věkových skupinách mezi 30 a 40 lety a ve věku předdůchodovém

Také změny ve věkové struktuře pražské populace se promítají různě podle městských částí, ale návaznost na migrační pohyby je i zde zřejmá.
V pěti (MČ Praha 1, MČ Praha 2, MČ Praha 8, MČ Praha 11 a MČ Praha 12) ze šesti městských částí, kde za sledované období došlo k negativnímu saldu migrace, je věková struktura populace charakterizovaná především sníženým podílem dětské složky. Pouze ve třech větších městských částech s obdobně nízkým zastoupením dětí do 14 let, a to v MČ Praha 3, MČ Praha 4 a MČ Praha 10 bylo zaznamenáno kladné saldo migrace. Vůbec nejnižší podíl dětí byl v roce 2007 v MČ Praha-Běchovice (7 %), kde je vysoký migrační přírůstek vázán na cizince přebývající ve zdejší ubytovně. V jedné z nejmenších městských částí podle počtu obyvatel (MČ Praha-Nedvězí) byla také jen desetina dětí do 14 let. Naopak v MČ Praha-Petrovice s minimálním migračním úbytkem za období 2001-2007 (-33 osob) byl podíl dětí 14 %. Průměrný věk je v těchto částech spíše vyšší než činí celopražská hodnota, protože spolu se sníženým zastoupením dětí je v těchto městských částech i zvýšený podíl osob nad 65 let. Ve dvou městských částech pokrývající nejužší centrum města se podíl nejstarších vrstev populace snížil a to právě zejména v důsledku odlivu těchto starších věkových skupin na jiná místa v Praze, ale i mimo ni, protože právě zde náklady na bydlení rostou velmi razantně a osoby v důchodovém věku zpravidla vyhledávají levnější lokality.
Velké městské části ležící na rozsáhlých územích rozšířeného centra (některé ovšem zahrnují i některé sídlištní komplexy), které mají relativně nízké kladné celkové migrační saldo se však v základních parametrech věkového složení obyvatel zásadně od městských částí s obdobnou strukturou osídlení neodlišují (jsou to městské části Praha 3, Praha 4, Praha 6, Praha 7, Praha 10, ale i Praha 5). Je zde nízký podíl dětí do 14 let, zvýšené zastoupení nejstarších věkových skupin a relativně nízký podíl osob v produktivním věku.

Kartogram 6.2.1
Migrační saldo na 1000 obyvatel v městských částech hl. m. Prahy v letech 2001 až 2007


V naprosté většině méně zalidněných okrajových částí Prahy spolu se sídlištními městskými částmi s novou bytovou výstavbou (městské části Praha 9, Praha 14, Praha 19, ale i Praha 13) bylo migrační saldo v přepočtu na 1000 obyvatel značně vysoké. To pak ovlivnilo věkové složení obyvatel těchto částí hlavního města. V těchto městských částech je naopak zvýšený podíl dětské složky populace a většinou nízké zastoupení obyvatel v důchodovém věku. Podíl osob ve věku produktivním je průměrný až zvýšený.
Dopady migrace na strukturu populace se projevují spíše v dlouhodobém pohledu. Během sedmiletého období jsou zejména u početnějších populací ve velkých městských částech méně patrné, ale i zde se projevují základní tendence, zvláště nárůst obyvatel v produktivním věku a naopak úbytek zastoupení osob ve věku důchodovém. Pokud by cizinci s dlouhodobým pobytem, kteří tvoří v Praze naprostou většinu migrantů, svůj záměr o pouhé přechodné pracovní uplatnění změnili a stali se relativně stabilnější složkou populace, projevily by se patrně dopady na věkovém složení obyvatel výrazněji.