6.1 Početní změny v pražské populaci, vázanost na migraci

6. Saldo migrace v letech 2001 – 2007


6.1 Početní změny v pražské populaci a jejich vázanost na migraci (Praha celkem i městské části)
vývoj počtu obyvatel hlavního města, vázanost početního růstu pražské populace na migraci, vyhodnocení městských částí z hlediska změn v početním stavu obyvatel

Migrační salda v hl. m. Praze vždy zásadně ovlivňovala početní vývoj populace. Přírůstky obyvatel přirozenou měnou jsou v dlouhodobém pohledu v Praze zaznamenávány jen málokdy. Bylo to v letech po konci druhé světové války až do roku 1956. Od tohoto roku až do roku 1972 byly každoročně v Praze vyšší počty zemřelých obyvatel než živě narozených dětí. Po té od roku 1973 trvaly 7 let do roku 1979 přírůstky obyvatel přirozeným pohybem. Ovšem od roku 1980 až do roku 2005 docházelo opět každoročně k úbytkům obyvatel přirozenou měnou. Vzájemná bilance živě narozených a zemřelých byla v Praze negativní více než čtvrt století. Od roku 2000 se však úbytek obyvatel přirozenou měnou začal mírně snižovat a v roce 2006 byl po 27 letech zaznamenán v Praze o 256 vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob.
Po 9 letech nepřetržitých ročních úbytků se početní stav obyvatel Prahy poprvé meziročně zvýšil v roce 2002, a to o 1 820 osob. Od tohoto roku nárůst pokračoval a přírůstek v roce 2007 byl již 13 krát vyšší než v roce 2002.
Veškeré početní přírůstky obyvatel Prahy ve sledovaném období jsou výhradně přírůstky cizinců. Celkový počet obyvatel v Praze - tj. obyvatelé s trvalým bydlištěm na daném území (bez ohledu na státní příslušnost), cizinci s přiznaným azylem, cizinci s vízy nad 90 dní, kteří v ČR pobývají déle než rok, cizinci s dlouhodobým (občané mimo země EU) a přechodným pobytem (občané zemí EU) - ke konci roku 2007 byl 1 212 097. Cizích státních příslušníků bylo ke konci roku 2007 registrováno 129 417.
Z uvedených údajů vyplývá, že v hl. m. Praze početní stav obyvatel výrazně ovlivňuje migrace.

Tabulka 6.1.1
Vývoj počtu obyvatel a přírůstky



V letech 2001 až 2007 byl objem migrace mezi Prahou, ostatními částmi ČR i zahraničím mimořádně vysoký. Migrace v sociálně ekonomickém vývoji zastává stále významnější roli. Počet obyvatel hl. m. Prahy se i v minulosti jen výjimečně zvyšoval v důsledku přirozené měny obyvatel a k početnímu růstu populace docházelo zejména v důsledku vyššího počtu přistěhovalých než vystěhovalých, tedy v důsledku kladného migračního salda. Tyto roční migrační přírůstky byly zpravidla tak vysoké, že pokrývaly i negativní saldo bilance živě narozených a zemřelých.
Na počátku sledovaného období pokračovala situace ze druhé poloviny devadesátých let, kdy poprvé prakticky v celém vývoji hl. m. Prahy docházelo po několik let k úbytku obyvatel migrací. Více vystěhovalých než přistěhovalých bylo v Praze v letech 1998 až 2001 a vzhledem k tomu, že i bilance mezi živě narozenými a zemřelými měla negativní výsledek, docházelo od roku 1995 až do roku 2001 ke snižování počtu obyvatel Prahy.
Po pro Prahu netypickém osmiletém období, kdy počty vystěhovalých významně převyšovaly počty přistěhovalých, došlo v roce 2002 ke změně a od té doby je každoročně zaznamenáván migrační přírůstek obyvatel. Jeho výše se blíží k nejvyšším ročním hodnotám z osmdesátých let. V roce 2005 činilo saldo migrace 11 769 osob, což je nejvyšší přírůstek od roku 1950. Tento kladný výsledek migračního pohybu mezi Prahou, dalšími regiony ČR a zahraničím v posledních dvou letech ovšem plně připadá na migraci cizích státních příslušníků. Pokud jde o občany ČR, přetrvává již od roku 1998 převaha vystěhovalých nad přistěhovalými.
Současný trend růstu počtu obyvatel Prahy je tedy dán zejména migračními přírůstky, na kterých mají z větší části podíl občané s jinou než českou státní příslušností.
V období po roce 2001 se situace změnila v důsledku započtení cizích státních příslušníků i s jiným druhem pobytu než pobytem trvalým. Sledování evidence cizinců s pobytem dlouhodobým respektive přechodným se v hl. m. Praze odrazilo v nárůstu počtu přistěhovalých i vystěhovalých. V důsledku stěhování se počet obyvatel hlavního města v období let 2001 až 2007 zvýšil o 53 429 osob (přistěhovalí za toto období minus vystěhovalí). Počet přistěhovalých od roku 2002 byl pravidelně vyšší než počet vystěhovalých.
Roční salda migrace v letech 2002, 2003, 2004 a 2006 odpovídala svou výší situaci v osmdesátých letech, kdy byly zaznamenávány nejvyšší poválečné hodnoty. V roce 2005 a zejména v roce 2007 byly tyto hodnoty dvojnásobně respektive trojnásobně překročeny a právě v roce 2007 byl migrační přírůstek v hl. m. Praze historicky nejvyšší.
V migračních přírůstcích ve sledovaném období hovoříme ovšem výhradně o cizincích. Ve sledovaném období bilance přistěhovalých a vystěhovalých cizích státních příslušníků vykazuje přírůstek 81 710, občanů ČR za stejné období ubylo 28 281. U občanů ČR se počet vystěhovalých zvyšoval rychleji než počet přistěhovalých. Zatímco roční počty přistěhovalých občanů ČR jsou v letech 2001 až 2007 pod dlouhodobým průměrem, roční počty vystěhovalých jsou v dlouhodobém pohledu nadprůměrné. Z toho vyplývá, že již od roku 1998 se migrací v Praze trvale snižuje počet obyvatel s občanstvím ČR a od roku 2002 výrazně narůstá počet obyvatel s cizím státním občanstvím.

Tabulka 6.1.2
Saldo migrace v Praze podle občanství


Kladné saldo migrace rostlo střídavě. Rozhodně nejvýraznější zvýšení bylo zaznamenáno mezi roky 2006 a 2007, kdy se téměř 2,7krát zvýšil migrační přírůstek cizinců a na druhé straně mírně vzrostl i úbytek občanů ČR. Pokud se jedná o občany ČR, převaha vystěhovalých nad přistěhovalými trvá i v letech 2002 až 2007 a lze hovořit o spíše rostoucím trendu.

Vývoj migrace v hl. m. Praze se v jednotlivých městských částech projevoval rozdílně.
Migrační přírůstky v jednotlivých městských částech souvisí především s možnostmi bydlení, ale zejména v případě cizinců, na nichž jsou v Praze migrační přírůstky zcela závislé, jde i o možnosti přechodného ubytování. Každoroční úbytky obyvatel migrací byly ve sledovaném období zaznamenány pouze ve dvou městských částech, a to v nejužším centru v městské části Praha 1 a v nejstarším rozsáhlém sídlištním celku v Praze 11. V obou těchto městských částech je limitována možnost nové výstavby a to v obou případech z důvodu mimořádné hustoty stávající zástavby a v historickém jádru města i v důsledku přísných omezení povolení nových staveb. V MČ Praha 11 je nejvyšší hustota obyvatel po městských částech Praha 2 a Praha 3. V MČ Praha 1 je sedmá nejvyšší hustota, ale k tomu přistupují výše zmíněná omezení nové bytové výstavby, která je jedním z předpokladů růstu počtu obyvatel.
Za celé sledované období byl zaznamenán úbytek obyvatel migrací jen v šesti městských částech. Kromě již uvedených městských částí Praha 1 a Praha 11, kde byly tyto úbytky nejvyšší (v Praze 1 ubylo -3 086 osob migrací, v MČ Praha 11 to bylo -2 934 osob) bylo vysoké negativní migrační saldo i v MČ Praha 2 (-2 024 osob). Zde byl ale v roce 2007 již počet přistěhovalých o 847 osob vyšší než počet vystěhovalých. Již podstatně nižší úbytek byl v sídlištní MČ Praha 12 (-730 osob), ale i zde roce 2007 bylo migrační saldo kladné. Poměrně značné úbytky obyvatel migrací byly na počátku sledovaného období zaznamenávány i v MČ Praha 8. Ačkoli v letech 2005, 2006 a 2007 zde byly migrační přírůstky (v roce 2007 to byl sedmý nejvyšší přírůstek ze stěhování ze všech městských částí, o 1 012 osob více se sem přistěhovalo než vystěhovalo) přesto ve výsledku za sledované období zde bylo zaznamenáno negativní saldo migrace (-257 osob). Drobný úbytek byl zaznamenán ještě i u MČ Praha-Petrovice (-33 osob za roky 2001 až 2007), kde šlo každoročně o téměř vyrovnané počty přistěhovalých a vystěhovalých, ale v úhrnu byl zaznamenán úbytek.
Ve většině městských částí byly zaznamenány přírůstky ze stěhování. Nejvyšší saldo za roky 2001 až 2007 bylo zaznamenáno v MČ Praha 9 (6 375 osob) a v MČ Praha 14 (5 970 osob), tedy v severovýchodní části města.


Kartogram 6.1.1
Saldo migrace v městských částech v letech 2001 až 2007



Kladné migrační saldo v jednotlivých městských částech je ve většině z 57 městských částí způsobeno migrací mimopražskou. Ve 23 městských částech byl migrační přírůstek za sledované období z větší míry vázán na vnitropražskou migraci (migraci mezi městskými částmi). Všechny tyto městské části leží spíše v okrajových oblastech hlavního města, kde existuje možnost nové výstavby a to případně i rodinných domků, takže se sem přesouvají obyvatelé z centrálních částí Prahy, ale i ze starších sídlištních komplexů, kde je možnost takovéhoto bydlení minimální. Tyto okrajové části města lze zařadit do procesu suburbanizace, který se však ve větší míře odráží v migraci mezi Prahou a přilehlými oblastmi Středočeského kraje. Mimopražští migranti, mezi nimiž ovšem tvoří většinu cizinci přicházející do Prahy za pracovním uplatněním, se soustřeďují spíše do centrálních městských částí. Saldo mimopražské migrace za roky 2001 – 2007 bylo záporné jen v 6 městských částech. Zejména šlo o městské části Praha 11 a Praha 12, na nichž se nachází rozsáhlé sídlištní komplexy. Odtud odcházejí obyvatelé za vyšším standardem bydlení zejména do okolí Prahy. Jde především o mladší věkové skupiny, narozené v období zvýšené porodnosti v sedmdesátých letech, jejichž rodiče právě v těchto sídlištích nacházeli bydlení nejčastěji. Rodiče těchto populačně silných ročníků v těchto městských částech zpravidla zůstávají, takže zde bývá možnost bydlení či ubytování nových obyvatel stále omezená. U obou těchto městských částí je zaznamenáván migrační úbytek jak ve vztahu k ostatním částem hlavního města, tak ve vztahu k ČR i zahraničí. Naproti tomu i v nejužším centru hlavního města, kde je dlouhodobě zaznamenáván úbytek obyvatel migrací, bylo ve sledovaném období kladné saldo mimopražské migrace. Jedná se o městské části Praha 1, Praha 2 a Praha 8. Ačkoli v těchto městských částech byl i v letech 2001 – 2007 zaznamenán celkový úbytek obyvatel migrací, jednalo se pouze o migraci vnitropražskou, tedy převažující odchod obyvatel do jiných částí Prahy. Naproti tomu u mimopražské migrace bylo ve všech těchto městských částech kladné saldo mimopražské migrace. Lze tedy říci, že kapacity bydlení v centru města opouštějí dosavadní obyvatelé (ať už z důvodu zvyšování nákladů na bydlení v centru či z důvodu hledání jiných forem bydlení) a jimi uvolněné kapacity obsazují např. cizinci pracující v Praze, kteří si mohou dovolit dražší bydlení, nebo jsou tyto kapacity částečně přeměňovány na jiné než bytové způsoby využití.
Stejně jako v hl. m. Praze celkem, i v jednotlivých městských částech migrace zásadně ovlivňuje vývoj počtu obyvatel. Početní přírůstky přirozenou měnou byly zaznamenávány ve většině městských částí od roku 2004 (v letech 2001 – 2003 byly jen v jedné třetině z 57 městských zaznamenáno více narozených než zemřelých), v letech 2004 až 2006 byly přírůstky přirozenou měnou ve dvou třetinách městských částí a v roce 2007 již téměř ve 80 % městských částí bylo zaznamenáno více narozených než zemřelých. Výše přirozených přírůstků je ale poměrně nízká, takže početní růst ovlivní pouze minimálně. Výsledek bilance živě narozených a zemřelých je dán charakteristikami populační základny, které jsou v městských částech různé. Tou nejzákladnější je věková struktura. V městských částech s nadprůměrným zastoupením obyvatel v poproduktivním věku je zvýšená míra úmrtnosti a naopak v těch městských částech, kde je vyšší podíl osob v mladších věkových skupinách produktivního věku je potenciál vyšší míry porodnosti. Bilance počtu živě narozených a zemřelých zaznamenává ve sledovaných letech každoročně úbytky v celém centru města (městské části Praha 1, Praha 2, Praha 3 a Praha 7), ale i ve většině velkých městských částí zahrnujících i rozšířené centrum (městské části Praha 4, Praha 6, a Praha 10). V ostatních městských částech, kromě několika městských částí s nízkým počtem obyvatel (výsledek bilance zde představuje ročně počty do 10 osob) a dále MČ Praha 9 (kde od roku 2006 jsou již zaznamenávány přírůstky) docházelo ve sledovaném období celkově k nárůstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Výrazně největší přirozené přírůstky byly zaznamenány v městských částech Praha 13 a Praha 14, tedy tam, kde je soustředěna nová zástavba sídlištního typu. MČ Praha 13 je jednou z nejmladších městských částí v roce 2007 s průměrným věkem 36,7 let (v Praze celkem to bylo 41,7) s podprůměrným zastoupením obyvatel ve věku nad 64 let (7,2 %). Obdobné hodnoty byly zaznamenány i v MČ Praha 14 (průměrný věk 36,8 let a podíl obyvatel ve věku 65 a více let 9,3 %). V důsledku této skladby populace zde ve sledovaném období bylo zaznamenáváno většinou kladné saldo přirozené měny a celkově za roky 2001 – 2007 byl v MČ Praha 13 přirozený přírůstek 1 936 a v MČ Praha 14 byl přirozený přírůstek 1 364 obyvatel.
Celkově se počet obyvatel v Praze celkem od začátku roku 2001 do konce roku 2007 zvýšil o 3,6 %, ale v jednotlivých městských částech byly změny počtu obyvatel velmi rozdílné a to právě v návaznosti na rozložení migračních přírůstků.
Od roku 2001 se počet obyvatel snížil v 9 městských částech. Negativní saldo migrace bylo kromě 5 velkých městských částí (Praha 1, Praha 2, Praha 8, Praha 11 a Praha 12) také v MČ Praha-Petrovice. Zde bylo za období 2001 – 2007 negativní saldo migrace -33 osob, ale to bylo vykompenzováno kladnou bilancí přirozené měny, takže se zde počet obyvatel od roku 2001 zvýšil. Dále se snížil počet obyvatel ještě v městských částech Praha 3, Praha 4, Praha 6 a Praha 7. V těchto čtyřech městských částech, které se ve značné míře nacházejí v rozšířeném centru města se starou zástavbou je poměrně nepříznivé věkové složení populace se zvýšeným zastoupením nejstarších vrstev populace. Tato skutečnost implikuje trvale vysoké úbytky obyvatel přirozenou měnou a migrační přírůstky z posledního roku je nepokrývají. V městských částech, kde došlo ke snížení početního stavu obyvatel úbytek v sedmi nepřesáhl ani 3 % původního stavu a pouze ve dvou městských částech z úzkého centra, byly úbytky vyšší. U MČ Praha 2 to bylo 6 % a u MČ Praha 1 tradičně nejvíce a to více než 10 % za sledovaných 7 let. I v absolutní hodnotě v MČ Praha 1 ubylo 4 079 osob, což je nejvíce ze všech městských částí.

Kartogram 6.1.2
Růst počtu obyvatel městských částí v letech 2001 až 2007 (v %)


Nejvyšší přírůstky obyvatel v absolutních hodnotách byly zaznamenány v městských částech s rozsáhlejší bytovou výstavbou a také s mladším obyvatelstvem. Bylo to v městských částech Praha 14 (7 188 obyvatel), Praha 9 (5 989 obyvatel), Praha 13 (4 677 obyvatel), ale i v Praze 5 (4 868 obyvatel). V MČ Praha 14 se na celkovém přírůstku podílel i výsledek bilance živě narozených a zemřelých, ve sledovaném období se kladný přirozený přírůstek podílel na celkovém přírůstku cca 19 %. V MČ Praha 9 však byla situace odlišná, zde byl zaznamenán celkově úbytek obyvatel přirozenou měnou (- 386 osob), který byl migrací vyrovnán a tudíž veškeré přírůstky jdou na vrub výhradně migraci, zejména v letech 2005 až 2007. Naproti tomu v MČ Praha 13 se kladné saldo přirozeného pohybu podílí na celkových přírůstcích ještě výrazněji než v Praze 14 a to cca 40 %. Po celé sledované období jsou v MČ Praha 13 nejvyšší přírůstky obyvatel přirozenou měnou a i celkově je zde převaha narozených nad zemřelými nejvyšší ze všech městských částí. V MČ Praha 5 je migrace hlavním důvodem růstu počtu obyvatel. V této městské části bylo zaznamenáno více živě narozených než zemřelých poprvé v roce 2005 a celkově zde byl přírůstek přirozenou měnou jen 45 osob. Vzhledem k tomu, že zde uvedené městské části mají vysoký výchozí počet obyvatel, nebyl zde procentní nárůst i při nejvyšších absolutních hodnotách tak vysoký jako v menších městských částech. V MČ Praha 14 to byl nárůst o necelou pětinu, v MČ Praha 9 o cca 15 %, v Praze 13 o necelých 9 % a v Praze 5, největší z těchto městských částí, o více než 7 %.
U městských částí s nižším výchozím počtem obyvatel nejsou přírůstky početně tak vysoké, ale představují výrazně vyšší relativní zvýšení oproti výchozímu stavu. Ve dvou městských částech se počet obyvatel za sledované období zvýšil o více než 100 %. Bylo to jednak v MČ Praha-Běchovice, kde se zejména v roce 2002 přihlásil k pobytu velký počet zejména cizinců a migrační přírůstek v tomto roce byl 1 366 osob, přičemž počet obyvatel podle výsledků SLDB 2001 byl 1 538 osob. Zvýšený migrační přírůstek zde byl i v roce 2007 (617 osob). Ve výsledku se v této městské části počet obyvatel zvýšil o 150 % za období 2001 – 2007 a z 99 % to bylo díky migraci. Také jedna z městských částí s nejnižším počtem obyvatel MČ Praha-Křeslice zaznamenala růst počtu obyvatel o téměř 100 % a také to bylo z 97 % v důsledku migrace. Zde byly od roku 2005 zaznamenávány migrační přírůstky kolem 70 osob ročně a tento pravidelný růst ve výsledku představoval celkový přírůstek 362 osob s tím, že výchozí počet obyvatel podle výsledků SLDB 2001 zde byl 343 osob. V dalších třech menších městských částech vzrostl počet obyvatel o více než 50 % (městské části Praha-Přední Kopanina, Praha-Satalice, Praha Kolovraty a Praha-Štěrboholy) a opět to bylo z více než 95 % vázáno na migraci. Nejvyšší podíl přirozené měny obyvatel na početním růstu byl zaznamenán v již zmíněné MČ Praha 13 (cca 40 %), ale přes 20 % bylo ještě v dalších třech městských částech (MČ Praha 17, MČ Praha-Březiněves a MČ Praha-Újezd). I z těchto údajů je zřejmé, že početní růst populace v Praze i jednotlivých městských částech je dlouhodobě určován migrací.