3.5. Cíle mimopražských přistěhovalých uvnitř Prahy

3.5. Cíle mimopražských přistěhovalých uvnitř Prahy – městské části
rozmístění přistěhovalých podle městských částí, změny v jednotlivých letech

Přistěhovalí do hlavního města mají uvnitř metropole různé místní cíle. Kam se přistěhují je dáno celou řadou mimodemografických faktorů, které se v rámci Prahy v jejích jednotlivých částech diferencují. Nejvyšší počty přistěhovalých jsou zaznamenávány v městských částech velkých jak rozlohou, tak stávajícím počtem obyvatel. Za sledované období byl nejvyšší počet přistěhovalých zaznamenán v MČ Praha 4 a to 24 755 osob, dále v městských částech Praha 10 (20 590 osob) a Praha 5 (20 043 osob). V dalších sedmi městských částech počet přistěhovalých překročil 10 tisíc osob, sestupně to byly městské části Praha 6, Praha 8, Praha 9, Praha 3, Praha 2, Praha 14 a Praha 13. V těchto městských částech představují úhrnné počty přistěhovalých cca od čtvrtiny po pětinu stávajícího stavu obyvatel (k 31. 12. 2007). Celopražská hodnota souhrnu počtu přistěhovalých za období 2001 – 2005 ve vztahu k počtu obyvatel je jedna pětina. Z uvedených městských částí s vysokými počty přistěhovalých se mírně vymyká MČ Praha 9, kde počet přistěhovalých představuje téměř třetinu stavu obyvatel. Ve většině městských částí jsou relace počtu přistěhovalých k počtu obyvatel zhruba odpovídající celopražské hodnotě.

Tabulka 3.5.1
Městské části s nejvyšším počtem mimopražských přistěhovalých (2001 – 2007)

Pozn. Počet přistěhovalých na 1000 ob. – použit byl údaj průměrný roční počet přistěhovalých a průměrný střední stav obyvatel za roky 2001 - 2007

Je ale několik počtem obyvatel spíše menších městských částí, které jsou migračně velmi dynamické, počet přistěhovalých se v relaci k počtu obyvatel blíží k téměř 100 %. Jsou to městské části Praha-Běchovice a Praha Přední Kopanina. Jako o migračně aktivních městských částech lze mluvit i o těch, kde je počet přistěhovalých kolem poloviny stavu obyvatel. Takovýchto městských částí je pět (Praha-Libuš, Praha-Zličín, Praha-Řeporyje, Praha-Nebušice, Praha-Troja,). Naproti tomu stojí několik městských částí, kde je snížený počet přistěhovalých a ve vztahu k počtu obyvatel je to od 1/8 do 1/10 stavu ke konci roku 2007. Takovéto městské části můžeme označit jako migračně stabilní. Mezi těmito městskými částmi jsou jednak málo lidnaté okrajové městské části, mezi nimi má vůbec nejnižší počet přistěhovalých MČ Praha-Nedvězí (22 přistěhovalých za 7 let, což představuje jedenáctinu počtu obyvatel), dále městské části Praha-Benice, Praha-Lochkov, ale i Praha-Slivenec a Praha-Klánovice. Relativně nízké hodnoty počtu přistěhovalých vztažených k počtu obyvatel byly ale zaznamenány i ve 2 značně lidnatých městských částech. Jde o městské části se starší sídlištní zástavbou (Praha 11), kde jsou celkové absolutní počty přistěhovalých poměrně vysoké, ale ve vztahu k celkovému počtu obyvatel představují také jen cca 1/8 stavu. Sem možno přiřadit i počtem obyvatel menší městskou část Praha-Petrovice, kde počet přistěhovalých za sledované období představoval desetinu stavu.


Kartogram 3.5.1
Mimopražští přistěhovalí do městských částí Prahy v letech 2001 až 2007 na 1000 obyvatel (roční průměr)

Jedním ze stěžejních prvků ovlivňujících počty přistěhovalých je možnost ubytování, jde o nabídku bytů. Podstatný je tedy také vývoj bytové výstavby v jednotlivých městských částech. Nejvyšší počty dokončených bytů v období 2001 – 2007 byly v městských částech Praha 8 (3 767 dokončených bytů), Praha 5 (3 756 dokončených bytů) a Praha 10 (3 159 dokončených bytů). Městské části Praha 10 a Praha 5 současně patří také mezi městské části s nejvyšším celkovým počtem přistěhovalých za roky 2001 až 2007. Ovšem je městská část s vyšším celkovým počtem přistěhovalých a to MČ Praha 4. V této městské části je též zvýšený počet dokončených bytů (2 152 dokončených bytů), ale v sedmi městských částech byl počet dokončených bytů vyšší. Prvních deset městských částí s nejvyšším počtem přistěhovalých za sledované období patří v osmi případech i mezi deset městských částí s nejvyššími počty dokončených bytů za období 2001 až 2007. Mezi deset městských částí s vysokým počtem přistěhovalých patří i dvě, které jsou podle úhrnu dokončených bytů ve druhé desítce. Jsou to dvě centrální městské části, a to Praha 2 a Praha 3, kde je počet dokončených bytů mezi 57 městskými částmi na 16. respektive 18. pozici. Zájem o migraci na určitá místa v Praze s bytovou výstavbou sice koresponduje, ale přímá závislost není zdaleka jednoznačná. Jsou městské části, které jsou pro migranty atraktivní, ale nová bytová výstavba je zde limitována (zejména v centru města), zde pak jde mnohdy o migrační výměnu ve stávajícím bytovém fondu. Další možnost ubytování zejména pro migranty z řad cizinců s dlouhodobým pobytem přicházejících za dočasným zaměstnáním jsou i různé typy přechodného ubytování. Příkladem pro to je situace v městské části Praha-Běchovice. Sem do této relativně malé městské části se v posledních 7 letech přistěhoval sedmnáctý nejvyšší počet mimopražských migrantů, šlo právě především o cizince, což bylo dáno zdejší ubytovnou se značnou kapacitou.

Počet přistěhovalých se během let mění. Ve všech městských částech byl v roce 2007 ve srovnání s rokem 2001 počet přistěhovalých vyšší, projevilo se plné započtení cizinců i s jiným než trvalým pobytem. Ovšem k nárůstu došlo i ve srovnání s rokem 2002. Bylo jen pět městských částí, kde došlo mezi roky 2002 a 2007 ke snížení počtu přistěhovalých (MČ Praha 16, MČ Praha-Běchovice, MČ Praha-Přední Kopanina, MČ Praha-Velká Chuchle a MČ Praha-Lysolaje). Ve třech případech šlo o městské části s relativně nízkým počtem obyvatel, kde průměrný roční počet přistěhovalých nepřesahuje 100 osob, takže i jakékoli jednorázové přistěhování změní trend. Poněkud odlišná je situace v MČ Praha 16. Jde o městskou část na jižním okraji Prahy se středně vysokým počtem obyvatel (22. pozice mezi městskými částmi) a počet přistěhovalých v roce 2002 byl více než 600 osob. Od tohoto roku počty přistěhovalých klesaly na hodnoty mezi 200 a 300 osobami, v roce 2007 byl počet přistěhovalých nejvyšší od roku 2002 a to 348 osob, ale stále to bylo jen 57 % hodnoty z roku 2002. Naprosto výjimečná je situace v MČ Praha-Běchovice, kde jsou registrováni především cizinci s dlouhodobým pobytem v tamějších ubytovacích zařízeních a v roce 2002 zde patrně šlo o první zaplnění celé kapacity, počet přistěhovalých v tomto roce byl 1601 osob, což byl sedmý nejvyšší počet přistěhovalých ze všech městských částí a téměř stejný jako tehdejší počet obyvatel v této městské části. V následujících letech byly počty přistěhovalých výrazně nižší a v roce 2007, kdy byly od roku 2002 nejvyšší, nedosáhly ani poloviny počtu z roku 2002.
Celkově se počet přistěhovalých do Prahy zvýšil ve srovnání s rokem 2002 o 71 %. Přes tuto hodnotu se dostalo 27 městských částí a z nich ve 22 městských částech to byl nárůst více než 100%. Ve většině městských částí se zvýšeným počtem přistěhovalých byl nárůst vyšší než v Praze úhrnem, ale ve třech z nich celopražské hodnoty nedosáhl. Bylo to v MČ Praha 6 (čtvrtý nejvyšší počet přistěhovalých 2001 – 2007), kde se počet přistěhovalých oproti roku 2002 zvýšil o 45 %, dále v MČ Praha 5 (třetí nejvyšší počet přistěhovalých 2001 – 2007) s nárůstem 59 % a MČ Praha 13 (desátý nejvyšší počet přistěhovalých 2001 – 2007), kde byl počet přistěhovalých v roce 2007 o 60 % vyšší než v roce 2002.
Ve 30 městských částech byl nejvyšší počet přistěhovalých právě v posledním roce, v roce 2007. Bylo tomu tak u 20 městských částí s nejvyššími počty přistěhovalých s výjimkou MČ Praha-Běchovice. V městských částech s nižšími počty se pak projevují výrazněji meziroční výkyvy, protože jednotlivé případy zde mají větší váhu při porovnávání.