3.4 Zdroje přistěhovalých

3.4 Zdroje přistěhovalých
místa, odkud přistěhovalí přicházejí, absolutní počty i relativní údaje, srovnání krajů, vybrané okresy, případně obce, přistěhovalí ze zahraničí


V dlouhodobém pohledu byly vždy hlavním zdrojem migrantů pro Prahu ostatní regiony republiky. Ještě v roce 2001 přistěhovalí z jiných krajů ČR představovali více než 90 % přistěhovalých. Od roku 2002, kdy již v migrantech byli plně započteni cizí státní příslušníci i s jiným než trvalým povolením k pobytu, se situace značně změnila, přistěhovalí ze zahraničí již představují nadpoloviční většinu přistěhovalých. V roce 2002 se z ostatních částí ČR do Prahy přistěhovalo 50 % přistěhovalých a v roce 2005 to bylo pouhých 38 % přistěhovalých, v úhrnu za období 2001 až 2007 je to 47 % přistěhovalých.
Počet přistěhovalých do Prahy z ČR meziročně stoupá s výjimkou let 2003 a 2004, v roce 2007 byl roční počet přistěhovalých z ČR do Prahy o více než 100 % vyšší než v roce 2001. Zejména rostou počty cizinců, kteří se z jiných regionů přesunují do Prahy, ve srovnání s rokem 2002 (v roce 2001 ještě nejsou zcela započteni cizinci jako v letech následujících, proto je ke srovnání nevhodný) stoupl v roce 2007 počet cizinců přistěhovalých z jiných částí ČR téměř o 110 %. Počet přistěhovalých občanů ČR, kteří přišli do Prahy z jiných částí republiky se ve sledovaných letech také zvyšoval, ale nárůst byl výrazně nižší než u cizinců, a to necelých 34 %.
Mezi přistěhovalými z jiných částí republiky je stále občanů ČR většina, ale i mezi těmito přistěhovalými podíl cizinců roste. Zatímco v roce 2001 bylo mezi přistěhovalými do Prahy z jiných krajů ČR necelá pětina cizinců (18,8 %), v roce 2007 se již tento podíl blížil k polovině (46,7 %).

Tabulka 3.4.1
Přistěhovalí do Prahy z ČR a ze zahraničí podle občanství


Ve sledovaných letech s výjimkou roku 2001 přistěhovalí do Prahy z ciziny představovali většinu. Od 50 % v roce 2002 přes více než 60 % v roce 2005 po více než 55 % v roce 2007. Většinu přistěhovalých do hl. m. Prahy představují od roku 2002 cizinci, a ačkoli ne všichni cizí státní příslušníci přicházejí do Prahy přímo ze zahraničí, přesto ti, kteří se do Prahy stěhují z jiných zemí je naprostá většina. Ze všech přistěhovalých do ČR z ciziny jich od roku 2002 v průměru více než třetina směřuje do hlavního města. Mezi přistěhovalými jde až na výjimky o cizí státní příslušníky. Českých občanů se do Prahy ze zahraničí přistěhovalo ve sledovaném období nejvíce v roce 2004 a to 715 osob, což ovšem představovalo jen necelých 5 % ze všech přistěhovalých z ciziny. V následujících letech počet českých občanů přistěhovalých z ciziny nepředstavoval ani 1 % přistěhovalých ze zahraničí. Ze všech českých občanů, kteří se stěhují do ČR ze zahraničí jich v letech 2001 až 2004 cca čtvrtina mířila do Prahy, ale v letech 2005 až 2007 se počet občanů ČR z ciziny přicházejících do Prahy značně snížil a představují již jen kolem 5 % ze všech, kteří se do ČR z ciziny stěhují.

Zahraničí je ve sledovaných letech hlavním zdrojem přistěhovalých pro Prahu a to téměř výhradně zdrojem cizinců, kteří se do Prahy stěhují. Občané ČR, kteří se do hlavního města stěhují ovšem ve své většině přicházejí z jiných regionů republiky. V posledních letech však jak bylo řečeno i významná část cizinců přichází do Prahy také z jiných částí republiky.
Počty přistěhovalých do hlavního města jsou jednoznačně ovlivněny demografickým potenciálem v daném regionu, ale i dalšími mimodemografickými faktory. Mezi kraji ČR jsou rozdíly v intenzitě vzájemné migrace s hlavním městem. Z mimodemografických faktorů jsou to na příklad následující jevy. Bezpochyby má vliv vzdálenost od Prahy – z moravských krajů se do Prahy stěhuje trvale méně tamějších obyvatel než je tomu v českých krajích, nemluvě o Středočeském kraji, pro který je naopak určující, že je prakticky zázemím hlavního města. Svou roli hraje také ekonomicko-sociální situace v daném kraji, kterou mimo jiné dokumentuje i míra tamní nezaměstnanosti – Ústecký kraj má trvale nejvyšší míru nezaměstnanosti a patří mezi kraje, odkud do Prahy přichází více obyvatel než z jiných krajů. Dalším faktorem v kombinaci s nepříliš velkou vzdáleností je i vzdělanostní úroveň obyvatel, což se patrně odráží ve zvýšených počtech přistěhovalých z Jihočeského a Plzeňského kraje, což jsou mezi českými kraji regiony se zvýšeným podílem vysokoškolsky vzdělané populace. Kromě toho působí jistě i celá řada dalších vlivů, které se mohou v jednotlivých letech i měnit.

V posledních letech je hl. m. Praha nejčastějším cílem vystěhovalých ve většině krajů. V prvních letech sledovaného období bylo více krajů, kde nejčastějším cílem Praha nebyla (v roce 2001 to bylo v 8 krajích, v roce 2002 jen ve 4, ale v roce 2003 i v roce 2004 bylo 7 krajů, v nichž se obyvatelé stěhovali častěji jinam než do Prahy). V letech 2005 a 2006 byly jen 3 kraje, kde Praha nebyla nejčastějším cílem. Vždy to byly kraje ze západu a jihu a většinou i severu Čech. Naproti tomu obyvatelé moravských krajů s výjimkou kraje Jihomoravského preferovali sousední kraje na Moravě a většinou mířily do kraje Jihomoravského (ale ne vždy). Také obyvatele kraje Vysočina nejčastěji láká Jihomoravský kraj. Dále je pak typické, že dva sousední kraje na východě Čech jsou vzájemnými cíli migrace. Pro lidi z kraje Královehradeckého byl s výjimkou roku 2002 vždy nejčastějším cílem kraj Pardubický. Opačně tomu již nebylo tak často, ale ve 3 ze sledovaných let také.
Pokud jde o migraci uvnitř republiky, která u občanů ČR představuje hlavní typ migrace, jsou trvale nejrozsáhlejší migrační výměny zaznamenávány mezi Prahou a jí obklopujícím Středočeským krajem. Přistěhovalí ze Středočeského kraje ve sledovaném období trvale představují cca třetinu ze všech přistěhovalých a jejich počet roste jen o málo vyšším tempem než počet přistěhovalých ze zdrojů uvnitř republiky celkem, takže podíl přistěhovalých z tohoto kraje se mírně zvětšuje. V roce 2007 přistěhovalí ze Středočeského kraje představovali 37 %, celkově za celé sledované období to bylo necelých 35 %. Co do počtu obyvatel je Středočeský kraj po kraji Moravskoslezském a Praze třetím nejlidnatějším krajem, ale i pokud použijeme relativní ukazatel počet přistěhovalých do hl. m. Prahy na 1000 obyvatel Středočeského kraje, je tento počet také nejvyšší ze všech regionů. Bylo tomu tak ve všech sledovaných letech a počet přistěhovalých do Prahy se zvyšoval rychleji než počet obyvatel v tomto kraji, takže hodnota relativního ukazatele rostla. V roce 2001 ze ve Středočeského kraje do Prahy vystěhovali cca 4 obyvatelé z 1000, v roce 2006 to bylo 5 obyvatel z 1000 a v roce 2007 již více než 7. Obdobné hodnoty nebyly zjištěny v celém sledovaném období v žádném z dalších regionů. Ze všech vystěhovalých ze Středočeského kraje ve sledovaných letech do Prahy mířilo téměř 40 %. Pokud vyloučíme vystěhovalé do ciziny, pak ze všech 14 krajů v ČR se do Prahy ze Středočeského kraje stěhuje více než polovina vystěhovalých.
Krajem z něhož přicházejí druhé nejvyšší počty přistěhovalých je kraj Ústecký. Jde o kraj s vysokou mírou nezaměstnanosti, takže patrně především široký pražský trh práce je pro obyvatele tohoto regionu lákavý. Počty přistěhovalých do Prahy z tohoto kraje dosahují necelé třetiny počtů přistěhovalých z kraje Středočeského. Z ústeckého regionu přichází cca desetina z úhrnu přistěhovalých z ostatních částí republiky. V průběhu sledovaných let se také tyto počty zvyšují poněkud vyšším tempem než růst vnitro-republikových přistěhovalých celkem, takže jejich zastoupení mírně narůstá. Největšího podílu dosáhli přistěhovalí z Ústeckého kraje v roce 2006, necelých 14 % ze všech přistěhovalých. Podle počtu obyvatel patří kraj Ústecký mezi kraje lidnatější, v přepočtu na stav obyvatel, ale počty přistěhovalých z tohoto kraje ani zdaleka nedosahují hodnot jako ve Středočeském kraji. Na 1000 obyvatel v letech 2001 až 2005 připadali necelí 2 přistěhovalí do Prahy a v letech 2006 a 2007 se tato relace zvedla na 3 přistěhovalé do Prahy na 1000 obyvatel. Také v Ústeckém kraji byla Praha ve všech sledovaných letech nejčastějším cílem migrantů. Na počátku sledovaného období kolem čtvrtiny všech vystěhovalých z Ústeckého kraje mířilo do Prahy a v posledních letech je to více než třetina ze všech vystěhovalých.

Třetí nejvyšší počty přistěhovalých do Prahy úhrnem za sledované období jsou z Jihomoravského kraje. V prvních dvou letech byly roční počty přistěhovalých vyšší z kraje Jihočeského, ale v posledních 5 letech již to byli přistěhovalí z Jihomoravského kraje. Ovšem ve srovnání s počty z kraje Středočeského je to jen necelá čtvrtina. Z tohoto kraje přichází do Prahy necelých 8 % ze všech přistěhovalých z jiných regionů. Největší podíl měli jihomoravští přistěhovalí v roce 2005, kdy to bylo necelých 9 %. Také Jihomoravský kraj má vysoké počty obyvatel (čtvrtý nejvyšší po kraji Moravskoslezském, Praze a Středočeském kraji), takže zde v přepočtu na střední stav obyvatel roční počty vystěhovalých do Prahy nedosahují nejen hodnot Středočeského kraje, ale ve většině sledovaných let jsou to mezi kraji jedny z hodnot nejnižších. Pravidelně nižší je tento relativní přepočet u ostatních moravských krajů (s výjimkou roku 2007, kdy byl v Olomouckém kraji tento přepočet vyšší než v kraji Jihomoravském a v roce 2001 byl vyšší v krajích Olomouckém a Moravskoslezském). V posledních dvou letech byli vystěhovalí do Prahy v přepočtu na 1000 obyvatel nižší i v kraji Pardubickém a v roce 2006 i v kraji Plzeňském. Nicméně i v Jihomoravském kraji je Praha trvale nejčastějším cílem migrantů. Kromě roku 2001 (15 % ze všech vystěhovalých do jiných regionů ČR se stěhovalo do Prahy) mířila do Prahy ve všech letech cca pětina ze všech vystěhovalých v rámci ČR a v roce 2006 to již byla téměř čtvrtina vystěhovalých.

Tabulka 3.4.2
Přistěhovalí do Prahy z ostatních krajů


Ačkoli ze všech relativních hodnot vyplývá, že vystěhovalí z Moravskoslezského kraje nejsou bezvýhradně zaměřeni na Prahu, jsou roční počty přistěhovalých z tohoto kraje v úhrnu sledovaných let čtvrté nejvyšší. Je to dáno tím, že v tomto kraji žije vysoký počet obyvatel (nejlidnatější kraj v ČR), takže absolutní počty jsou zvýšené. Do roku 2004 byly ovšem vyšší počty přistěhovalých do Prahy, kromě třech již uvedených krajů, i z kraje Jihočeského. Až od roku 2005 je počet přistěhovalých do Prahy z Moravskoslezského kraje čtvrtý nejvyšší. Do Prahy odtud přichází necelých 7 % přistěhovalých. Jak již bylo řečeno v přepočtu na 1000 obyvatel jsou v tomto lidnatém kraji hodnoty jedny z nejnižších. Do roku 2004 to nebyl ani 1 vystěhovalý do Prahy na 1000 obyvatel a v následujících letech je to mírně nad 1 vystěhovalého. Ovšem nejčastějším cílem migrace pro vystěhovalé z tohoto kraje je Praha jen v posledních letech, v letech 2001 až 2004 se odtud nejčastěji vystěhovávali obyvatelé do sousedního Olomouckého kraje. Do Prahy v úhrnu zamířilo necelých 7 % ze všech vystěhovalých v rámci ČR.
Zvýšené počty přistěhovalých přicházejí do Prahy také z kraje Jihočeského. V letech 2001 a 2002 byly roční počty přistěhovalých z Jihočeského kraje vyšší než z kraje Moravskoslezského a v následujících letech byly jen o málo nižší. V současné době z Jihočeského kraje přichází do Prahy kolem 6 % ze všech přistěhovalých. Počet obyvatel tohoto kraje ovšem dosahuje zhruba poloviny počtu předešlých tří krajů, takže relativní údaje vyjadřující intenzitu stěhování do Prahy jsou vyšší než v krajích Jihomoravském a Moravskoslezském. V přepočtu na 1000 obyvatel se z Jihočeského kraje stěhuje do Prahy 1,43 (v roce 2004) až 1,92 (v roce 2007) přistěhovalých. Praha je pro Jihočechy trvale nejčastějším cílem migrace. Kolem 30 % z ročních počtů všech vystěhovalých odtud míří právě do Prahy.
Z ostatních krajů se do Prahy stěhují již nižší počty migrantů, ale zejména v českých krajích je i v dalších oblastech Praha hlavním cílem. Jedná se především o kraje Karlovarský a Liberecký. Ačkoli absolutní počty přistěhovalých z těchto dvou krajů patří k nižším, zvláště v porovnání s ostatními kraji v Čechách, vzhledem k tomu, že jde o méně lidnaté kraje je relativní hodnota v přepočtu na 1000 obyvatel na úrovni Ústeckého kraje a v kraji Karlovarském je v letech 2001 až 2006 i vyšší. V Karlovarském kraji připadají na 1000 obyvatel od necelých 2 (v roce 2001) až po více než 3 (v roce 2003) vystěhovalé do Prahy. Obdobné relativní hodnoty byly zjištěny ve sledovaném období i v kraji Libereckém, nejvíce to bylo v roce 2007, kdy připadalo na 1000 obyvatel 2,5 vystěhovalých do Prahy. Ze všech vystěhovalých do jiných částí republiky míří v těchto 2 krajích kolem čtvrtiny migrantů do Prahy.
Ovšem ani v těchto krajích s relativně vysokými počty vystěhovalých nebyla Praha vždy nejčastějším cílem migrace. Ve všech posledních 7 letech mířilo do Prahy nejvíce vystěhovalých pouze v 5 krajích, a to ve Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Ústeckém a Jihomoravském. V letech 2005 a 2006 to byly už jen 3 kraje, kde lidé pro přistěhování volí častěji okolní regiony. Byly to v obou těchto letech kraje Královehradecký s nejčastějšími cíli v kraji Pardubickém, kraj Vysočina, kde většina míří do kraje Jihomoravského stejně jako migranti z kraje Zlínského.
Výrazné odlišnosti jsou v počtech přistěhovalých v ještě podrobnějším územním členění, a to podle okresů.
Největší počty přistěhovalých přicházejí do Prahy z okresů Středočeského kraje. Ve všech aspektech jsou bezkonkurenčně nejvyšší údaje za přistěhovalé z okresů Praha východ a Praha západ. Zejména v posledních letech se značně zvyšují i počty přistěhovalých z okresu Mělník (v roce 2006 byl roční počet vyšší i než z okresu Praha západ), v roce 2007 se odtud do Prahy přistěhovalo 3 krát více osob než v roce 2001. Stabilně jsou velmi vysoké i roční počty přistěhovalých z okresu Kladno.
Přistěhovalí do Prahy ze všech okresů ze středních Čech překračují celkové počty vystěhovalých do Prahy zjištěné ve všech ostatních okresech ČR s výjimkou okresu, který tvoří město Brno. Zde jsou absolutní roční počty vystěhovalých do Prahy vyšší než ve většině okresů Středočeského kraje. Počty vystěhovalých z okresu Brno město jsou však do značné míry ovlivněny i počtem obyvatel. Brno město je co do počtu obyvatel největší okres republiky, střední stav obyvatel je zde o více než 100 % vyšší než v další lidnatých okresech, srovnatelný okres je jen město Ostrava s více než 336 tisíci obyvatel, přes 200 tisíc obyvatel mají ještě 3 moravské okresy, a to Frýdek-Místek, Karviná a Olomouc. Relativní ukazatel, počty vystěhovalých do Prahy na 1000 obyvatel jsou tak v okrese Brno-město na průměrné hodnotě a vyšší jsou nejen ve všech okresech Středočeského kraje, ale v roce 2007 i ve 14 dalších okresech. Jde především o okres Litoměřice, kde se v roce 2007 do Prahy vystěhovalo více než 9 obyvatel z 1000, což je více než v 8 středočeských okresech a pátá nejvyšší hodnota ze všech okresů ČR. Dále tento ukazatel mají stabilně vyšší některé další okresy z kraje Ústeckého a také Libereckého a Karlovarského. Značně vysokou hodnotu měl v roce 2007 tento ukazatel i v okrese Jičín, kde se do Prahy vystěhovalo více než 5 obyvatel z tisíce.
Přesto je stabilně město Brno pátým nejpočetnějším zdrojem pražských přistěhovalých mezi okresy. Přistěhovalí do Prahy z města Brna představují cca polovinu všech přistěhovalých z Jihomoravského kraje a spolu s okresem Brno-venkov to v letech 2006 a 2007 bylo více než tři čtvrtiny všech přistěhovalých z Jihomoravského kraje. Okres Brno-venkov má v tomto ohledu výjimečné postavení. Roční počet vystěhovalých do Prahy v roce 2001 byl pouhých 31 osob a v roce 2005 již 566 osob, což je jedna z nejvyšších hodnot mezi okresy.

Tabulka 3.4.3
Okresy s největšími počty vystěhovalých do Prahy

Ve všech okresech ČR se počet vystěhovalých do Prahy ve srovnání let 2001 a 2007 zvýšil. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v už zmíněném okrese Brno-venkov, ale i ve dvou také již zmíněných okresech, a to Litoměřice a Jičín. Průměrně se index 2007/2001 pohyboval kolem 200, tedy šlo zhruba o 100% navýšení. Minimální nárůst, který nepřesáhl 20 % byl v 6 okresech (Nový Jičín, Sokolov, Tábor, Písek, Benešov a Prachatice). Nejsou to okresy, kde by byly nejnižší počty vystěhovalých (jen ve 2 z nich na 1000 obyvatel připadalo méně než 2 vystěhovalí do Prahy a v 1 z nich – okres Nový Jičín – to bylo méně než 1 vystěhovalý na 1000 obyvatel), ale byl zde zaznamenán stabilní vývoj.

Hlavním zdrojem přistěhovalých do Prahy po celé sledované období bylo především okolí hlavního města. Okresy Kladno a Mělník přímo s hl. m. Prahou nesousedí, ale spojení je již tradiční a v posledních letech zejména dojížďka za zaměstnáním a do škol je zde zesílená. Dalšími zdroji jsou ostatní velkoměsta ČR. Zde je vysoké zalidnění, s Prahou mají tato města do určité míry obdobný životní styl a přispívá k tomu i vzdělanostní a profesní struktura populací těchto velkoměst, která s nároky a požadavky v Praze korespondujte. Dominantní postavení mezi velkoměsty má v tomto ohledu Brno, kde může přispívat i skutečnost, že v tomto druhém centru státu je umístěna celá řada orgánů státní správy, což svázanost s hlavním městem posiluje.