3.3 Přistěhovalí podle státního občanství

3.3 Přistěhovalí podle státního občanství
srovnání počtu přistěhovalých občanů ČR s přistěhovalými občany jiných zemí, nejfrekventovanější státní příslušnosti, porovnání dalších charakteristik podle občanství

Naprostou většinu přistěhovalých do hl. m. Prahy představují osoby s jiným občanstvím než ČR. Složení těchto cizích státních příslušníků podle zemí je ve sledovaném období vcelku stabilní.

Graf 3.3.1
Struktura přistěhovalých cizinců podle státního občanství – úhrn 2002 až 2007


Ve všech sledovaných letech byli nejpočetnější skupinou občané Ukrajiny. Jejich počet se v průběhu let 2002 – 2007 meziročně zvyšoval s výjimkou let 2003 a 2004, kdy byl zaznamenán mírný pokles. Celkově se však počet přistěhovalých občanů Ukrajiny ve srovnání let 2002 a 2007 zvýšil výrazně silněji než celkový početní nárůst přistěhovalých cizinců, takže jejich podíl na celku cizinců posiluje. V roce 2002 Ukrajinci představovali 33 % ze všech přistěhovalých cizinců a v roce 2006 to bylo dokonce více než 50 % (50,2 %). V roce 2007 se podíl mírně snížil (42 %), ale stále je to výrazná většina mezi přistěhovalými cizinci. Naprostou většinu přicházejících Ukrajinců tvoří muži. Podíl mužů ze všech Ukrajinců, kteří se přistěhovali do Prahy se pohyboval od 68 % v roce 2003 po 60 % v roce 2007. Podíl žen se mírně zvyšuje, na počátku sledovaného období byl podíl žen mezi přistěhovalými Ukrajinci nejnižší z uvedených sedmi nejpočetněji zastoupených zemí, ale v letech 2005 a 2006 byl u přistěhovalých občanů Moldávie podíl mužů vyšší (2005 – 63,5 % Ukrajina, 66,2 % Moldávie, 2006 – 61,8 % Ukrajina, 69,8 % Moldávie ) a v roce 2007 byl vyšší podíl mužů kromě přistěhovalých s Moldavským občanstvím i u přistěhovalých Vietnamců.
Shrneme-li celé období 2002 – 2007, tak druhými nejpočetněji zastoupenými cizinci mezi přistěhovalými jsou občané Slovenské republiky. Jejich postavení na druhé pozici již ale není tak neměnné jako je tomu u Ukrajinců. Druhými nejpočetnějšími přistěhovalými byli Slováci v letech 2002, 2003, 2004 a 2005, v roce 2007 byli třetí a v roce 2006 dokonce až na šesté pozici. V hodnocení početního vývoje lze mluvit o meziročních výkyvech, ale celkový trend se spíše kloní k poklesu ročních počtů přistěhovalých Slováků. V prvních třech sledovaných letech občané SR představovali kolem čtvrtiny ze všech cizinců přicházejících do Prahy a od roku 2005 je to méně než desetina s výkyvem v roce 2006 (jen 3 % z přistěhovalých cizinců). Také u Slováků tvoří trvale většinu přistěhovalých muži. V letech 2002 a 2003 byla i mezi přistěhovalými Slováky mužů výrazná většina (více než 60 %), ale od roku 2004 se podíl žen zvyšuje a v roce 2007 muži již představovali jen 53, 5 % mezi přistěhovalými.
Třetí nejfrekventovanější státní příslušností mezi přistěhovalými do hlavního města v souhrnu za sledované období je příslušnost k Ruské federaci. V letech 2006 a 2007 již bylo občanů Ruska více než Slováků a stali se druhou nejpočetnější skupinou. Jejich počet se trvale meziročně zvyšoval a to větším tempem než počty přistěhovalých cizinců celkem a kromě příslušníků Moldavské republiky to byl i nevýraznější nárůst z těchto nejsilněji zastoupených občanství. Podíl Rusů mezi přistěhovalými cizinci mírně narůstá a v roce 2007 už byl více než 10 %. Mezi přistěhovalými občany Ruské federace velmi netypicky převládají ženy. U všech ostatních přistěhovalých cizinců je poměrně značná převaha mužů. Ve všech sledovaných letech zastoupení žen mezi Rusy mírně překračovalo 50 %, je to jev, který nebyl zjištěn u přistěhovalých cizinců z jiných států. U přistěhovalých občanů ČR je však mírná převaha žen trvalým jevem. Lze se domnívat, že čím více je chápán pobyt v určitém místě jako přechodné využití momentální pracovní příležitosti, tím silněji jsou mezi přistěhovalými zastoupeni muži, pokud pak jde o určitou část migrantů, kteří chápou příchod do určité lokality jako změnu trvalejšího rázu, tím více jsou mezi migranty zastoupeny celé rodiny a tedy i ženy.
Již dlouhodobě jsou v ČR chápáni jako jedna z nejvýznamnějších menšin občané Vietnamské socialistické republiky. I mezi přistěhovalými do Prahy trvale představují početně zastoupenou skupinu. Celkově jsou zastoupeni ve sledovaném období necelými 6 % z celku přistěhovalých cizinců. V průběhu šesti let lze hovořit spíše o nárůstu ročních počtů přistěhovalých, který mírně převyšuje celkový nárůst počtu přistěhovalých cizinců. Zaznamenáváme ale poměrně značné meziroční výkyvy. Mezi Vietnamci převládají muži, ačkoli jejich zastoupení je poněkud nižší než o občanů Ukrajiny nebo Slovenska. Je to v průměru 58 % mužů mezi přistěhovalými.
Počty přistěhovalých s občanstvím dalších tří nejpočetněji zastoupených zemí (hodnoceno v úhrnu za celé sledované období), již vykazují výraznější meziroční výkyvy. O jednoznačném zvýšení ročních počtů přistěhovalých lze hovořit u občanů Moldavské republiky a také u občanů Spojených států amerických. I u Číňanů nelze mluvit o poklesu, ale meziroční rozdíly jsou značné. Celkově občané těchto tří zemí úhrnem představují kolem 8 % přistěhovalých, což je méně než tvoří Rusové. Z přistěhovalých z těchto tří zemí tvoří opět většinu muži a nejvýraznější převaha mužů je u občanů Moldávie, kde to bylo až 70 % (v roce 2006).

Tabulka 3.3.1
Počty přistěhovalých občanů nejvíce zastoupených zemí


Zastoupení občanů dalších zemí mezi přistěhovalými do hlavního města je již velmi nestálé. V každém sledovaném roce cca dalších 6 až 8 zemí dosáhne nad 1 % z celku přistěhovalých cizinců. Ze zemí EU v těchto zemích s vyšším než 1% zastoupením se v letech 2002 až 2005 pravidelně objevovalo Německo, Polsko, Velká Británie a Francie, ale v letech 2006 a 2007 již to byla pouze Velká Britanie v roce 2007. Mezi častěji zastoupenými zeměmi jsou v posledních dvou letech spíše východně ležící země Bulharsko, Bělorusko, ale i Kazachstán. V roce 2007 i Mongolsko a také země bývalé Jugoslávie a v letech 2005, 2006 a 2007 představovali téměř 2 % přistěhovalých státní příslušníci Japonska.