3.1 Počty přistěhovalých

3.1 Počty přistěhovalých
početní vývoj přistěhovalých ve sledovaném období, meziroční výkyvy, vliv mimodemografických faktorů

Období 2001 až 2007 je z hlediska ročních počtů přistěhovalých do hl. m. Prahy zcela mimořádné. Tato skutečnost je ale dána především změnou metodiky, která byla přijata v roce 2001 po SLDB 2001. Od tohoto roku se do všech údajů o obyvatelstvu započítávají i cizí státní příslušníci nejen s trvalým pobytem na území ČR, ale i s pobytem dlouhodobým, s vízem nad 90 dní (občané zemí mimo EU) či s pobytem přechodným (občané zemí EU). V praxi to znamená, že mezi přistěhovalé do hl. m. Prahy jsou zařazeni i cizinci, kteří se zde přihlásí k dlouhodobému či přechodnému pobytu, ať se jedná o ty, kteří sem přicházejí přímo ze zahraničí nebo i o ty, kteří do Prahy míří z ostatních regionů ČR.
Počet přistěhovalých je ve svém základu zcela nezávislý na demografických charakteristikách výchozí populační základny, ale je ovlivňován mimodemografickými faktory. Ve sledovaném období působí především nabídka pracovních příležitostí. Tato okolnost je určující zejména pro přistěhovalé z řad cizích státních příslušníku. Právě osoby s povolením k dlouhodobému pobytu sem přicházejí z valné většiny právě za prací. V Praze působí ovšem i skutečnost, že je zde koncentrováno vysoké školství a i zahraniční studenti jsou od roku 2001 započítávání do migrantů.
Srovnáme-li celkové roční počty přistěhovalých v letech 2002 až 2007 s celým vývojem ve druhé polovině 20. století, vidíme, že srovnatelné hodnoty jsou zaznamenány pouze v letech 1950 až 1952, ale i v těchto třech letech jde o počty nižší než průměr posledních 7 let. Meziroční nárůsty počtu přistěhovalých se projevily ve většině sledovaných let, s odchylkou v letech 2003 a 2004, kdy právě v počtu přistěhovalých cizinců došlo meziročně k mírnému poklesu. Tyto vysoké počty přistěhovalých ve sledovaném období závisejí pouze na migraci cizích státních příslušníků. Zcela se ovšem v uvedené časové řadě vymyká rok 2001, což je dáno tím, že zde v plné míře započteni cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem ještě nebyli.
Roční počty přistěhovalých do Prahy se v průběhu sledovaného období značně zvyšují. Za roky 2001 - 2007 se do Prahy přistěhovalo 244 811 obyvatel. V letech 2003 a 2004 se počet přistěhovalých sice snížil, ale v roce 2005 došlo k mimořádně velkému nárůstu. Je to více než 85% nárůst oproti roku 1986, kdy byla zaznamenána nejvyšší roční hodnota právě v době, kdy v Praze vrcholila výstavba největších sídlištních komplexů.
V rozdělení podle občanství je výrazně odlišná situace u občanů ČR a cizinců.
Roční počty přistěhovalých občanů ČR jsou ve sledovaných letech pod dlouhodobým průměrem. Jejich výše se příliš neliší od ročních údajů ze 2. poloviny devadesátých let. Je to kolem 10 000 přistěhovalých za rok. V období 1991 až 2000 byly roční počty přistěhovalých občanů ČR do Prahy ještě nižší než v současných letech. Devadesátá léta lze označit za dobu s nejnižšími počty občanů republiky, kteří se stěhují do hlavního města. Celé období od roku 1994 do roku 2004 lze ve srovnání s celým poválečným vývojem označit za období s jednoznačně nejnižšími ročními počty přistěhovalých občanů ČR do Prahy. V následujících letech po roce 2004 se počty přistěhovalých občanů ČR mírně zvyšují a hodnoty let 2006 a 2007 lze porovnat například s hodnotami na počátku šedesátých let. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem jsou však i po tomto nárůstu stále výrazně nižší roční počty. Meziroční skoky jsou u občanů ČR mnohem méně výrazné než u cizinců a pokles byl zaznamenán pouze v roce 2003. Ve srovnání 2007 a 2001 se roční počet přistěhovalých občanů ČR zvýšil o necelých 30 %.


Tabulka 3.1.1.
Přistěhovalí do Prahy


Údaje o přistěhovalých v členění podle státního občanství jsou za Prahu k dispozici až po roce 1991 a tehdy šlo pouze o cizince, kteří se hlásili v Praze k trvalému pobytu. V letech 1991 až 2000 cizinci představovali od 8 % přistěhovalých v roce 2000 po necelých 23 % v roce 1997, což ovšem představovalo necelé 3 tisíce osob, protože celkové roční počty přistěhovalých byly v těchto letech velmi nízké. Jak jsme již uvedli až do roku 2001 byli registrováni v demografické statistice pouze cizinci s trvalým pobytem, kteří stále představují menší část cizinců zdržujících se na území ČR. Po roce 2002 byl podíl cizinců s trvalým pobytem cca třetinový a v posledních letech překročil 40 %. Větší část cizích státních příslušníků, kteří většinou přicházejí za prací jsou ti, s pobytem přechodným (ze zemí EU), s vízem nad 90 dní nebo s povolením k pobytu dlouhodobému (ze zemí mimo EU). V hl. m. Praze je podíl netrvalých pobytů u cizinců ještě frekventovanější než v ČR celkem. V roce 2003 bylo 77 % cizinců hlášených v Praze s jiným než trvalým pobytem, koncem roku 2007 to v Praze bylo 68 % cizinců. Podíl cizinců s trvalým pobytem roste i v Praze, ale stále je výrazně nižší než udává celorepublikový průměr. Cizinci s jiným než trvalým pobytem tvoří hlavní část migrantů v Praze.
Cizinci tvoří od roku 2002 v Praze naprostou většinu všech přistěhovalých. V letech 2002, 2003 a 2004 cizinci mezi přistěhovalými do hlavního města představují více než 60 % a od roku 2005 je to více než 70 %. V roce 2007 to bylo už více než tři čtvrtiny ze všech přistěhovalých.
Početní nárůst přistěhovalých jde především na vrub cizích státních příslušníků. Meziroční pokles byl zaznamenán v letech 2003 a 2004, ale o to výraznější nárůst znamenal rok 2005. Celkově se počet přistěhovalých mezi roky 2002 (teprve v datech z tohoto roku byli plně započteni cizinci s jiným než trvalým pobytem) a 2007 zvýšil téměř o 100 %.

Pro základní srovnání uvádíme strukturu důvodů ve dvou posledních obdobích, za něž je k dispozici uvedená informace v Praze a přilehlém Středočeském kraji, který také v posledních letech vykazuje vysokou migrační proměnu. Zatímco u stěhujících se do Prahy důvody spojené se zaměstnáním vykazují od více než 20 % v letech do roku 2000 a více než 15 % po tomto roce, ve Středočeském kraji je to shodně 6 %. V Praze je také zvýšený podíl důvodů spojených se studiem případně sňatek. Naproti tomu ve Středočeském kraji jednoznačně dominují bytové důvody, které se k Praze vztahují také, ale spíše negativně, protože tyto důvody přistěhování jsou frekventované u stěhování pražských obyvatel do okolí hlavního města. V obou krajích je jasný nárůst důvodů nespecifikovaných, kde lze předpokládat, že se zde též skrývá značná část nejčastěji deklarovaných důvodů případně v kombinaci s další skupinou příčin.


Graf 3.1.1
Přistěhovalí do Prahy a Středočeského kraje podle důvodů migrace


Vliv mimodemografických faktorů je možno ilustrovat i vývojem počtu přistěhovalých v členění podle vyznačeného vzdělání stěhujícího se. I v těchto údajích jsme limitováni rokem 2004, kdy s individuálním vyplňováním hlášení o stěhování uvnitř ČR skončilo i zjišťování vzdělání stěhujících se. Pro Prahu typické, že ve všech sledovaných letech je mezi přistěhovalými oproti ostatním regionům zvýšený podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, od 20 % v letech 1995 a 2002 po více než 28 % v roce 2000. V ostatních regionech to bylo mezi necelými 10 % přistěhovalých až po téměř čtvrtinu, na níž se dostal podíl přistěhovalých do Jihomoravského kraje v letech 2003 a 2004. V průměru však lze říci, že to je kolem 15 % přistěhovalých s nejnižšími hodnotami v krajích na severu Čech. I tyto údaje zjevně souvisí se situací na trhu práce. Do hlavního města lákají vysokoškolsky vzdělané právě nabídky pracovních příležitostí. Situace se však v Praze mění. Před rokem 2001 byl mezi přistěhovalými podíl vysokoškolsky vzdělaných osob vyšší než v letech následujících. Od té doby, kdy se mezi přistěhovalé začali započítávat i cizinci s přechodným či dlouhodobým pobytem, se podíl vysokoškolsky vzdělaných mezi pražskými přistěhovalými snížil. Poklesl i podíl osob s maturitním vzděláním. Ačkoli počty těchto přistěhovalých do Prahy se i nadále zvyšovaly, jejich zastoupení se snižovalo, protože výrazně více rostl počet osob bez maturity případně jen se základním vzděláním. Tito přistěhovalí jsou do značné míry právě cizí státní příslušníci, kteří v posledních letech saturují poptávku po méně kvalifikovaných profesích na trhu práce.
Také v tomto ohledu jsme zvolili srovnání dvou regionů, které spolu nejen sousedí, ale jsou i jinak propojeny. Ze srovnání je zřejmý poněkud odlišný vývoj tohoto parametru migrace v Praze a Středočeském kraji. Zatímco v Praze pokleslo zastoupení přistěhovalých s vyššími stupni vzdělání, v kraji Středočeském tomu je naopak. I zde se projevila skutečnost včlenění cizinců, která se v pražské migraci odrazila výrazně nejsilněji ze všech regionů republiky.


Graf 3.1.2
Přistěhovalí do Prahy a Středočeského kraje podle dosaženého vzdělání



Započtení cizinců i s jiným než trvalým druhem pobytu způsobilo v údajích o přistěhovalých do hlavního města po roce 2001 výrazné posuny. V prvé řadě jde o radikální navýšení ročních počtů přistěhovalých, dále se zásadně změnil poměr mezi přistěhovalými v členění na občany ČR a cizí státní příslušníky. Praha má v tomto ohledu zcela mimořádné postavení mezi ostatními regiony. Vysoká nabídka pracovních příležitostí, nízká míra nezaměstnanosti a převaha volných pracovních míst s nízkými kvalifikačními požadavky stimuluje zvyšování přílivu velkého počtu pracovníků ze zahraničí.