2.4. Saldo migrace a změny ve struktuře obyvatel
2.4 Saldo migrace a změny ve struktuře obyvatel v letech 1950 - 2007
Změny v početním stavu pražské populace vždy závisely na vývoji migrace. Roční početní přírůstky z bilance živě narozených a zemřelých byly v Praze v období 1950 až 2007 zaznamenány jen šestnáctkrát, a to v letech 1950 až 1956, dále v letech 1973 až 1979 a dále to jsou dva poslední roky 2006 a 2007, kdy také byl v Praze počet živě narozených vyšší než počet zemřelých. Hrubá míra porodnosti (počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu) byla v Praze vždy nižší než je tomu v celé ČR, protože zde bylo v populaci vždy zastoupeno vyšším podílem starší obyvatelstvo. V celé téměř šedesátileté časové řadě byla v Praze míra porodnosti vyšší než činil celorepublikový průměr pouze ve dvou letech, a to 2005 a 2006. Zvýšené zastoupení starších vrstev obyvatel je na druhé straně předpokladem k vyšším počtům zemřelých, hrubá míra úmrtnosti v Praze kromě let do roku 1958 vždy převyšovala celorepublikovou hodnotu.
Graf 2.4.1
Populační přírůstky v Praze v letech 1950 – 2007
Početní růst pražské populace byl tedy závislý dlouhodobě na migračním saldu. K úbytku obyvatel migrací došlo v celém sledovaném období pouze v pěti letech (1954 a 1998 až 2001). Výše migračního přírůstku do roku 1993 vždy pokryla případné úbytky přirozenou měnou (s výjimkou roku 1980), takže růst počtu obyvatel hlavního města byl kontinuální. Situace se změnila po roce 1992, kdy spolu s významným poklesem ročních počtů narozených poklesly i počty přistěhovalých a po roce 1997 se značně zvýšily i počty vystěhovalých. V letech 1993 až 2001 docházelo ke každoročnímu snižování počtu obyvatel Prahy. V bezprostředně následujících letech pak ale došlo zejména v důsledku započtení migrace cizinců s dlouhodobým pobytem naopak k nebývale prudkému nárůstu počtu přistěhovalých. Ačkoli se navýšil celkový objem migrace a vzrostly tedy i počty vystěhovalých, migrační saldo dosáhlo historicky nejvyšších hodnot. Vzhledem k tomu, že v posledních letech rostou i v hl. m. Praze roční počty narozených (porodnost byla v Praze v letech 2005, 2006 a 2007 poprvé od roku 1950 vyšší než v ČR celkem) za současného poklesu ročních počtů zemřelých, došlo v posledních dvou letech k přírůstkům obyvatel přirozenou měnou. K tomu od roku 2002 jsou zaznamenávána každoročně i kladná salda migrace. Od roku 2002 byly tedy úbytky početního stavu obyvatel v Praze nahrazeny opět každoročními početními nárůsty. V roce 2007 byl dokonce zaznamenán početní nárůst (23 971 osob), který je více než dvojnásobkem dosavadního nevyššího ročního přírůstku z roku 1951.
V rozčlenění na dekády (s výjimkou padesátých let minulého století a posledních let, kdy desetileté období skončí až rokem 2009) byly migrační přírůstky dosud nejvyšší v letech 1980 – 1989. Ovšem pokud posuzujeme průměrné roční přírůstky, tak situace v posledních letech převyšuje i zmíněnou dekádu let osmdesátých. Naproti tomu léta 1990 – 2000 představovala zcela vybočující období týkající se migrace v hl. m. Praze. Ztráta obyvatel Prahy migrací je zcela výjimečná. Tento trend je dán ovšem všeobecně nastupujícími vývojovými trendy, které charakterizují suburbanizační procesy spojené s migrací obyvatel velkých měst do jejich okolí. Obdobná tendence ovšem pokračovala u občanů ČR i v následujícím období, ale migrační ztráty byly vyrovnány obrovským přílivem zahraničních pracovníků.
Tabulka 2.4.1
Saldo migrace v Praze (1954-2007)
1) podrobné údaje za roky 1958 a 1959 nejsou k dispozici
2) včetně nezjištěného věku
V dlouhodobém pohledu v migračních přírůstcích převládají ženy. V letech, kdy v Praze byly zaznamenány úbytky obyvatel migrací, byly ovšem spíše i vyšší úbytky u ženské části populace. Převaha mužů v přírůstcích ze stěhování je v Praze registrována také po roce 2001, kdy dochází ke značným migračním přírůstkům právě hlavně u mužské části populace. V hl. m. Praze jako ve všech velkoměstských populacích je dlouhodobě mírná převaha žen. Od roku 1950 do roku 1987 byl v Praze stabilně podíl žen slabě nad 53 %, do roku 1992 poklesl na rovných 53 % a od té doby opět podíl žen mírně klesá na nejnižší hodnotu v roce 2007 a to 51,7 % žen v populaci. Lze tedy říci, že migrací se v posledních patnácti letech snižuje feminita obyvatel Prahy. Ať již to bylo vyššími úbytky u žen v devadesátých letech nebo naopak vyššími přírůstky mužů po roce 2001.
Výše a složení migračního salda v členění podle věku se promítá i do změn ve věkovém složení populační základny. Migrační přírůstky se v Praze v dlouhodobém pohledu soustřeďují do věkové kategorie produktivní věk, v dlouhodobém hodnocení je použita věková kategorie od 15 do 59 let. V tomto věku byla zaznamenána převaha vystěhovalých nad přistěhovalými pouze v roce 1954 a po té v sedmi letech od roku 1995 do roku 2001. Celkově lze říci, že je pro Prahu dlouhodobě typické, že se migrací zvyšuje počet obyvatel v produktivním věku.
Vývoj podílu obyvatelstva ve věkových kategoriích je závislý především na posunech věkové skladby populace.
Celkově v ČR bylo dáno postupné mírné zvyšování podílu osob ve věku 15 až 59 let v devadesátých letech především vstupem početně silných populačních ročníků narozených v sedmdesátých a osmdesátých letech do této věkové kategorie. V Praze byl v devadesátých letech nárůst podílu osob ve věku 16 – 59 let ovšem poněkud výraznější než v ČR celkem (ČR o 4,2 procentních bodů a v Praze o 5,5 procentních bodů) a to i navzdory tomu, že ve srovnání s ostatními sledovanými dekádami zde bylo v těchto letech migrační saldo osob ve věku 15 – 59 let snížené. Po roce 2001 začala obecně věková kategorie od 15 do 59 let poněkud oslabovat. V Praze i ČR celkem se podíl této skupiny na celkovém počtu obyvatel snížil o necelý 1 procentní bod. Příčinou je počínající přechod početně silné poválečné generace do starších věkových skupin. Ačkoli současně v celé ČR, a v Praze zvláště, dochází migrací k přírůstkům osob v produktivním věku, jejich podíl na celku populace se od roku 2001 mírně snižuje a to právě v důsledku nárůstu podílu osob starších 59 let.
Migrací se v Praze počet osob ve věku 15 až 59 let od roku 1955 do roku 2007 zvyšoval s výjimkou 7 let ve druhé polovině devadesátých let (1995 – 2001) každoročně. Početně nejvýznamnější byly přírůstky osob v tomto věku v osmdesátých letech. V průběhu dekády 1980 až 1989 přibylo v Praze migrací téměř 61 tisíc (60 754) osob ve věku 15 – 59 let a v posledních 6 letech tj. 2002 – 2007 to bylo přes 70 tisíc (70 229) osob v tomto věku.
V ještě detailnějším věkovém třídění jsou nejvyšší kladná migrační salda trvale zaznamenávána u mladších věkových skupin produktivního věku. Ve věkové skupině 20 – 29 let kromě roku 1954 byly v celé časové řadě pouze přírůstky obyvatel migrací. Ve věkové skupině 30 – 39 let byla zaznamenána záporná salda migrace pouze v letech 1994 až 2001. Ovšem obdobně tomu bylo i u následující věkové kategorie 40 – 49 let, kde úbytky ze stěhování byly v letech 1992 až 2001 a také v roce 1954. V další věkové skupině produktivního věku 50 – 59 let, která byla zejména v minulých letech označována jako věk předdůchodový, již byly úbytky stěhováním častější. V letech 1954 a 1955, pak ještě výjimečně v celé kladné řadě až do roku 1990 to byly dva roky (1980 a 1981) s drobným úbytkem. Ovšem od roku 1991 byl v této kategorii úbytek obyvatel stěhováním zaznamenáván již každoročně.
Zastoupení dětské složky populace v Praze bylo vždy nižší než činil celorepublikový průměr. V období nejvyššího podílu dětské složky, v osmdesátých letech, kdy v ČR celkem bylo dětí do 14 let téměř čtvrtina (podle výsledků SLDB 1980 to v ČR bylo 23,4 % a v Praze 21,9 %). Od té doby podíl dětí klesá a to jak v Praze, tak v ČR celkem. V devadesátých letech byl tento pokles v Praze vyšší než v průměru za celou ČR, k čemuž přispěly také úbytky migrační. V současnosti je podíl obyvatel do 14 let v Praze 12 % a v ČR je to 14 %, pokles podílu je v Praze a ČR obdobný. Ovšem i to je opět způsobeno migrací dětí, protože v posledních letech v Praze porodnost roste poněkud výrazněji než udává celorepublikový průměr a v letech 2005 a 2006 byl počet živě narozených v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu v Praze vyšší než v ČR celkem, což je od roku 1950 zcela ojedinělá skutečnost.
Věková skupina dětí do 15 let byla v dřívějších letech migrací spíše početně posilována, ale od roku 1993 až do současnosti (s výjimkou roku 2002) zaznamenáváme pravidelné roční úbytky dětí migrací. V Praze za dekádu 1990 až 1999 ubylo migrací více než 5000 (5 028) dětí do 14 let a v období 2000 až 2007 to bylo již téměř stejně (4 917 dětí).
Zastoupení starších věkových skupin obyvatel je v hl. m. Praze tradičně vyšší než udává celorepubliková hodnota. V dlouhodobém pohledu můžeme hovořit o tom, že cca pětinu obyvatel Prahy představují osoby šedesátileté a starší. Tento podíl se na tuto hodnotu dostal během šedesátých let a od té doby se nemění nijak pravidelně, jde o kolísání od 22 % (1970) přes 21 % (nejčastější hodnota) zpět k 23 % (2007). V ČR je tento podíl trvale nižší, ale má jednoznačně vzrůstající tendenci, od 13 % (SLDB 1980) přes 18 % (SLDB 1991) až k současným 21 %. Stabilní zastoupení těchto věkových vrstev v pražské populaci je ovlivněno právě migrací. Kopírování celorepublikového trendu v je Praze potlačeno tím, že část obyvatel zejména v důchodovém věku se stěhuje mimo hlavní město.
Ve věkové kategorii šedesátiletých a starších docházelo k úbytku obyvatel migrací ve většině sledovaných let. Výjimku představuje pouze dekáda 1960 až 1969, kdy určité migrační přírůstky byly zaznamenávány i u této věkové kategorie. Početně se tyto úbytky značně zvyšují, což je dáno jednak obecně nárůstem počtu osob v tomto věku, ale i kumulací příčin této migrace. Ke tradičním důvodům, proč se lidé po odchodu do starobního důchod stěhují mimo Prahu je přání bydlet mimo město ve zdravějším prostředí, naplnění možností realizovat své koníčky uprostřed přírody a podobně. V posledních letech přibývají k těmto motivacím další významné příčiny ekonomické povahy, zejména jde o stále se zvyšující náklady na bydlení. Tento nárůst se nejvýrazněji projevil po roce 1989. V dekádě 1990 až 1999 ubylo v Praze migrací pětkrát více osob nad 59 let než tomu bylo v dekádách předcházejících. Nárůst dále pokračuje i v posledních letech.
