2.3 Počty a složení přistěhovalých a vystěhovalých

2.3 Počty a složení přistěhovalých a vystěhovalých v letech 1950 - 2007

V dlouhodobém pohledu byly v Praze roční počty přistěhovalých i vystěhovalých vcelku stabilní. Počty přistěhovalých se pohybují kolem 16 tisíc přistěhovalých ročně. V období 1956 až 1993 byly zaznamenány u ročních počtů přistěhovalých jen minimální výkyvy. Šlo především o mírný nárůst ve druhé polovině osmdesátých let. Obdobný vývoj byl i u ročních počtů vystěhovalých s tím, že ve zmíněných osmdesátých letech byl u vystěhovalých zaznamenán naopak spíše nepatrný pokles ročních počtů. Počty obou složek spolu dlouhodobě korespondují s trvale mírným převýšením počtu přistěhovalých nad vystěhovalými. Naproti tomu začátek a konec sledovaného období se vymykají tomuto dlouhodobému trendu.
V počátcích především v souvislosti s reakcí na konec války, ale částečně i na ekonomicko politické změny po roce 1948 byly roční počty přistěhovalých do hlavního města velmi vysoké. Pohybovaly se od roku 1950 do roku 1952 v hodnotách kolem 30 tisíc osob. U přistěhovalých byl tehdy vrchol v roce 1951 a to 34 248 přistěhovalých za rok. Po té ale dochází k prudkému poklesu do roku 1954, kdy se do Prahy přistěhovalo méně lidí než se vystěhovalo. V následujících letech do roku 1962 pokračoval pokles mírný. V tomto roce počet přistěhovalých byl nejnižší od roku 1950, a to 12 679 osob. Po té se počty přistěhovalých začaly opět mírně zvyšovat. Rostoucí tendence s mírnými meziročními výkyvy pokračovala až do roku 1987 až 1988, kdy nastoupil trend mírného poklesu a posléze v roce 1993 došlo k poklesu zcela výraznému. V letech 1994 až 2001 byly roční počty přistěhovalých do Prahy v průměru nejnižší za celé poválečné období. V letech 1998 až 2001 počty přistěhovalých byly po dlouhé době (od roku 1954) nižší než počty vystěhovalých. Po roce 2001 nastal zlom a to především v důsledku zahrnutí migrace cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem. Od roku 2002 jsou roční počty přistěhovalých do Prahy trojnásobkem až pětinásobkem dosavadních průměrů.

Graf 2.3.1
Počty přistěhovalých a vystěhovalých v Praze


Roční počty vystěhovalých se vyvíjely obdobně jako tomu bylo u přistěhovalých. Také vystěhovalých bylo v poválečných letech výrazně více než v celé další třicetileté etapě. Po vrcholu v roce 1951 (27 830 vystěhovalých osob) došlo k prudkému poklesu, který při jednorázové stagnaci v roce 1954, kdy počet vystěhovalých dokonce převýšil počet přistěhovalých, pokračoval do roku 1957 a od té doby se roční počty vystěhovalých pohybovaly kolem 10 tisíc osob. Ke strmému nárůstu počtů vystěhovalých došlo také po roce 2001. Až na výjimečné situace (v roce 1954 a v letech 1998 – 2001) byl roční počet vystěhovalých z Prahy vždy nižší než počet přistěhovalých. U počtů vystěhovalých se v dlouhodobém pohledu po většinu sledovaného období projevovaly méně výrazné meziroční výkyvy než u počtů přistěhovalých.
Roční počty přistěhovalých jsou poněkud výrazněji ovlivněny mimodemografickými faktory než je tomu u vystěhovalých. Nejvýznamnější vliv má nabídka pracovních příležitostí. Součástí celého komplexu migračních stimulů je i bytová výstavba. V letech, kdy jsou zaznamenány v Praze zvýšené roční počty přistěhovalých, je na druhé straně i zvýšený počet dokončených bytů, ačkoli návaznost není zcela jednoznačná ani časově souměrná.

V dlouhodobém pohledu mezi přistěhovalými do Prahy mírně převládají ženy. Pouze v počátcích sledovaného období byla většina mužů, a to do roku 1956. Po té ve více než 40 let dlouhé časové řadě téměř každoročně byla nadpoloviční většina přistěhovalých ženy (s výjimkou dvou let – 1962 a 1973, kdy to bylo o 0,2 respektive 1,1 % více mužů). Ovšem po roce 2001, jakmile byli do přistěhovalých začleněni i cizí státní příslušníci s dlouhodobým pobytem, se poměr obrátil. Od roku 2002 je mezi přistěhovalými převaha mužů. V letech 2003 až 2007 je mužů kolem 57 %. Převaha mužů mezi přistěhovalými se objevuje právě v obdobích, kdy hlavním motivem většiny migrantů je pracovní příležitost a z těchto důvodů se mnohdy nestěhují do místa zaměstnání celé rodiny, ale pouze muži, kteří tuto příležitost, často ne trvalou, využívají. V Praze to jsou zejména pracovníci s cizím státním občanstvím, kteří v posledních letech tvoří naprostou většinu přistěhovalých.
Mezi přistěhovalými v členění podle věku převládají trvale zcela výrazně osoby v produktivním věku. Podíl přistěhovalých ve věku 15 až 60 let se v průběhu sledovaného období pohyboval mezi 70 až 80 % v letech běžného vývoje (od konce šedesátých let do let devadesátých) a v obdobích nestandardně zvýšených počtů přistěhovalých tento podíl ještě vzrostl a přiblížil se k 90 % (v posledních letech). Mezi věkovými skupinami produktivního věku převládají jednoznačně mladší věkové kategorie. Ve věku 20 – 29 let je trvale kolem 40 % všech přistěhovalých. V dlouhodobém pohledu se tento podíl ještě zvyšuje. V poválečném období to bylo kolem 30 % a v dalších letech je to téměř přes 40 %.
Podíl dětí do 14 let se až do roku 2001 pohyboval mezi 16 až 20 % (nejvíce v padesátých letech) v návaznosti na celkový vývoj porodnosti. V posledních letech tento podíl ale výrazně poklesl (kolem jedné desetiny z celku přistěhovalých), což je dáno již zmíněnou skutečností, že naprostou většinu přistěhovalých tvoří cizinci přicházející za pracovními příležitostmi, kteří se stěhují bez rodinných příslušníků. V této věkové kategorii jsou nejsilněji zastoupeny děti do 4 let. Patrně co nejdříve po narození dítěte řeší rodiče otázku bydlení a s tím bývá spojena i migrace.
Nejmenší podíl mezi přistěhovalými do Prahy představují trvale osoby v důchodovém věku. U nich mizí jedna z nejvýznamnějších příčin migrace do hlavního města, pracovní uplatnění. Způsob života i náklady na živobytí byly v Praze, ale ve velkoměstech obecně, vždy pro seniorskou část populace méně příznivé než na venkově respektive v menších městech. Dlouhodobě se podíl osob šedesátiletých a starších příliš neměnil a pohyboval se kolem 10 %, pouze v období po roce 2001 se také podíl seniorů mezi přistěhovalými výrazně snížil a i zde je příčinou vysoké zastoupení zahraničních pracovníků.

Tabulka 2.3.1
Dlouhodobý vývoj migrace v Praze (1954 - 2007)


Složení vystěhovalých podle pohlaví je v dlouhodobém pohledu v jednotlivých letech poněkud více vyrovnané než tomu bylo u přistěhovalých. Ovšem jak na počátku sledovaného období, tak po roce 2001 muži tvořili výraznější většinu i mezi vystěhovalými. V letech do roku 1960 bylo mužů cca 51 % až 56 %. Následovalo 40 let, kdy podíl žen v průměru zastoupení mužů vyrovnal až mírně převyšoval, ale v letech po roce 2001 opět následovala výraznější převaha mužů, poměrně stabilních 55 %. Příčina je i u vystěhovalých v hlavní příčině migrace zvláště zdůrazněné právě v těchto letech. Motivem migrace je násedování pracovních příležitostí, které jsou často u migrantů - mužů časově omezeny a po využití těchto příležitostí přistěhovalí opouštějí dané místo. Tento motiv převládá i mezi vystěhovalými.
Také mezi vystěhovalými převládají osoby v produktivním věku, ale v dlouhodobé časové řadě vidíme, že tato dominance není tak výrazná jako u přistěhovalých. V letech běžného vývoje se tento podíl pohyboval mezi 60 % až 70 %, ale v obdobích zvýšeného počtu vystěhovalých v poválečných letech a po roce 2001 se podíl dostal až nad 80 %. I mezi vystěhovalými v podrobnějším věkovém členění jsou silněji zastoupeny věkové skupiny mladšího produktivního věku. Věková kategorie 20 – 29 let mezi vystěhovalými představuje 30 % až 40 % všech vystěhovalých, ale v posledních letech podíl této věkové skupiny poněkud klesá a pohybuje se od 20 % do 30 %.
Podíl dětí do 15 let je mezi vystěhovalými poněkud vyšší než u přistěhovalých. Celkové počty jsou v průběhu dlouholetého vývoje také vázány na výši porodnosti respektive na počet dětí, takže výkyvy jsou obdobné jako tomu bylo u přistěhovalých. Ovšem vzhledem k tomu, že v migraci rodičů malých dětí měla vždy motivace bydlení v příhodnějším prostředí venkova určitý význam, je zastoupení dětí u vystěhovalých z velkoměsta dlouhodobě vyšší než u přistěhovalých do Prahy.
I u vystěhovalých je nejnižší podíl osob ve věku nad 60 let, ale v celém sledovaném období bylo zastoupení osob tohoto věku u vystěhovalých silnější než u přistěhovalých. Motivů pro opuštění velkoměsta je u osob v důchodovém věku více než motivů pro přistěhování.