8. Závěr

Zhodnocení vývojových směrů společensko-ekonomického života hl. m. Prahy, tak jak se odrážejí ve sledovaných statistických charakteristikách a srovnání těchto tendencí s vývojem celé České republiky a i ostatních regionů bylo cílem této publikace. Postavení Prahy jako významného města střední Evropy, jako hlavního města státu i jako regionálního centra a v neposlední řadě i ta skutečnost, že kraj hl. m. Praha je tvořen jedním velkoměstem určuje to, že se jedná o zcela specifický a výjimečný region, jehož srovnání s ostatními 13 správními celky je třeba posuzovat jinou optikou.

Ze základního statistického popisu ukazatelů rozdělených do 4 základních oblastí, jejich vyhodnocení v pětileté časové řadě s použitím indexové analýzy, standardizace a dalších statistických postupů lze shrnout zjištění v popisovaných tématických celcích do bodů členěných podle modelu SWOT analýzy.

Demografický vývoj

Silné stránky

• Vysoká vzdělanostní úroveň populace – Zvýšený podíl obyvatel v produktivním věku – Vysoké počty přistěhovalých v mladších věkových skupinách produktivního věku – Nízká míra standardizované úmrtnosti – Nadprůměrná délka naděje dožití – Klesající index ekonomického zatížení

• Trvale vysoké zastoupení osob nejstarších věkových kategorií – Nízký podíl dětské složky – Zvýšený podíl cizích státních příslušníků s dlouhodobým pobytem – Příliš dynamická migrační měna, snížená stabilita populační základny – Vysoká hustota obyvatel v některých městských částech

• Zlepšování demografických předpokladů růstu porodnosti – Pozvolný vzestup počtu žen ve fertilním věku – Sňatečnost vyšší než republikový průměr – Zvyšování migračního přírůstku – Pozitivní posuny ve věkovém složení – Stagnace počtu osob v poproduktivním věku

• Stárnutí populace – Migrační odsun českých mladých rodin s dětmi – Další pokles počtu sňatků – Nárůst svobodných osob mezi osobami produktivního věku – Zvyšování podílu narozených dětí mimo manželství – Další nárůst přistěhovalých cizinců – Zvyšování nerovnoměrnosti struktury osídlení města (vylidňování centrálních částí, soustřeďování sociálně slabých či cizinců ve vyhraněných lokalitách – náznaky geth)

Sociální vývoj

Silné stránky

• Životní úroveň nad průměrem ČR – Zvýšený podíl příjmů z podnikání – Snížený podíl sociálních dávek – Vysoká mzdová hladina – Velmi nízká míra nezaměstnanosti – Zvyšující se počet volných míst – Intenzita ekonomické aktivity nad průměrem ČR – Více než ¾ zaměstnaných v terciární sféře – Silná koncentrace škol a zdravotnických zařízení – Velmi dobře fungující trh práce – Ukazatele pracovní neschopnosti pod celorepublikovými hodnotami – Celková úroveň bydlení lepší než v ostatních regionech

• Vysoké náklady spojené s bydlením – Vysoký podíl bytů v panelových bytových domech – Nepružný trh s byty, velmi vysoké ceny nemovitostí i služeb spojených s bydlením – Velký počet neobydlených bytů – Nedostatečný počet míst v sociálních zařízeních – Kriminalita nejvyšší ze všech regionů – Mimořádně nízká objasněnost zejména u krádeží

• Zvyšování výstavby nových bytů – Stoupá mobilita pracovní síly – Významný rozvoj zázemí Prahy v jejím okolí – Zvyšující se počty dojíždějících za prací do Prahy – Prohlubování vazeb se Středočeským krajem – Zpomalení tempa vylidňování centra města – Výrazný růst počtu soukromých vysokých škol – Zvyšování počtu studentů vysokých škol ze zahraničí – Celkový počet zjištěných trestných činů obecné kriminality se snižuje

• Více než třetinu domácností tvoří domácnosti jednotlivců – Lokální segregace obyvatel podle sociálních vrstev (některé starší sídlištní celky) – Velké rozdíly mezi výší mezd mezi odvětvími i podle postavení v zaměstnání – Mezi volnými pracovními místy převládá nabídka míst s bez požadavku odborné kvalifikace – Pracovním uplatněním cizinců se snižuje mzdová úroveň některých profesí – Klesá nadále objasněnost zjištěných trestných činů, zvláště u hospodářské kriminality

Ekonomický vývoj

Silné stránky

• Zaměření ekonomiky města na terciární sektor – Sídlo mezinárodních institucí a firem se zahraniční účastí – Pokračující restrukturalizace průmyslu (ústup odvětví „těžkého průmyslu“) – Značný objem stavebních prací – Drtivá většina domácností je napojena na základní rozvodné sítě – Jednoznačně nejvýznamnější centrum turistického ruchu v ČR – Nadprůměrné zastoupení oblasti výzkumu a vývoje

• Omezený prostor pro rozvojové aktivity – Nerovnoměrné rozmístění podnikatelských aktivit – Výrazně nadprůměrné ceny nemovitostí – Značné zatížení centra automobilovou dopravou – Vysoká energetická náročnost provozu města – Rostoucí zadlužení města – Nedostatečný počet schválených konkrétních projektů které splňují podmínky poskytnutí prostředků z fondů EU

• Růst ekonomické úrovně v souvislosti s růstem realizovaných investic – Rovnoměrnější rozmístění funkcí města (obytná, komerční a průmyslová činnost) na jeho území – Posílení role veřejné hromadné dopravy a využívání ostatních druhů dopravy na úkor automobilové – Postupné zavádění ekologicky příznivějších zdrojů energie a výrobních postupů – Nadále rostoucí příjmy města v souvislosti s turistickým ruchem – Zvyšování aktivit podnikatelského sektoru v oblasti vědy a výzkumu – Zvýšení počtu realizovaných projektů podporovaných z prostředků fondů EU

• Odliv podnikatelských aktivit (a pracovních příležitostí) v souvislosti s vyrovnáváním úrovně jednotlivých krajů – Zhoršení stavu životního s pokračujícím úbytkem ploch pro zemědělskou činnost – Nekoordinovaná urbanizace okrajových částí města – Nedostatečná kapacita technické infrastruktury města – S rostoucí úrovní regionu snižující se objem prostředků EU na opatření realizovaná na území hlavního města

Životní prostředí

Silné stránky

• Atraktivní a různorodý krajinný potenciál s významnou dominantou Vltavy – 88 maloplošných chráněných území – Trvalý pokles spotřeby pitné vody – Převaha používání ekologických paliv a centrálního zásobování teplem – Tempo snižování emisí ze stacionárních zdrojů rychlejší než činí průměr ČR – Snížený podíl likvidace odpadu skládkováním – Trvalé využívání dobře fungujícího systému MHD se zaměřením na elektrické energie – Vysoká preference MHD u obyvatel

• Stále nadprůměrně silné znečištění ovzduší zejména v centru města a u dopravních tepen – Nízký podíl městské zeleně – Čistota podzemních vod a vodních toků neodpovídá dosud evropským standardům – Růst objemu komunálního odpadu, nízký podíl třídění – Zatížení prostředí hlukem z dopravy i dalších aktivit – Mimořádně vysoká energetická náročnost města – Morální a fyzická zastaralost vodohospodářské infrastruktury, vysoké ztráty ve vodovodní síti

• Rozšiřování a revitalizace městské zeleně – Obnova rekreační funkce vodních ploch zejména Vltavy i v centru města – Cílené působení na zdroje znečištění ovzduší – Vytvoření podmínek pro ochranu města před zbytnou automobilovou dopravou (budování silničního městského okruhu) – Podpora efektivního a ekologicky šetrného nakládání s odpady (třídění, recyklace) – Podpora odlehčení všestranně přetíženého centra

• Další nárůst automobilové dopravy – Oslabení pozice hromadné dopravy – Živelná urbanizace krajiny, nadměrný nárůst zastavěných ploch na úkor zeleně – Neekologické hospodaření s odpady, kontaminace půdy a vod – Neúměrný antropogenní tlak zvláště na chráněná území – Další růst objemu odpadů