6.2 Voda

6.2 Voda

• Zlepšování kvality povrchových vod
• Dlouhodobý trend poklesu výroby pitné vody
• Čištění odpadních vod v hlavním městě dosahuje téměř 100 %

Data z profilů na Vltavě a Berounce byla získána z ČHMÚ, který soustřeďuje údaje z jednotlivých závodů Povodí Vltavy a.s. Na území Prahy a v jeho nejbližším okolí se nachází čtyři profily, které jsou součástí státní sítě sledování jakosti vody v tocích: Vrané n.Vltavou, Podolí, Libčice na řece Vltavě a Lahovice na Berounce.

Tab. 6.2.1 Jakost vody ve vybraných tocích a profilech

Pramen: ČHMÚ

Celkové lze konstatovat, že z dlouhodobého hlediska se jakost vody v tocích trvale zlepšuje. Nárůst v některých ukazatelích může být ovlivněn nižšími průtoky ve sledovaném roce.

Výroba pitné vody se vyznačuje dlouhodobým poklesem. V porovnání s rokem 2003 se v roce 2004 vyrobilo o 6 227 tis. m3 pitné vody méně, což je pokles o 4,4 % Za pětileté období činí pokles téměř 17 %. V tomto trendu se projevuje nejen průběžné zvyšování ceny vody a tím pokles odběru, ale i snižování ztrát ve vodovodní síti důsledným vyhledáváním skrytých úniků vody z potrubí a odstraňováním černých odběrů. Za období od roku 2000 do roku 2004 poklesly ztráty ve vodovodní síti o 7,6 %. Přes tento pozitivní vývoj tvoří ztráty více než čtvrtinu z vyrobené pitné vody. Z celé vodovodní sítě dlouhé 3 499 km (údaj roku 2005) bylo 2 033 km postaveno před rokem 1990 a její průměrné stáři je 38 let.

Kapacitně nejvýznamnějším zdrojem pitné vody pro Prahu a část středních Čech je vodárna Želivka. V roce 2004 se podílela na celkovém množství pitné vody vyrobené v úpravnách Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. 75,7%. A jako v jediném provozu není zaznamenáván v pětiletém průměru pokles výroby. Další důležitý zdroj pitné vody - vodárna Káraný - vyrobila v tomto roce 23,3 % z celkové produkce. Vodárna v Praze - Podolí byla v srpnu 2002 výrazně postižena povodní. V roce 2003 byly již veškeré následky povodní odstraněny a vodárna byla opět uvedena do plně provozuschopného stavu. S ohledem na trvalý trend poklesu spotřeby vody bylo rozhodnuto, že vodárna Podolí bude dále využívána pouze jako rezervní zdroj. V roce 2004 vyrobila jen 1 321 m3 pitné vody, což představuje podíl 1 % z celkového objemu výroby vody v Pražských vodovodech a kanalizacích, a. s. Jedná se sice o poměrně malý podíl na výrobě, avšak vodárna představuje pro Prahu velmi důležitý rezervní zdroj. V porovnání s rokem 2000 došlo ve vodárně Podolí k poklesu výroby o 16 323 tis. m3.

Tab. 6.2.2 Přehled výroby pitné vody v jednotlivých úpravnách Pražských vodovodů a kanalizací, a.s.

Průmyslový vodovod sloužil do srpna 2002, kdy byla jeho čerpací stanice na Libeňském ostrově zatopením poškozena, k zásobení podniků v severovýchodní části Prahy průmyslovou vodou. Vzhledem k rozsahu poškození nebyl dosud uveden do provozu.

Centrální kanalizační síť byla v Praze založena na počátku minulého století jako jednotná, která odvádí směs splaškové a dešťové vody jedním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a dešťové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody do Ústřední čistírny odpadních vod hl. m. Prahy na Císařském ostrově v Praze 6 - Bubenči. Kromě této čistírny jsou na území hl. m. Prahy v provozu nebo výstavbě další pobočné (lokální) čistírny odpadních, do kterých ústí povětšinou splašková kanalizační síť (jednotnou síť mají pouze 3 čistírny) a slouží malým městským částem, které v minulosti byly samostatnými obcemi.

Tab. 6.2.3 Čištění odpadních vod

V hlavním městě 99,5 % obyvatel bydlí v domech napojených na veřejnou kanalizaci s koncovkou ČOV. Tato situace je mezi všemi kraji nejpříznivější a vysoko převyšuje republikový průměr, který činí 77,9 %.